Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poradna: Z dcery se stala veganka. I když ji podporuji, nazývá mě pokrytcem

  1:39aktualizováno  1:39
Moje sedmnáctiletá dcera je velmi citlivá a empatická osobnost, ale poslední dobou nemá moc pochopení pro mě, svou vlastní matku. Všechny mé snahy se jí zdají málo a nazývá mě pokrytcem, píše do poradny čtenářka Iveta.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Moje dcera odmalička milovala zvířata - ať už králíčky, pejsky nebo koně. Moc mě proto nepřekvapilo, když se před dvěma lety začala po shlédnutí nějakého dokumentu na internetu zajímat o práva zvířat.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Začalo to kosmetikou netestovanou na zvířatech, cokoliv bez daného symbolu odmítala použít a postupně jsem podle toho začala nakupovat i věci pro sebe. V ceně ani kvalitě těchto produktů nevidím problém, tak proč nemyslet i na zvířata. Následovalo všechno kožené, semišové apod., na to jsem si ale ani já nikdy nepotrpěla. Pak se z dcery stala vegetariánka, pro což jsem také měla pochopení a upravila jsem jídla tak, aby měla i ona dostatek živin a zbytek rodiny (manžel a její mladší bratr) nestrádali. Celkově jsem vlastně konzumaci masa celé rodiny dost omezila a kupuji již jenom bio výrobky.

Jenže teď je z ní už půl roku veganka a začíná být nesnesitelná. Opět jsem si nastudovala recepty a výživové hodnoty, ale nevařím pokaždé vegansky pro celou rodinu. Vajíčka i mléčné výrobky zásadně kupuji v bio kvalitě a upřímně řečeno nevidím žádný problém v používání medu. Dcera se ale proti mě stále více vymezuje, obviňuje mě z pokrytectví, že upřednostňuji svoje pohodlí před důstojným životem zvířat. Snažím se jí vysvětlovat svůj postoj a být chápavá, v sedmnácti jsem taky měla pěkně horkou hlavu a snadno se rozčílila. Ale už mi na to pomalu dochází síla. A mrzí mě, že dcera nedokáže ocenit mou snahu, ale jenom kritizuje, že nežiju podle jejího ideálu. Kdykoliv poslední dobou začneme mluvit o jídle, skončí to vypjatou hádkou.

Jak bych mohla náš vztah zase zklidnit a zlepšit?

Iveta

Nejde o jídlo, ale sociální porod, objasňuje odborník

Dobrý den Iveto, děkujeme za důvěru a odvahu, s kterou jste se rozhodla podělit se o svůj příběh. Píšete, že se dcera odmalička zajímá o zvířata a rostliny. Její zájem časem přerostl ve starost, zda je se zvířaty dobře zacházeno. Následovalo zaměření na kosmetiku netestovanou na zvířatech a vegetariánství. To vše pak vedlo k veganství. Slušelo by se dceru pochválit za to, že jí není stav okolního světa lhostejný.

Bc. Martin Galbavý, psychoterapeut

Bc. Martin Galbavý, psychoterapeut

I zájem o zdravé stravovaní je chvályhodný. I když zde už můžeme být na tenkém ledě. Jídlo má pro lidi velice symbolický význam. Mnozí to určitě znají. Když je nám smutno, tak se přejídáme, nebo naopak vůbec nejíme. Zvláště u dětí a dospívajících můžou náhlé změny ve stravování odkazovat k jiným skutečnostem.

Ale to, co trápí vás, je, že se jídlo stalo tématem hádek. I přesto, že jste se snažila dceři vycházet vstříc, váš vztah se stále komplikuje. A zde bych hledal podstatu problému. Není to vegetariánství, ani veganství, ale to o co tu jde, je vztah. Správně jste si vzpomněla, že i vy jste měla v sedmnácti horkou hlavu a snadno jste se rozčílila. Víc o tom nepíšete, ale tipoval bych, že ono rozčílení směřovalo mnohdy i k vašim rodičům. Věc, která se v rodinách stává dost často. V odborných kruzích se pak mluví o separaci nebo sociálním porodu. A u tohoto termínu se na chvíli zastavím.

Sociální porod je vlastně situace, když se mladý člověk rodí z rodiny do společnosti či do samostatnosti. Analogie s porodem klasickým je trefná. V obou případech je totiž porod dost často doprovázen bolestmi, nebo alespoň nepohodlím. Když se manželům narodí dítě, stávají se z nich rodiče a z diadického vztahu se vytvoří rodina. Ta slouží k tomu, aby pečovala o nově narozené dítě, poskytla mu bezpečí a podporu. Stejně tak jako mateřské lůno poskytuje podporu počatému dítěti. To pak prospívá a roste až do té doby, než ho daný prostor začne spíš omezovat a přichází porod. To samé se pak děje i v rodině.

Zde dítě prospívá, je podporováno a vytváří si bezpečné vztahy do té doby, než přijde čas k posunu a osamostatnění. To však není žádná jednoduchá situace. Zatím byla rodina pro dítě vším. Vztah s rodiči se rozvíjel dlouhá léta. To vše by teď ale mohlo bránit v dalším rozvoji. Přílišné přilnutí k rodičům může dospívajícím bránit v osamostatnění a následně vést například k tzv.: mamahotelům (situace, kdy dítě zůstává u rodičů i po dovršení dospělosti a nepřebírá na sebe zodpovědnost za vlastní život). Adolescent na jedné straně touží po samostatnosti, ale na druhé straně je připoután k rodičům. Tato vazba, která mu kdysi pomáhala, může být tak silná, že ji sám nedokáže pomalu uvolňovat. Proto někdy přichází radikální řez. A rodiče se diví, co se to děje. Proč se naše dítě najednou chová tak divně.

Mnozí z čtenářů mají určitě zkušenost s tím, jak dítě doma provokuje a ve své podstatě vyhledává konflikty. To jsou vlastně porodní bolesti u sociálního porodu. Takové kontrakce, které vypuzují dítě z rodiny do nového světa.
A právě zde bych hledal příčinu vašich hádek s dcerou. Dovolil bych si odhadovat, že i kdyby se celá vaše rodina stala veganská, objevil by se jiný důvod k nespokojenosti. Rozběhlý porod už se nedá zastavit. Zatím jste se o svou dceru starala příkladně a teď před vámi stojí další zkouška. Zatnout zuby a vydržet. Stejně tak jako u klasického porodu. Časem porodní bolesti přejdou a vy budete mít před sebou krásnou mladou ženu.

Ptáte se, jak váš vztah zlepšit. Dovolil bych si říci, že váš vztah je dobrý. Kdyby nebyl, bylo by pro vaši dceru jednoduché ho zpřetrhat. To, že je silný a pěkný, způsobuje bolest při jeho přerodu. V tuto chvíli mohu doporučit jen sílu a trpělivost. Věřím, že to vy i vaše dcera zvládnete a do budoucna pak tato zkušenost prospěje i vaší dceři až bude na stejném místě, jako jste vy dnes.

S pozdravem

Bc. Martin Galbavý, psychoterapeut centra Modré dveře

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.