Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh čtenářky: Prožila jsem virtuální nevěru

  0:38aktualizováno  0:38
Jsem obyčejná matka a manželka. S manželem vychováváme dvě pubertální děti. Můj život je úplně obyčejný: práce, rodina, víkendy na chatě, letní dovolená u moře, v zimě hory. Nedávno jsem prožila virtuální nevěru a dodnes mě to moc trápí, píše čtenářka Andrea.
Vzrušovalo mě takové příjemné šimrání v břiše, když jsem tajně otvírala počítač.

Vzrušovalo mě takové příjemné šimrání v břiše, když jsem tajně otvírala počítač. | foto: Profimedia.cz

Jako mnoho jiných lidí si vyměňuji e-maily se známými a přáteli, mimo jiné i s jedním mladším kolegou z bývalé práce, s jehož rodinou jsme se s manželem občas i scházeli. Léta jsme si přáli k narozeninám či Vánocům.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Po jednom takovém přání naše komunikace postupně narůstala. Začali jsme si častěji přeposílat různé odkazy, které jsme postupně doplňovali další konverzací o rodině, našich zálibách nebo o tom, co jsme dělali o víkendu. Také jsme se jeden druhému svěřovali se starostmi v práci. Bylo to příjemné vědět, že někoho zajímají vaše starosti a jen tak si nezávazně pokecat, takové pohodové vytržení ze stereotypu.

Konverzace začala být intimnější

Po čase jsme se nějak dostávali i na intimnější témata formou lechtivých vtipů, různých narážek a dvojsmyslů. Komunikace se zintenzivnila a dospěla do stádia, kdy jsme si oba nepřáli, aby se o ní dozvěděli naši partneři. Zavedli jsme si nové e-mailové adresy a často měnili hesla, aby nedošlo k prozrazení a naše dopisování se dostávalo do stále důvěrnějších poloh.

Najednou jsme si svěřovali věci, o kterých bych se ostýchala mluvit s manželem. Přestože jsme se neustále ujišťovali, že jde jen o přátelské klábosení, stále více bylo cítit, že to je jen falešná výmluva, kterou se snažíme naše dopisování (vztah) před vlastním svědomím ospravedlnit. Oba jsme věděli, že jsme zašli za rozumnou hranici, ale nezastavilo nás to.

Vzájemně jsme si svěřovali naše intimní touhy a řešili nedostatky našich partnerů. Bylo příjemné být zaplavována lichotkami a opětovat je. Z našeho vztahu se stala závislost, psali jsme si několikrát denně, stále jsem kontrolovala počítač a tablet. S napětím jsem čekala na každý nový e-mail a delší pauzy byly k nevydržení. Vzrušující bylo i tajení virtuálního vztahu před manželem. Náš vztah byl po letech nuda, stereotyp a ubíjející pravidelnost.

Manžel mě považuje spíše za své vlastnictví, o které jiní moc nestojí, a mě hřálo, že si mohu takto dokazovat, že ještě nejsem k zahození. Někdy jsem si říkala, že by na jednu stranu nebylo špatné, aby se to dozvěděl (chtěla jsem to nějak narafičit), ale na druhou stranu jsem z prozrazení měla a mám strach.

Reakce kolegy se však časem hodně změnily. Bylo to šílené, z usedlého otce rodiny se stával loudil s touhou po nevšedních erotických praktikách. Už jsme si psali jen o tom a mě to také bavilo. Z jeho strany byla v komunikaci stále intenzivněji cítit snaha po setkání, které jsem zpočátku striktně odmítala.

Vzrušovalo mě takové příjemné šimrání v břiše, když jsem tajně otvírala počítač vedle spícího manžela. Později nám bylo jasné, že po takové několikaměsíční virtuální výměně intimních emocí logicky dojde i k normálnímu sexu a pomalu jsem se na to psychicky připravovala.

Vztah jsem ukončila

Několikrát již mělo dojít na tajné detailně promyšlené setkání, ale já vždy nakonec narychlo nalezla nějakou výmluvu, proč se ze setkání vykroutit. Při třetím pokusu o tajné setkání, jsem se narychlo rozhodla náš zvláštní vztah ukončit a kolegovi jsem napsala, že si již nepřeji dále dopisovat ani scházet, že je to nebezpečné a ať bláznivý půlrok považuje za ukončenou záležitost a zapomene na to. Nechtěla jsem rozbít dvě normální manželství pro chvilkové poblouznění.

Ale nyní mě trápí spousta výčitek. Neublížila jsem příliš kolegovi, když jsem v něm vzbuzovala naděje, a nakonec to ukončila? Párkrát se ještě ozval, ptal se, co se stalo, jestli se můj manžel něco dozvěděl, jestli mi za to neubližuje a omluvně prosil o pokračování, ale já neodpovídám. Ale jak budu reagovat na přání k narozeninám? Co dál, vydržím to bez lechtivého psaní? Jde tento vztah nějak vrátit do původní roviny přátelství? Nebo se mám opět vrátit k lechtivým e-mailům? Stýská se mi po nich.

Problém mám i s manželem, který se často podivoval, proč tak často odbíhám k počítači nebo chodím s tabletem do koupelny. Vysvětlovala jsem mu to pracovními záležitostmi, ale v sobotu večer to nebylo asi moc věrohodné. Mám pocit, že něco tuší, navíc mám dnes i černé svědomí z toho, že jsem mu lhala.

Poslední dobou se i ptá na rodinu mého virtuálního milence. Sem tam prohodí, že u nás již ti manželé dlouho nebyli, copak asi dělají a podobně. Každá podobná narážka mě zasáhne, bojím se každé další zmínky o kolegovi. Lže mi i manžel? Mám se mu svěřit, omluvit?
Andrea

Názor odborníka: Nebojte se chtít být šťastná

Milá Andreo, myslím, že váš příběh je výbornou ukázkou toho, jaké možnosti i starosti nám přináší virtuální svět. Umožňuje nám totiž chovat se mnohem odvážněji, méně zodpovědně, více nezávazně, otevřeněji, bez obav z důsledků chování. Ve virtuální komunikaci vlastně do značné míry odpadá sociální úzkost a vzdálenost toho, s kým komunikujeme, nám dává pocit, že vlastně o nic nejde, že se nemůže nic stát. Není tedy divu, že vaše komunikace s kolegou přerostla v to, kam by nejspíš v osobním kontaktu nikdy nedošla.

Na druhou stranu je tu otázka, co vaše virtuální dobrodružství vypovídá o vašem vztahu s manželem a co vám v něm chybí. Píšete, že žijete ve stereotypu, ale na druhou stranu je pro vás vztah natolik pevný, že jste nepřipustila žádnou pochybnost a jeho ohrožení. Zkuste s tím něco udělat, promluvte si s manželem o tom, co vám chybí, jaká jsou vaše přání, touhy, potřeby. Nezůstávejte v manželství majetkem, buďte jeho aktivním spolutvůrcem a nerezignujte na svá přání. Nejspíš i váš manžel bude mile překvapen, když se pokusíte vztah a sex něčím okořenit, uděláte něco jinak, překvapíte ho. Nebojte se chtít být šťastná, máte na to právo.

Pokud jde o kolegu, vysvětlete mu to po pravdě a tak, jak to cítíte, není důvod si něco vymýšlet, vaše jednání je zcela pochopitelné.
Milena Nováková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 626

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. května 2014. Anketa je uzavřena.

1. Mám všechno hodit za hlavu, na dopisování s kolegou zapomenout a co nejlépe rozvíjet svůj vztah s manželem? 395
4. Mám kolegovi napsat, že jsem to musela ukončit, protože se nám to vymklo, ale že bych chtěla, abychom dál zůstali přáteli? 135
3. Mám kolegovi napsat, že mi naše erotické povídání chybí a že chci pokračovat, kde jsme skončili? 80
2. Mám se manželovi přiznat ke své virtuální nevěře? 16
Autoři:




Nejčtenější

Není radno podceňovat obsah vaší kabelky. Může vás zachránit před spálením nebo...
Deset věcí, které by nám v létě neměly chybět v kabelce

Dámská kabelka je jako truhlice s pokladem. Vejde se do ní tolik věcí, že se občas nestačíme divit. Vedle nezbytností, jako jsou peněženka či klíče, by v ní...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Syn po nás chce peníze na školu. Já jsem pro a manžel proti

Nemůžeme se s manželem dohodnout, jestli máme nebo nemáme přispět našemu osmnáctiletému synovi na jeho program. Já jsem pro, manžel je proti. Čtenářka Jitka...  celý článek

Exotické smoothie s mangem a marakujou
Takhle chutná léto nejlépe. Ve sklenici a třeba s troškou alkoholu

V tuto roční dobu si ovoce užívá i ten nejzapálenější fanoušek pečínky. Je všude kolem, někdy – třeba na zahradě – stačí jen natáhnout ruku a hodovat. Občas...  celý článek

Zuzana Hejnová
Na první dítě nechci čekat do čtyřiceti, říká Zuzana Hejnová

Ve svých třiceti letech má před sebou srpnové mistrovství světa v Londýně, příští rok by ještě chtěla zkusit mistrovství Evropy, dál už se ve své kariéře moc...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příběh Martiny: Po dvaceti letech odešel od ženy, ale mně už je to jedno

Ve svém životě jsme měla jen dva vážné vztahy. Ten první byl s manželem. Pár let po jeho smrti jsem si začala se ženatým mužem. Více než dvacet let jsem...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karly: Moje máma je alkoholička, už jí pomáhat nezvládám

Máma pije už patnáct let. Zpočátku to měla celkem pod kontrolou, poslední dva roky nad ní metla lidstva vítězí. Jsem to bohužel vždycky já, kdo se jí snaží...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na ulici je poznáte stěží, 7 typů singles: od mamánků po samožery

Nezadaného muže s jistotou na ulici nepoznáte. Špinavé boty mohou mít nejrůznější důvody, stejně tak zmačkané oblečení. Ačkoliv to už by mohlo být...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nejsem přirozená blondýna a nestydím se za to
Nejsem přirozená blondýna a nestydím se za to

Blonďaté vlasy symbolizují jemný ženský půvab a smyslnost zároveň. Pokud nejste blondýna od přírody, i tak můžete získat plavý odstín vlasů. Jen na to jděte spr... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.