Pavel Váňa: bylinářský fenomén

  • 5
Bylinářství má v našich zemích letitou tradici, písemně zachycenou od renesance. Od té doby se objevila řada vynikajících znalců bylin, kteří dokázali navázat na znalosti a zkušenosti svých předchůdců a obohatili je osobitým přístupem, podloženým bohatou praxí.

Mezi přední postavy současné fytoterapie patří Pavel Váňa (54).

Člověk, který je díky své senzibilitě, píli, touze po poznání a přirozené laskavosti vynikajícím příkladem moderního bylinkáře s širokým rozhledem ve svém oboru. Jeho umění a věhlas z něj udělaly pojem, pod nímž jej zná odborná i nejširší veřejnost: bylinář Pavel.

Ze zahradnictví poradcem
Podobně jako legendární Jan Mikolášek se vyučil zahradníkem. Jeho hlubší zájem o léčivé rostliny jej přivedl za doktorem Kobylkou, vedoucím botanické zahrady pod Vyšehradem, a doktorem Dvořákem z lékařské fakulty v Brně.

Když se rozhodl, že začne pomocí bylin léčit, dojel si pro požehnání k "semilské bábě", slavné léčitelce Květoslavě Patočkové. Bylo to začátkem 70. let minulého století, kdy se odstěhoval z Prahy. Léčivé rostliny, které doporučoval, většinou také sám sbíral. Po čase se jeho umění rozneslo a lidé začali za pošťákem z Nového Bydžova jezdit stále častěji.

Vedle rostoucí praxe a s ní přicházejících zkušeností nezapomínal Pavel Váňa na odborné vzdělání. Absolvoval studium základů medicíny na brněnské lékařské fakultě a zkoušky na farmaceutické fakultě v Hradci Králové, kde se později stal členem poradního výboru pro pěstování a sběr léčivých rostlin.

5000 pacientů ročně
O své zkušenosti a poznatky se začal dělit. Uspořádal stovky přednášek po celé zemi, vystupoval v desítkách televizních a rozhlasových pořadů a napsal také několik knih.

Ve své nynější praxi, během níž jej navštíví na 5000 lidí ročně, používá 75 základních bylin, ale zná účinky celkem asi 600 léčivek. Má celou řadu svých vlastních specialit, například tinkturu z dvojzubce trojdílného na úpravu jaterní funkce, čaj z tužebníku jilmového na léčbu chřipky, mast z podražce křovištního na hojení ran a pozoruhodných výsledků dosáhl s bylinnou směsí na léčbu cukrovky.

V posledních letech se věnuje také oborům v širším kontextu alternativní medicíny. Patří mezi ně především léčivé účinky hub, které popsal v knize Léčivé houby podle bylináře Pavla, a zcela nově také fytoterapeutická léčba užitkových zvířat, psů a koček.