Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pilulka proti obezitě? Žádná neexistuje

  • 7
Lidé kupují odtučňovací přípravky za miliardy - a dále tloustnou. Odborníci to označují za obchod s lidskou hloupostí a falešnou nadějí, protože žádný spásný preparát nebyl dosud nalezen.

Chcete rychle a účinně zhubnout? Tak to žijete ve správné době, výběr přípravků je nekonečný. Mraky reklam a "poradců" na výživu lidem tvrdí, že s jejich preparáty zhubnou snadno a rychle. Však také jen Češi za ně utrácejí neuvěřitelnou miliardu korun ročně. Přitom jsou stále tlustší. Čím to asi je?

"Nenašli jsme žádný důkaz, že by některý z nich skutečně fungoval," oznámily nedávno na mezinárodní konferenci obezitologů ve Stockholmu hned dva týmy vědců.

Neúčinné přípravky

Je to hotová "věda". Chitosan má na sebe navazovat tuky v trávicím traktu. Kyselina linolová prý při cvičení pomáhá přeměňovat tuky na svaly. Citrin údajně snižuje hmotnost tím, že brání tvorbě tělesného tuku. Chrom má zase potlačovat chuť na sladké. Řasy urychlují metabolismus. Jenže většinou je hubnoucí preparáty obsahují v množství, které vám nepomůže.

"Trh s těmito výrobky je obrovský, ale na rozdíl od léků nikdo nekontroluje jejich účinnost," varuje Thomas Ellrott, ředitel Ústavu pro výživu a psychologii na univerzitě v německém Göttingenu.

Právě jeho skupina testovala devět populárních přípravků na hubnutí: L-karnitin, extrakt ze zelí, vlákninu polyglukosamin, výtažek z guarany, fazolí, z kořenů rostliny konjac, další pilulky s vlákninou, preparáty se zahušťovadlem alginátem sodným a vybrané rostlinné extrakty. Sledovali jejich účinek a porovnávali s placebem po dobu osmi týdnů u 189 dobrovolníků.

Ilustrační fotografie

A výsledek? Průměrný úbytek hmotnosti byl za ony dva měsíce mezi jedním až dvěma kilogramy. Jenže jak u lidí, kteří pojídali hubnoucí preparáty, tak u těch, kteří si to jen mysleli.

Škoda peněz

Stejné výsledky - žádná redukce hmotnosti - přinesla i práce Igha Onakpoyi z britské Univerzity v Exeteru. Ten si posvítil na existující studie o chromu, chitosanu, hořkém pomeranči, konjugované kyselině linolové, vápníku, zeleném čaji a dalších. "Lidé si myslí, že jim tyhle přípravky zaručí rychlou cestu ke zhubnutí, a jsou za ně ochotni vydávat obrovské sumy peněz. výsledkem může být jen zklamání," dodal doktor Onakpoya.

Nijak překvapen tím není český obezitolog Petr Sucharda. O důvěryhodnosti hubnoucích preparátů si myslí své. "Potravní doplňky? To je zcela jasné. Kromě vlákniny nikdy nebyl věrohodně prokázán účinek. Byznys však kvete - je to obchod s nadějí na lepší zdraví."

"O jejich neúčinnosti čteme průběžně v odborné literatuře," potvrzuje i profeosr Štěpán Svačina, který se konference obezitologů zúčastnil. Jako základní problém vidí, že je smějí prodávat lékárny. "Lidé je vnímají jako vědecké instituce a těm věří," říká. Bohužel podléhají i reklamám - a jejich víra je silnější než rozum a veškerá osvěta.

A že mohou výrobci naslibovat cokoli? Tato praxe se možná změní. Evropský úřad pro bezpečnost potravin již vyhlásil, že v budoucnosti musí i potravinové doplňky podléhat regulaci.

Poctivé léky, nejistý výsledek

"Pokud má pacient důvod k použití přípravků na hubnutí, pak je lepší se obrátit na lékaře a užívat skutečně ověřené léky proti obezitě," dodal také na konferenci Thomas Ellrott.

Jenže na tomto poli se zatím příliš neurodilo, tyto medikamenty jsou navíc určeny jen lidem s nadváhou a obezitou, zatímco na hubnoucí přípravky se dá nachytat i každý, kdo chce shodit pár kil.

Mezi nejstarší léky pro obézní lidi na našem trhu patří Adipex s účinnou látkou fentermin. Tlumí nadměrnou chuť k jídlu, avšak má také řadu vážných vedlejších účinků. V řadě zemí již byl proto stažen z trhu.

Ilustrační foto.

Asi před patnácti lety byla na trh uvedena nová látka sibutramin (například v léku Meridia), která působí přímo v mozku a zvyšuje pocity nasycení. Právě kolem ní se, jak říká profesor Svačina, na konferenci vedla dlouhá diskuse. "Léta se úspěšně používala, ale pak byla provedena studie, ve které lék dostávali rizikoví pacienti, pro které byl dosud zapovězen. A u nich se projevilo o něco více srdečních a mozkových příhod než v placebové skupině," připomíná doktor Sucharda.

Počátkem roku proto byla pozastavena registrace ve všech zemích EU. "Řada odborníků je však přesvědčena, že je to účinný lék a že se má podávat dál. Nyní se vyčkává, jak to dopadne," uvádí profesor Svačina.

Již předtím přišla nadějná novinka - rimonabant (lék Acomplia), který jako první blokuje receptory slasti v mozku. Jídlo po něm už nepřináší takové potěšení. Opět se však prokázaly závažné psychické vedlejší účinky. "U nás nebyl ještě ani uveden na trh, byli jsme možná poslední v EU. Ve skupině užívající rimonabant se totiž objevilo vyšší riziko sebevražd (čtyři případy) než ve skupině užívající placebo (jeden případ). To stačilo, aby byl i tento lék koncem minulého roku stažen z trhu," vysvětluje Sucharda.

Na hlodavcích mezitím vědci vyzkoušeli podobnou, dosud bezejmennou látku TM38837. Myši i potkani ubývali úspěšně na váze, podobně jako po rimonabantu, ale jejich chování neovlivnila. Lék již s úspěchem vyzkoušelo i prvních 48 dobrovolníků. "Na pulty lékáren je však ještě velmi dlouhá a nejistá cesta," dodává obezitolog.

obezita v česku

V Česku je obézní přibližně dvacet procent populace, třetina trpí nadváhou. Velmi přibývá i dětské obezity.

Obezita bývá spojena s dalšími zdravotními komplikacemi: cukrovkou, srdečně cévními chorobami, nádorovými onemocněními, chorobami oběhové a pohybové soustavy.

Prokazatelně zkracuje život a v poslední době se stává druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kouření.

Přitom již nevelký pokles hmotnosti (o 5-10 %) je spojen s významným snížením zdravotních rizik.

Obezita a nemoci s ní spojené představují obrovský ekonomický problém. Proto se ve světě uvažuje o "dani z tuku" nebo vyšší částce zdravotního pojištění pro obézní.

O něco dál jsou vědci u lorkaserinu, který působí na centrum hladu v mozku podobně jako v tuto chvíli nedostupný sibutramin. "Už byl podáván více než 1 500 dobrovolníkům s tím, že 47,5 % léčených pacientů zhublo přes pět kilogramů - zatímco na placebu byl takový úspěch jen ve 20 procentech. Studie vyšla v polovině července. Ale ani lorkaserin se hned tak v lékárně neobjeví...," říká doktor Sucharda.

Na trhu je ještě několik nových látek na hubnutí, například po exenatidu (lék Byetta), užívaném pro léčbu cukrovky, hubnou i nediabetici, a ve vývoji je až deset příbuzných léků. K mání je také orlistat (jako xenical na předpis, a alli bez předpisu). Působí v tenkém střevě a snižuje vstřebávání tuků. Ale všechny tyto medikamenty jsou jen podpůrné, vyžadují spolupráci pacienta.

Profesor Svačina však z praxe dobře ví, že velká většina z nich nedokáže trvale cvičit a držet diety. Je proto přesvědčen, že reálná budoucnost je právě v lécích (které jsou ostatně pro lidi dostupnější než drahá psychoterapie) a postupech, které nebudou vyžadovat velkou spolupráci pacientů. "Jednou dojde k objevu léků, které pohyb nahradí a přejídání trochu umožní," uvedl již před časem v MF DNES. Bohužel, žádný takový preparát pořád neexistuje.

A jiné možnosti zastavení nárůstu obezity? Skeptický je i doktor Sucharda: "Bude to velmi obtížné, protože touha po potravě a její aktivní získávání jsou základní podmínkou života. To, že dnes nevydáváme odpovídající množství energie, nic nezměnilo na fungování našich genů a metabolismu. Říká se tomu obezitogenní prostředí a nikdo zatím nemá řešení, jak v tomto směru chování lidí ovlivnit."