Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Alice: Muž denně pije, prý to má pod kontrolou

  0:49aktualizováno  0:49
Jmenuji se Alice, jsem vdaná a s manželem máme syna v pubertě. Bydlíme v jednom větším českém městě. Manžel má s kamarádem stavební firmu a já jim pomáhám s účetnictvím a administrativou. Máme se dobře, zdraví taky slouží, ale starost mi dělá manželovo pití.
Ilustrační fotografie.

Ilustrační fotografie. | foto: Profimedia.cz

Můj muž nikdy nebyl abstinent. Seznámili jsme se v restauraci, kam jsme s kamarádkou zašly na pozdní oběd a sklenku vína. Nezůstalo u jedné sklenky, a když si k nám přisedli dva mladíci, byly jsme obě už v docela fajn náladě. Slovo dalo slovo a nakonec jsme všichni čtyři vyrazili za zábavou do víru města.

S Adamem jsme si opravdu dost rozuměli, kamarádka s jeho kamarádem též, takže společné návštěvy podniků a cesty za zábavou u nás byly prakticky každý pátek večer. Mně známost s Adamem vydržela a skončila svatbou, druzí dva se ale po roce rozešli. Dnes je manželův kamarád ženatý s jinou, má dva kluky a s Adamem jsou spolumajiteli stavební firmy.

Neustálý přísun tekutých dárečků

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Když jsme se vzali a začali budovat společné hnízdečko, neměli jsme náladu trávit čas po restauracích. Manžel je docela šikovný, práce ho baví, a tak renovování našeho domku, který byl na spadnutí, a my ho za celkem slušné peníze koupili, se stalo jeho vášní.

Dnes máme krásný domov a navíc manžel se v těch rekonstrukcích našel, založit firmu pak pro něj bylo jen pokračování práce na vlastním. Kamaráda taky nemusel dlouho přemlouvat, aby s ním do toho šel. Teď je jejich firma vyhlášená široko daleko, jsou poctiví a ne předražení, takže kšeftů mají spoustu.

Jenže má to i své stinné stránky, mnozí zákazníci se často v kanceláři objeví i s lahví něčeho drahého a moc dobrého. Občas se mi podaří nějaký ten dáreček zadržet, přeci jen sedím v kanceláři, ale hodně mi unikne. Často tak skončí lahvinky u nás doma. A manžel pak skoro každý večer popíjí.

Pochopitelně nevidím nic špatného na tom dát si večer jednu dvě skleničky, ale vypít večer co večer lahev vína, to už je moc.

Jedna sklenička se zvrhla v lahev

Manžel to ale dřív měl stejně jako já, přišel z práce, snědl večeři, pohrál si s klukem, nebo s ním dělal úkoly, pak mi třeba pomohl s nádobím. Občas jsme ještě, když už byl večer klid, řešili i nějaké pracovní záležitosti, nebo jsme si sedli k televizi a strávili spolu příjemný večer. K tomu pochopitelně patřila i sklenička vína. Kolikrát nám jedna lahev vydržela i na dva dny.

Jenže postupně manžel pil víc a víc a dnes už za večer vytáhne celou lahev sám. A navíc je to prakticky každý den. Už ani nikam nechodíme, jemu stačí sednout si doma do křesla, otevřít si víno a popíjet. Říká, že už je prý líný někam chodit, navíc za celý den má kontaktů s lidmi docela dost.

Už mi to ale opravdu hodně vadí. Bojím se, že se z něj stal alkoholik, který své pití nedokáže uhlídat. Když jsem mu řekla, že se mi nelíbí, jak každý večer pije, tak mi řekl, že mám zbytečné obavy, že on to má pod kontrolou. A navíc můžu prý být ráda, že je doma, že nikam nechodí jako jiní chlapi, kteří se nalévají pivem v hospodách. To on ne, on pije kvalitní víno. Dokonce objevil vinotéku a nosí domů vybrané kousky.

Občas ráno nevstane

Asi bych mu to i věřila, jenže už se za poslední týdny párkrát stalo, že ráno ani nevstal do práce. Já ho pochopitelně kryju, tvrdím, že mu není dobře. Jenže už se to asi nejspíš ví, z čeho ty jeho nevolnosti plynou.

Před pár dny mi volal Adamův společník, protože ten den jsem v práci nebyla (chodím do firmy dvakrát až třikrát týdně), že Adam je opilý a on vůbec nechápe, kde se mohl tak zřídit. Jela jsem rychle do kanceláře a tam zjistila, že to opravdu není vtip. Adam sice vnímal, i docela srozumitelně mluvil, ale na první pohled bylo poznat, že má dost upito. Prohledala jsem jeho kancelář a objevila několik lahví, dvě načaté a ostatní plné.

Odvezla jsem ho domů a dala mu, jen co vystřízlivěl, najevo, že už toho mám opravdu dost. Dokud si naléval doma, tak jsem byla ochotná přimhouřit oči, ale jakmile pije i v práci, tolerovat mu to nebudu. Sliboval, že se vším skončí, že to bylo výjimečné a v práci už nikdy pít nebude. Dala jsem mu šanci. Jenže doma pije dál a já nevím, co mám dělat. Sestra mi nabízela, ať se se synem nastěhujeme k nim, že on bez nás nevydrží, což má možná pravdu, Adam na mně i synovi opravdu dost visí. Ale co když to nezabere?
Alice

Názor odborníka: Buďte mu spojencem

Vážená Alice, bohužel není dost dobře možné dát vám odpověď typu, která z vámi naznačených variant je ta správná. Celá situace je daleko komplikovanější.

Všiml jsem si, že příliš nepíšete o tom, čím vás přesně manželovo pití obtěžuje nebo omezuje. Naznačujete například, že společné večery byly dříve bohatší a nyní jsou omezené na sezení u televize a pití. Spíše než o alkoholu bych možná na vašem místě začal s manželem mluvit o tom, jak byste s ním ráda trávila společné večery. Přitom bych doporučoval formulovat tyto cíle pozitivně, ne ve stylu „nechci, abys u toho pil“, ale spíš „ráda bych se s tebou šla někdy projít“.

Je toho určitě víc, čím vás jeho pití obtěžuje. Mluvte s ním o tom, o svých potřebách, svých snech a přáních a zvěte jej ke společnému prozkoumávání, zda některé z těchto potřeb, snů a přání nejsou společné. Pití je většinou pouze vnější projev něčeho, co není tak jednoduše uchopitelné. Hledejte to, co vás spojuje. Jinými slovy, snažte se, abyste byla jeho spojencem vy, ne alkohol.
Pavel Nepustil, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 3203

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 13. dubna 2015. Anketa je uzavřena.

3. Mám mu dát takzvaně nůž na krk, buď jeho pití, nebo já a syn? 1350
1. Mám manželovi pití doma tolerovat a doufat, že to nepřekročí únosnou mez? 1304
4. Mám se od něj rovnou odstěhovat, aby viděl, že to myslím vážně? 321
2. Mám trvat na tom i za cenu scén a hádek, že pít přestane? 228
Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.