Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Vilmy: Kvůli příteli jsem zhubla, teď na mě nesmyslně žárlí

  0:14aktualizováno  0:14
Marka jsem poznala v době, kdy jsem měla o dvacet kilo víc než dnes. Nějakým zvláštním řízením osudu se do mě zamiloval. Po pár měsících společného bydlení jsem ale dnes a denně měla na talíři, že jsem tlustá a měla bych se sebou něco udělat. Tak jsem udělala a teď naopak musím snášet jeho žárlivé výstupy.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Nikdy jsem nebyla jako proutek. S nadváhou jsem žila prakticky už od narození. Mám to vlastně v genech, jak moje máma, tak i táta jsou pěkní tlouštíci.

Také babičky, dědečkové, tety, strýcové, bratránci i sestřenky, všichni máme nějaké to kilo navíc. No a co, nikdy jsem se kvůli tomu necítila nijak zle. Dokonce ani ve škole mě nikdo nešikanoval. Vždycky jsem měla kolem sebe spoustu kamarádů, byla jsem dokonce vůdcem celé party na našem sídlišti. Uměla jsem se i prát a zároveň jsem měla hromadu holčičích kamarádek. Takže se nedá říct, že bych trpěla nějakým mindrákem ze své postavy a nějakých těl kil navíc.

Moje máma mě naučila udělat ze svých kil přednost. Ona má totiž opravdu velmi dobrý vkus, je vzdělaná, úspěšná právnička a umí se prodat. Máma má ještě tu kliku (a to jsem naštěstí po ní podědila), že je hezká, oplývá takovou přirozenou krásou. Navíc dokáže svou velkou postavu tak skvěle maskovat elegantním oblečením, až jeden zírá. A tento svůj um předala i mně. Odmala mě vedla k tomu, abych se uměla oblékat, nosit svá kila a ukazovat je jako přednost. Nepamatuji, že by mě někdy něčím omezovala, spíš mě naučila, jak žít s tím, jaká jsem.

Proto jsem ani nikdy neseděla nikde v koutě. Dokázala jsem se bavit jako ostatní. A tak jsem se ve čtyřiadvaceti seznámila i se svým přítelem. Marek je hezký chlap, znala jsem ho už dřív a vím, že na něj ženský vždycky dost letěly. Já o seznámení s ním nijak neusilovala, to on se se mnou jako první dal do řeči. A netrvalo dlouho a začali jsme spolu chodit. Po několika měsících jsme si sehnali i na pronájem společné bydlení. Nějakou dobu nám to celkem klapalo. Od Marka jsem neslyšela jedinou narážku na má kila. Dokonce mi říkal „ty moje boubelko“. On je ještě k tomu všemu milovník pravé české kuchyně a tu já umím, takže naše láska dost často procházela žaludkem.

Jsi moc tlustá

Jenže nic netrvá věčně a jednoho dne jsem si uvědomila, že Marek je už delší dobu dost nenaložený a protivný. Nakonec mi přiznal, že si jeho někteří známí a kolegové v práci z něho utahují. Kvůli mně! Prý jaké to je se mnou v posteli a tak podobně. Než mi to všechno přiznal, musela jsem ho hodně přemlouvat. A nakonec mi řekl, že by byl rád, kdybych se sebou něco udělala, kdybych třeba cvičila, nebo míň jedla, prostě abych zhubla.

Urazila jsem se a řekla mu, že mu to nikdy nevadilo, ví přeci, jaká jsem, má mě rád a to, jestli mám nějaké to kilo navíc, v tom přece nehraje žádnou roli. Moc mě to mrzelo, on se také styděl. Jenže za pár dní s tím začal znovu, tak dlouho do mě hučel, až jsem se zdravě naštvala a rozhodla se, že mu ukážu.

S pomocí osobního trenéra a odborníka na výživu jsem po několika měsících zhubla dvacet kilo, změnila jsem účes a mohu říct, že je ze mě opravdu kočka. Přiznávám, jsem šťastná, že mě přítel vlastně k tomu všemu donutil. Cítím se mnohem líp, navíc mě baví cvičit i strava, na kterou jsem najela, je mnohem lepší. Také mi odpadly nějaké zdravotní problémy. Zkrátka a dobře, je to na sto procent změna k lepšímu. A to jsem řekla i Markovi, i když mu mám pořád za zlé, jakým způsobem mě k tomu dohnal.

Marek byl šťastný, když viděl, jak se měním. Na druhou stranu jsem ho ale potrestala tím, že už mu nevařím jeho oblíbená „tlustá“ jídla. Musí jíst jako já samé zdravé věci, žádné řízky, knedlíky a omáčky.

Jsi moc hezká

Jenže já asi nikdy nebudu mít klid, Marek teď strašně žárlí. Předhazuje mi, že když jsem teď mnohem hezčí, že určitě někoho mám, nebo brzy budu mít. Nevěří mi, když se zdržím v práci, hned za tím vidí něco jiného, nejlépe nějakého chlapa. Už mi dokonce řekl, že když jsem byla tlustá, že to bylo lepší. Opět mě urazil. Marně jsem mu říkala, že nikoho jiného nemám, že to vlastně ani nemám zapotřebí, že miluju jen jeho. Nemá žádný důvod žárlit, ale je to zbytečné. On se chová jako blázen.

Chvílemi už ho mám plné zuby. Nejdřív mu vadí, že jsem tlustá, pak mu vadí, že vypadám dobře. Co mu bude vadit příště? Co když budeme mít spolu dítě a on začne žárlit, že se dítěti věnuju víc než jemu? Mám Marka sice pořád ráda, on je jinak moc fajn, má dobrou práci, po hospodách nechodí, je rád se mnou, ale někdy se s ním nedá vydržet.
Vilma

Názor odbornice: Přístup partnera není v pořádku

Milá Vilmo, vypadá to, že ač se snažíte, jak chcete, svému partnerovi se zavděčit nemůžete. Na jeho naléhání jste razantně změnila životní styl, začala se zdravě stravovat a sportovat, což vedlo k hmotnostnímu úbytku a celkovému zlepšení Vaší vizáže. Zjevně Vám tento „nový“ životní styl svědčí, cítíte se lépe, sebevědoměji i uvnitř. Sebevědomou partnerku však unese pouze muž, který je sám zdravě sebevědomý.

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Žárlivost Vašeho partnera bych považovala za alarm, který Vás má upozornit, že přístup Vašeho partnera ke vztahu není v pořádku. Žárlivost může velmi rychle narůst do zhoubných rozměrů. Pokud bude Váš partner ochoten začít chodit na psychoterapii, je jakási šance, že lze s žárlivostí něco udělat. V žádném případě však nečekejte, že partnera změníte Vy sama. Šanci na úspěch rovněž nemají ústupky z Vaší strany, žárlivec si vždycky najde záminku, proč bude žárlit.

V poradně se setkávám někdy s až absurdně působícími situacemi, kdy žárlivec vybuchne, neboť se jeho partnerka příliš zálibně zadívá na herce v televizi.

Zkuste si pro začátek s partnerem promluvit o tom, že se nyní ve vztahu s ním necítíte dobře a nabídnout mu kontakt třeba na některé z pracovišť Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Pakliže však Váš partner nebude ochoten na nezdravé žárlivosti pracovat, velmi intenzivně byste měla uvažovat o tom, jak ze vztahu s ním vycouvat.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2033

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. května 2016. Anketa je uzavřena.

3. Mám se rovnou s Markem rozejít, on si vždycky najde něco, co mu bude vadit? 1240
2. Mám Markovi říct, že jsem zhubla kvůli tomu, jak mě popichoval, takže jestli mi nedá se žárlením pokoj, tak se sbalím a odejdu od něj? 640
4. Mám s Markem navštívit odborníka, psychologa, který by nám poradil, jak danou situaci řešit? 100
1. Mám se nad Markovy problémy povznést a říct mu, že má, co chtěl? 53
Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.