Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poporodní deprese lze poznat předem: napoví stav hormonů i úzkost matky

  0:32aktualizováno  0:32
Lidé nejsou jako roboti, co bez zaváhání a emocí plní veškeré zadání. Naopak naše prožívání má vliv na to, jak naše tělo funguje. Na faktory ovlivňující rozvoj poporodní deprese a baby blues se zaměřily nedávno hned dvě studie.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

První studie byla provedena v porodnicích Vysočiny od října 2013 do září 2014 a zúčastnily se dvě tisícovky rodiček. Sběr dat probíhal v posledním trimestru těhotenství a následně během poporodního pobytu žen v porodnici.

Předmětem výzkumu Ley Takács z Katedry psychologie FF UK byly mimo jiných otázek i poporodní poruchy nálady, které jsou v České republice stále zanedbávanou oblastí. Prevenci poporodních poruch nálad je podle Takács věnována jen malá pozornost a ženám, které těmito poruchami trpí, se často nedostává odpovídající pomoci.

Baby blues

Nejčastěji se matky po porodu setkají s tzv. baby blues, odborně poporodní subdepresí, která se projevuje plačtivostí, emoční labilitou, přecitlivělostí, náladovostí, podrážděností, pocity bezmoci, napětím a úzkostí. Objevuje se hodiny až dny po porodu a zpravidla do 10 dnů spontánně vymizí bez závažnějších důsledků pro matku a dítě. Dosáhne-li však vyšší intenzity, představuje významný rizikový faktor „velké“ poporodní deprese, která je naopak velmi závažná.

Vyšší riziko intenzivní poporodní subdeprese zjistil výzkum u prvorodiček, dále u žen, které podstoupily císařský řez nebo vaginální extrakční operaci, u žen úzkostných a rovněž u žen, které měly během těhotenství vážné finanční potíže. Riziko rozvoje poporodní subdeprese nesnižovala přítomnost otce ani jiné blízké osoby u porodu.

Pomůže sebedůvěra i opora druhých

Ukázalo se však, že u prvorodiček riziko intenzivní poporodní subdeprese snižuje několik faktorů. Zaprvé to byla obecně vyšší sebedůvěra a rovněž víra, že žena dobře zvládne svou novou mateřskou roli. Dalším faktorem byla komplikovanost porodu (porod bez komplikací snižuje riziko) a absence většího stresu během těhotenství. Ve skupině úzkostných žen snižovala podle studie riziko intenzivní poporodní subdeprese kontinuální opora v průběhu porodu.

„U úzkostných žen lze riziko intenzivní poporodní subdeprese snížit prostřednictvím organizačních opatření v rámci perinatální péče: úzkostné rodičky (a to zejména prvorodičky) by měly mít možnost individuální podpory od osoby, které důvěřují, a to po celou dobu porodu,“ poznamenávají autoři českého výzkumu.

Najdeme odpověď v krvi?

Na rozvoj poporodní deprese se zaměřila i nedávná americká studie, ve které vědci zkoumali krev 66 žen v posledním trimestru těhotenství a na konci šestinedělí. Zajímalo je zejména množství hormonu oxytocinu, kterému se také přezdívá hormon lásky, protože se v těle vyplavuje při kontaktu s milovanou osobou.

Poporodní blues

Když je mateřství více smutek než radost, svěřte se ostatním, které prožily to samé. Poporodní deprese řeší maminky na webu eMimino.cz.

Studie se zúčastnilo i třináct žen, které se potýkaly s depresí již před otěhotněním. Právě u nich se potvrdilo, že čím vyšší měly hladiny oxytocinu v těhotenství, tím vyšší bylo jejich riziko poporodní deprese. Trápila je nespavost, úzkost, bolesti hlavy a dalších částí těla, změna apetitu a pocity vyčerpání a smutku. Mnoho žen má ze svého smutku (ve chvíli, kdy by se podle všeobecného mínění měla cítit šťastně) navíc výčitky svědomí, což komplikuje vyhledání odborné pomoci.

Přestože se jednalo o relativně malou studii a je třeba výsledky ověřit na větší skupině žen, lékaři již nyní doufají ve vyvinutí krevního testu na poporodní depresi. Pokud by se jim podařilo určit v krvi biomarkery zvyšující riziko poporodní deprese, mohly by se na ni nastávající matky preventivně testovat podobně jako se testují kvůli těhotenské cukrovce.

„Neléčená poporodní deprese může mít rozsáhlé a dlouhodobé následky, proto by možnost určení rizikových žen znamenala výbornou příležitost k prevenci,“ uvedla pro DailyMail autorka britské studie profesorka Suena Masseyová z Nortwestern University v Chicagu.

Autor: pro iDNES.cz




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.