Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Jiřího: Od ženy jsem odešel kvůli mladší, ta chtěla mé peníze

  0:41aktualizováno  0:41
Jako mnoho mužů přede mnou, tak i mnoho mužů po mně opustí svou ženu kvůli mladší. Naletí na její mládí, krásnou tvář i sladké řeči. Bohužel probuzení z krásného snu je pak hodně těžké. Nikomu bych nepřál prožívat to, co dnes prožívám já.
„Svou ženu jsem opustit nechtěl,“ píše Jiří.

„Svou ženu jsem opustit nechtěl,“ píše Jiří. | foto: Profimedia.cz

Jmenuji se Jiří a je mi 54 let. Jsem bohatý a úspěšný. Všechno, čeho jsem dosáhl, jsem vybudoval vlastníma rukama. Navíc jsem měl vedle sebe ženu, která stála věrně po mém boku a můj úspěch je také její zásluha. Je ale smutné, že si to uvědomuji až teď, kdy jsem ji ztratil. Před třemi lety jsem se s ní rozvedl kvůli mladší a krásnější ženě.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Těžké začátky
Martu, svou první ženu, jsem poznal v posledním ročníku vysoké školy. Je o tři roky mladší než já. Oba jsme studovali stejnou školu, jenom já jsem ji dokončil. Po krátké známosti Marta otěhotněla, školu přerušila a nikdy už ji nedokončila.

Vzali jsme se, narodila se nám dcera. Zpočátku jsme bydleli u mých rodičů, ovšem společné soužití nedělalo dobrotu. I tak jsme to museli vydržet, tenkrát nebylo jednoduché najít bydlení. S rodiči jsme bydleli celkem pět let.

Naštěstí jsem od podniku, kde jsem pracoval, dostal byt a mohli jsme tak začít žít konečně sami. Navíc Marta už čekala naši druhou dceru. První roky nebyly vůbec jednoduché, neměli jsme peníze, já příliš nevydělával a Marta byla doma.

Nová příležitost
Po revoluci se ale hodně změnilo. S kamarádem jsme se rozhodli podnikat. Začínali jsme z ničeho, museli jsme tomu věnovat všechen čas, abychom svou firmu rozjeli. Kamaráda to stálo manželství, ovšem Marta stála při mně a hodně nám fandila. Starala se sama o děti, domácnost, neměla čas na své koníčky, prakticky všechno obětovala tomu, abych já byl spokojený a neměl výčitky, že ji nechávám samotnou. Celé dny jsem trávil v práci, domů chodil utahaný a Marta na mě vždy čekala s úsměvem a teplou večeří.

Firma se rozjela a my po mnoha letech měli peníze. Koupili jsme si velký byt, auto a časem i domek na venkově. Marta nemusela pracovat, ale rozhodla se, že doma nezůstane. Našla si místo jako učitelka ve školce. Měla svou práci moc ráda, dcery už vyrostly, studovaly a ona tak svou lásku mohla věnovat jiným dětem. I doma nám bylo spolu dobře, svou ženu jsem měl opravdu rád. Jenže do toho se objevila jiná, mladší.

Léčka
Veroniku k nám do firmy před zhruba pěti lety přivedl můj kamarád, společník. Byla dcerou jeho známých, sháněla práci a kamaráda nenapadlo nic lepšího než ji zaměstnat u nás jako asistentku. Bylo jí tenkrát 24 let. Byla to krásná, mladá dívka, ovšem, jak jsem poznal, až když bylo pozdě, také notně protřelá. Od první chvíle na mě kulila ty svoje nevinné oči a já jim brzy propadl. Netrvalo dlouho a vyspal jsem se s ní.

Vůbec nevím, co mě to napadlo, nebyl jsem nespokojený, ani nijak frustrovaný. Měl jsem doma skvělou ženu, se kterou mě sex stále bavil. Asi jako každému typickému ješitnému chlapovi, tak i mně, dělalo dobře, že o něj stojí taková krásná mladá žena.

Nezůstalo jen u jedné noci, přišla druhá, třetí a já byl zamilovaný jako puberťák. Neexistovalo nic jiného než Veronika. Moje žena naštěstí nic nepoznala a mně narostla křídla. Když náš vztah trval asi půl roku, Veronika mě začala přesvědčovat, abych se rozvedl. Ovšem to jsem v plánu neměl a také jsem jí to řekl. Svou ženu jsem opustit nechtěl, tolik rozumu jsem tenkrát ještě měl. Řekl jsem jí, že mi je s ní dobře, ale beru ji jen jako svou milenku a pokud se jí to nelíbí, budeme se muset rozejít.

Mohlo mi ale dojít, že Veronika se jen tak nevzdá. Už stihla ochutnat, jaké to je mít movitého a štědrého přítele, tak proč se toho vzdávat. Jednoho dne přišla s tím, že je těhotná. Byl jsem v šoku, rovnou mi řekla, že vysadila prášky, protože se mnou chtěla mít dítě. Řekl jsem jí, že se ale nerozvedu, na dítě budu platit, ale od rodiny neodejdu. Tak všechno řekla mé ženě ona. Martu moje zrada ranila natolik, že okamžitě podala žádost o rozvod. Chápal jsem ji a neměl jsem sílu, ji přesvědčovat. Dcery už byly dospělé, rozdělení majetku proběhlo také bez problémů. Nechtěl jsem jí dělat žádné problémy. Rozvedli nás prakticky okamžitě.

Nový život
Mohl jsem tedy začít nový život. Nemohu říct, že bych Veroniku nemiloval, těšil jsem se i na dítě, ale kvůli nové rodině jsem přišel o tu starou. Marta mi řekla, že už mě nikdy nechce ani vidět, stejně to vzaly i obě dcery. Prý se za mě stydí a už se mnou nepočítají.

Veroniku jsem si vzal. Narodil se nám syn, jmenuje se Jiřík po mně. Je to úžasný kluk. Ovšem jsem s ním tak málo. Veronika se od jeho narození úplně změnila. Jsem pro ni vzduch, už hodně dlouho spolu nespíme. Jen utrácí mé peníze, syn je věčně u jejích rodičů, nebo s ním někde trajdá a já ho vidím jen po večerech a občas o víkendech.

Mám dokonce podezření, že někoho má. Nemám ale sílu to zjišťovat, k čemu by mi to bylo. Už dávno jsem pochopil, že mě dostala tam, kam chtěla. Má moje dítě, ví, že kvůli němu bych ji nenechal na holičkách, a také má volný přístup k mým penězům. I když mi to mnoho lidí radilo, předmanželskou smlouvu jsme nesepsali.

Když jsem se jí zeptal, jak si představuje náš další život, řekla mi, že nijak, je prý spokojená, má, co chtěla, tak proč ji otravuji takovými hloupými otázkami. Jenže já už takhle dál žit nemohu. Čím dál víc se mi stýská po Martě a dcerách. Vím, že Marta žije sama, starší dcera prý čeká dítě. Chtěl bych být s nimi...
Jiří

Názor odborníka: Má vás ráda?

Jak píše pan Jiří, není zdaleka jediným mužem, který se po mnoha letech manželství a s dospělými či dospívajícími dětmi zamiluje do mladé, atraktivní ženy a jeho život se tím obrátí naruby. A také, jak sám píše, nemusí k tomu nutné vést velká nespokojenost v dosavadním manželském vztahu.

Mladá krásná žena bude přitažlivá pro každého muže, který se rád na krásnou ženu podívá. Je tedy možné nějak lépe porozumět tomu, proč někdo na takové „svody“ reaguje, nechá se svést, i když v podstatě ve svém životě rozumem nechce nic měnit?

Ve hře je krize středního věku. Muži se v tomto období cítí ještě dost mladí na to, aby se vzdali toho, že zažijí v životě zamilovanost, dobrodružství, obdiv a vybočení ze stereotypu. Zároveň se cítí už dost staří na to, aby si neuvědomovali to, že nejsou nesmrtelní, že čas běží a že ohledně fyzické a mentální kondice to lepší už nebude.

Zásadní je také samotný vztah s manželkou. Spokojenost doma je důležitá, ale ještě to neznamená, že nás partner baví a inspiruje, a že vztah s druhým nás naplňuje. Podpora při podnikání je velmi důležitá, ale trvá-li to roky, lidé se často odcizí, život každého z partnerů se ubírá jinou cestou a když skončí společný projekt „děti“, mohou mít problém s hledáním společných témat k rozhovoru.

Svou roli hraje také pocit moci a splněný sen. Bohatý šéf ve firmě, kterého svádí krásná asistentka, si flirtem s ní může nevědomky splnit klukovský sen, ve kterém je tím žádaným mužem, který se nestydí a má co nabídnout. To, že se flirt „zvrhne“ ve vztah, není jistě plánované, ale dá se to očekávat.

Jiří teď stojí před volbami, které jsou těžké a ideální řešení jeho situace asi neexistuje. Vůči své bývalé ženě a dcerám se cítí provinile a chybí mu jejich láska, porozumění a hlavně odpuštění. Uvědomuje si, že jim svým rozhodnutím ublížil. Má ale také malého synka, kterého nechce ztratit, stejně tak možná nechce ztratit úplně svou novou partnerku – kdyby se tak k němu začala znovu chovat hezky...

Strach ze ztráty nové rodiny může být o to větší, když pan Jiří svou rodinu už jednou ztratil.

A co má pan Jiří dělat? Podle mě by bylo nejlepší zjistit, jak to spolu vzájemně mají s Veronikou. Možná to není taková „zlatokopka“ a je podrážděná a odtažitá z nějakého důvodu. Pokud ale zjistí, že ho ráda nemá a dokonce že má někoho jiného, bude na to muset adekvátně reagovat s tím, že nechce ztratit malého Jiříka. S dcerami by se měl určitě pokusit navázat kontakt. Pokud chce zůstat s Veronikou, kontakt s Martou může být pro bývalou ženu i tu současnou nepřijatelný.
Jan Kulhánek, párový terapeut, Psychoterapie Anděl

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2681

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. května 2015. Anketa je uzavřena.

4. Mám se pokusit navázat spojení s dcerami a požádat je, aby mi odpustily, že sám jsem už dost potrestaný? 1900
3. Mám vyhledat Martu, požádat ji o odpuštění i o to, abych ji směl občas vídat? 411
2. Mám zůstat sám, rozvést se s Veronikou a snažit se o častý kontakt se synem? 288
1. Mám na svou původní rodinu zapomenout a zůstat s Veronikou? 82
Autoři:




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.