Mladé lidi zase nejspíš zaujme takzvaný mozkový jogging. Jakákoli aktivita, tělesná i duševní, chrání před zhoršováním paměti, shodují se lékaři. Zhoršením paměti trpí po padesátce polovina lidí, po sedmdesátce už tři čtvrtiny. Problémy s pamětí ale mají občas všichni, včetně školáků.
"Nejpříznivěji působí, když člověk komunikuje s lidmi," řekla primářka pražského Gerontocentra Iva Holmerová. Když člověk zachází s věcmi nebo daty, nepůsobí to tak příznivě na paměť, jako když pracuje s lidmi.
"Nejnáročnější povolání, jako jsou pečující profese, novináři a politici, chrání před rozvojem demence," poznamenala.
Vědci zjistili, že mozek má schopnost učit se do devadesátky a pracuje stejně zdatně jako mozky mladší. Ani paměť nutně neupadá s věkem. Jen jak člověk stárne, má toho více k pamatování i zapomínání, které lze označit za úklid a zbavování se zbytečných informací.
Členka výboru České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Jana Vejsadová řekla, že o trénování paměti mají zájem hlavně senioři. Do kurzů ale přicházejí i studenti nebo maminky na mateřské dovolené před návratem do zaměstnání. Procvičit paměť si chtějí i lidé po padesátce, kteří cítí, že už vše nefunguje, jak by mělo. Chtějí stačit mladším kolegům a zvládnout nové věci.
Poruchy paměti se projevují nejčastěji zapomínáním slov a horším vybavováním správného výrazu. S věkem se zhoršuje schopnost pamatovat si čísla, je narušena schopnost soustředění a myšlení se zpomaluje, přiblížila odbornice. Prevencí je dostatek spánku, pravidelný pohyb, nejlépe tanec nebo chůze čtyři kilometry denně, malé množství červeného vína a středomořská kuchyně s rybami, saláty a olivovým olejem. Paměť posiluje také vitamin C, E a ginkgo biloba.
