Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Babička se hystericky brání pomoci rodiny, ponižuje ji to

  0:33aktualizováno  0:33
Mojí mamince už táhne na devadesátku a s věkem klesá i její schopnost se postarat o sebe i o dědu. Bohužel si to odmítá připustit a jakoukoliv pomoc zarputile odmítá. Už nevíme, co s ní máme dělat.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Maminka byla vždycky velmi samostatná žena, jenže poslední dobou je její nezávislost velkým problémem. Žije s tátou v malé řadovce 100 kilometrů od mého bydliště, sestra s rodinou se odstěhovala ještě o 300 kilometrů dál. Až do letoška rodiče hospodařili celkem v pořádku, i když už bylo vidět, že jim docházejí síly.

Poraďte se také

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Ilustrační foto.

Máma najednou chodí stále ve stejném oblečení, má neumytou hlavu a domácnost je špinavá. I s jejím proslaveným vařením to vlastně vzdala. Vypadalo jí několik zubů a nechce ani dojít k zubaři, k praktickému lékaři si chodí prakticky jen pro nové prášky na tlak. Podle mě se u ní projevuje stařecká demence nebo Alzheimer, ale ona je přesvědčená o tom, že je její paměť v nejlepším pořádku.

Pomoct jí třeba nakoupit nebo uklidit není vůbec snadné. Naši pomoc vytrvale odmítá, často se uchýlí až k hysterické scéně a křičí, že ji svou péčí ponižujeme a ať jí dáme pokoj. Nechce si nechat nosit obědy, i když tátu krmí pořád jenom chlebem a bramborami. Tomu se navíc zhoršil zdravotní stav a už se mu jen velmi těžko chodí. Maminka mu nedokáže pomoct vstát nebo ho obléknout, zapomíná i na pravidelné jídlo, pití a prášky, ale stále všem tvrdí, že nikoho nepotřebuje.

Naši pomoc nechce, o sousedčinu ano

Na druhou stranu neustále chodí za sousedkami, které jí samozřejmě vždycky něco nakoupí nebo uvaří, protože už se na to nemohou dívat. Maminka je ale přesvědčená o tom, že je vůbec neotravuje a že je taková péče od cizích lidí normální. Od rodiny cokoliv odmítá, nemáme nic vozit a vlastně ani jezdit, ona je prý v pohodě.

Tátu budeme muset brzy odvést do nemocnice na operaci a vůbec nevíme, co si počít s mámou. Její paměť už je dost děravá: neustále něco hledá a nechá třeba i zapálený sporák, ale o výpomoci nechce ani slyšet. Sestra jí nabídla, aby se přistěhovala k ní domů, ale to máma odmítá, protože nemá ráda jejího manžela. Já pracuji na směny a bydlím v malinkém bytě, maminku si k sobě vzít nemohu, snažím se za ní pravidelně jezdit, ale bez auta je i návštěva jednou týdně (spolu s nákupem, úklidem, vypráním a vařením) dost náročná.

V její obci jsou k dispozici sociální služby do bytu, ale s její tvrdohlavostí se bojím, že jim ani neotevře. Jak máme přesvědčit maminku o tom, že výpomoc od profesionálů není jejich obtěžování? Nemůžeme ji přece nechat v jejím domku jako starost sousedek a spokojit se s jejím odmítnutím. O přestěhování do domova seniorů nebo domova s pečovatelskou péčí nechce ani slyšet a dokonce několikrát prohlásila, že raději spolyká prášky na spaní.

Prosím poraďte mi

Jarmila

Odpověď odborníka: S pomocí to zkuste „nenápadně“

Milá paní Jarmilo,

píšete o své téměř devadesátileté matce. Přestává být soběstačná, nezvládá se již starat o domácnost i manžela. Často se stává, že člověk, který vlivem stáří či nemoci přestává být soběstačný, si tuto skutečnost nepřipouští, své chyby nevidí a má dojem, že vše zvládá jako dřív. V tu chvíli musí nastoupit okolí, rodina, sousedé, aby onomu člověku pomohli.

Vaše maminka se snaží udržet status soběstačné pracovité ženy, ale tím starosti o sebe přesunuje na sousedky. Nechce si vlastní slabost připouštět a myslím, že ani na vás není, abyste na to příliš poukazovala. Důkazy o nedostatečnosti trpí její důstojnost, může se stydět. To byste měli respektovat.

PhDr. Andrea Hlubučková

PhDr. Andrea Hlubučková

Nicméně je potřeba zajistit péči zvenčí, zvláště, když již ohrožuje nejen bezpečí a zdraví svoje, ale také svého manžela a celé domácnosti (nedostatečná strava, požár atd). Cítíte správně, že se do situace musíte vložit, jen je potřeba vše velmi citlivě komunikovat. Můžete to prezentovat jako nutnou péči o otce nebo dovoz obědů jako dietu pro něj.

Také je potřeba překonat bariéru mezi „cizími lidmi“ a sociální službou – od cizích lidí evidentně pomoc přijímat může (od sousedek), tudíž je potřeba najít službu, pracovnici, která by byla sympatická a s maminkou si rozuměla. Nemusí to být nutně sociální služba, pokud byste měli finance na placenou pomoc, můžete si vybírat. Když pomoc nepřijde z rodiny, může mamince paradoxně ulevit.

Můžete také zkusit získat spojence mezi sousedkami, za kterými nyní chodí. Některá z nich vám může pomoci změnit její názor tak, aby to vypadalo, že na to přišla sama. Na místě je i jistá direktivita, především ohledně medikace a návštěv lékařů – opět vám může pomoci praktická lékařka či sestra zubaře.

Držím vám palce v nelehkém období.

Andrea Hlubučková, psycholožka centra Modré dveře

Jaké jsou vaše zkušenosti s péčí o starší členy rodiny? Podělte se s ostatními v diskusi.

Autor: pro iDNES.cz




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.