Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Příběh Věry: Manžel má nižší vzdělání. Za jeho buranství se stydím

  3:20aktualizováno  3:20
Od dětství jsem se chtěla dostat z vesnice do města. Začít studovat a žít jinak než moji rodiče i sourozenci. Podařilo se. Jsem vzdělaná, samostatná a úspěšná. Panika, že se nedočkám dítěte, mě vrhla do manželství s mužem, se kterým si kvůli jeho pohledu na život vůbec nerozumím.
Svedla jsem jednoho známého opraváře, kterého jsem si zvykla volat domů, když se mi něco porouchalo...

Svedla jsem jednoho známého opraváře, kterého jsem si zvykla volat domů, když se mi něco porouchalo... | foto: Profimedia.cz

Vyrostla jsem na malé vesnici, kde každý viděl tomu druhému do talíře. Jsem nejmladší ze čtyř dětí. První se narodil bratr, pak dvě sestry a nakonec já. Už od dětství jsem se hodně vymykala, měla jsem úplně jiné názory než mí rodiče i sourozenci.

Doma byl typický patriarchát, táta vládl tvrdou rukou, máma i sestry poslouchaly. Jen brácha si mohl dělat, co chtěl. Když jsem byla malá, naši pracovali v místním JZD, po revoluci vrátili tátovu otci velký statek, pole, louky i kus lesa. On se ho ale vzdal ve prospěch mého táty a bráchy. Automaticky se počítalo s tím, že se my děti oženíme a vdáme za partnery z okolí a budeme všichni pracovat na společném hospodářství.

"Utekla" jsem od rodiny

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Sourozenci se vyučili, našli si partnery a na vesnici zůstali. Sestry už ve dvaceti otěhotněly a dodnes nepoznaly nic jiného než lítání kolem dětí, manžela a hospodářství. Já se ale podobnému životu odmalička bránila. Představa, že budu žít na vesnici, mě naprosto děsila. Chtěla jsem bydlet ve městě a studovat. Nakonec jsem si prosadila svou a odešla na gymnázium do okresního města.

Domů jsem se už nevrátila, dostala jsem se na vysokou do Prahy. Tam mě taky zastihla revoluce, která mi otevřela cestu do Evropy. Pár let jsem pracovala jako au pair. Našetřila jsem si docela dost peněz, takže jsem si mohla koupit i malý byt v Praze, kde jsem také začala pracovat.

Za rodiči a sourozenci jsem jezdila jen párkrát do roka. Neměli jsme si co říct, vůbec jsem si s nimi nerozuměla. Lidé na vesnici včetně mých nejbližších mi připadali jak z jiného světa.

V Praze jsem pracovala na své kariéře a vůbec nic mi nechybělo. Měla jsem pár příležitostných známostí, muže podobného ražení jako jsem já - úspěšné s vysokoškolským vzděláním, velkým přehledem, znalostí jazyků a hlavně takové muže, kteří se nechtěli vázat.

Mateřské pudy nečekaně zaútočily

Maximálně mi takový život vyhovoval, ovšem jen do doby, než mi na dveře zaklepala pětatřicítka, což bylo před sedmi lety. Tehdy jsem zpanikařila. Najednou jsem měla pocit prázdného života. Sice jsem měla kolem sebe plno přátel, doma roztomilou kočičku, ale dostihly mě mateřské pudy. Zatoužila jsem po dítěti.

Ani se mi nechce rozepisovat, jak jsem "přišla" ke svému manželovi. Tak trochu se stydím. Svedla jsem totiž jednoho známého opraváře, kterého jsem si zvykla volat domů, když se mi něco porouchalo. Jako chlap se mi líbil, je o rok starší než já, poznala jsem ho už rozvedeného, ale bez dětí. Věděla jsem, že po nich docela touží. A právě, když jsem byla v období, že už chci rodinný krb i s dětmi a všichni mí dosavadní muži, se kterými jsem se stýkala, se mi vysmáli, zaměřila jsem se na Otu.

Pár měsíců jsme spolu chodili. Přiznám se, že jsem se dokonce zamilovala, a jak je láska slepá, ani mi nevadilo, že mi svými znalostmi, vzděláním a názory nesahá ani po kolena. On byl naopak šťastný, jakou má chytrou, vzdělanou a úspěšnou ženu.

Docela brzy jsem otěhotněla a vzali jsme se. Rok jsem byla doma, pak jsem se chtěla vrátit do práce. Ovšem manželovi se to nelíbilo. Předhazoval mi, že žena má sedět doma a starat se o chlapa, domácnost a děti. Zůstala jsem ještě rok, pak jsem malému našla chůvu.

Den ode dne se odcizujeme

Láska z našeho vztahu vyprchala docela brzy a já jsem si uvědomila, jak jsme každý jiný. Jak máme jiné názory a pohled na svět. Ota mi brzy začal připomínat některé chlapy z naší vesnice, kteří nedokázali nic jiného, než nadávat na politiku, a na všechno okolo. Svým způsobem byli až primitivní. Doma si nerozumíme ani po stránce třeba kultury, já miluji divadlo, knihy, koncerty, manžel si tak maximálně přečte Blesk nebo kouká v televizi na stupidní filmy.

Na dovolenou chce jet maximálně do kempu pod stan, přitom bychom si mohli dovolit i luxusnější dovolenou po Evropě. Plánovala jsem si, jak ho jednou seznámím s místy, které jsem v Evropě navštívila.

Nemáme si co říct, nemáme žádné společné téma, o kterém bychom se mohli bavit. On nerozumí prakticky ničemu, čemu rozumím já. Pořídila jsem si počítač s internetem, pro něj je to naprostá zbytečnost. Denně od něj slýchám narážky typu: "No jo , paní Chytrá (paní Extrémně vzdělaná, paní Přemoudřelá) zase ví všechno nejlíp..."

Ovšem nejhorší je, že si nerozumíme ve výchově našeho syna, máme naprosto odlišné představy, kam ho budeme směrovat. Manžel má jasno, kluk se vyučí nějakému dobrému řemeslu a bude to. Nějaké kroužky jsou zbytečné utrácení peněz, koupí mu mičudu a bude si kopat s klukama venku. Je vám asi jasné, co bych chtěla já. Na druhou stranu uznávám, že má syna hodně rád a ten jeho.

Už toho všeho ale mám dost.
Věra

Názor odborníka: Hledejte společně řešení

Milá Věro, chápu, že se cítíte bezradně. Velký rozdíl ve vzdělání partnerů skutečně může působit potíže ve vztahu, a to právě v rozdílných hodnotách. Je pravda, že vysokoškolák spíše vyhledává kulturu typu divadlo, vážná hudba, koncerty, knihy, cestování apod. Člověk s nižším vzděláním spíše tíhne k manuální práci, nejraději by jel třeba na chatu, zašel na fotbal nebo na pivo. Samozřejmě nelze nic a nikoho zobecňovat, ale pravděpodobně se shodneme, že odlišné hodnoty se u různého stupně vzdělání projevují.

Vím, že vás problém trápí. Na druhou stranu se ale zdá, že potíže vidíte pouze jednostranně. Pokud se vy s manželem necítíte komfortně, je možné, že to i on cítí podobně. Možná to není jen tak, že je šťastný, že má vzdělanou ženu, ale třeba by měl taky rád někoho, kdo si s ním přečte Blesk a pojede pod stan. Vím, že vás manžel nazývá "přechytralou", ale z vaší strany je zase patrná lehká povýšenost, když "vám manžel nesahá ani po kotníky", což vztahu jistě neprospívá.

Chápu, že vás různé vzdělání trápí. Rozdíly mezi vámi jistě jsou, ale co jste se pokoušeli udělat pro záchranu vašeho vztahu? Dokážete najít s manželem nějaké společné aktivity? Zkuste se přestat soustředit na vaše odlišnosti a hledejte společně řešení. Doporučuji návštěvu partnerské poradny, kde vám pomohou získat na vztah nový náhled. Jistě se pak oba rozhodnete, zda chcete jít životem společně, nebo odděleně. Nejprve se ale pokuste najít s manželem něco, co máte oba rádi a přestaňte chvíli myslet na jeho vzdělání. Jedno už máte společné nyní. Je to váš syn a vaše láska k němu, kterou dokážete prožívat a prokazovat oba i s rozdílným vzděláním.
Tereza Zahrádková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 5841

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. června 2012. Anketa je uzavřena.

4. Mám s manželem navštívit manželskou poradnu, třeba nám poradí? 2865
3. Mám se s manželem rozvést? 2160
1. Mám to vydržet, vždyť mám, co jsem chtěla – sama jsem si ho přece vybrala? 563
2. Mám se nad manželovo buranství povznést a žít si po svém, snažit se prosadit své názory i ve výchově syna? 253
Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou

Projevy úzkosti mohou být velmi pestré. Od klasických jako neklid, bušení srdce, motání hlavy nebo třes rukou až po ty méně obvyklé, které leckdy překvapí.  celý článek

Světlé odstíny vlasů jsou pro léto nejvhodnější.
Pět tipů, jak si v létě udržet zářivou barvu, aniž by vaše vlasy trpěly

Sluníčko i chlór dává vlasům zabrat. Nezřídka dokonce mění jejich barvu. Vyplatí se proto dopřávat kadeřím pravidelnou péči pomocí speciální kosmetiky.   celý článek

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

(ilustrační snímek)
Partner Lucii surově mlátil. Vzala děti, odešla a začíná znovu žít

Ovlivnit budoucnost dětí znamená změnit budoucnost jejich matek. Pomáháme maminkám začít po odchodu z azylového domu nový život, naučit se plánovat, spravovat...  celý článek

ilustrační snímek
Jak vybírat porodnici? Rozhoduje nabídka péče, zázemí i pocity rodičky

Pražské maminky to musí řešit relativně brzy a zapsat se do porodnice již v prvním trimestru, s výběrem porodnice si ovšem láme hlavu většina nastávajících...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Typologie osobnosti: užitečná informace, nebo nesmysl?

Je to velmi lákavé: uděláte si test, zjistíte, jaká jste osobnost, a objasní se vám taje vašeho chování, kterým jste dosud nerozuměli – a současně se dozvíte,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Dáši: Z manžela se v důchodu stal líný a nerudný dědek

Jsem už tři roky v důchodu a užívám si to. Těšila jsem se, až i manžel přestane pracovat a budeme si společně „plnit sny“. Místo toho denně poslouchám, co ho...  celý článek

(ilustrační snímek)
Partner Lucii surově mlátil. Vzala děti, odešla a začíná znovu žít

Ovlivnit budoucnost dětí znamená změnit budoucnost jejich matek. Pomáháme maminkám začít po odchodu z azylového domu nový život, naučit se plánovat, spravovat...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Konturování krok za krokem: Dodejte svému obličeji výraznější křivky
Konturování krok za krokem: Dodejte svému obličeji výraznější křivky

Líčení nabízí spoustu návodů, rafinovaných tipů a triků, díky kterým můžete zásadně změnit rysy v obličeji a jednou z takových vychytávek je konturování. Pomocí... celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.