Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oči lze vyšetřit i půlročnímu dítěti, pár minut mu může zachránit zrak

  0:57aktualizováno  0:57
Podle odborníků je vhodné vyšetřit zrak malých dětí co nejdříve a začít případné problémy řešit hned. Vydala jsem se proto se svým synem zjistit, jak takové oční vyšetření dvouletého dítěte probíhá a co všechno by mohlo odhalit.

Optometristka s přístrojem zkouší, jestli se reakce oka liší při zakrytí jednoho z nich. | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Nejvýraznější změny prodělává oko zejména během prvních dvanácti měsíců, ale rozvoj zrakových funkcí je definitivně ukončen okolo šestého až osmého roku života. Teprve v tomto věku dítě vidí jako dospělý,“ vysvětluje mi doktorka Petra Teplanová v Dětském očním centru Kukátko. Už po narození a během prvních šesti let se u dětí mohou objevit různé oční vady. Přestože se většinou dají většinou bez vážnějších problémů léčit, klíčem k tomu je jejich včasné odhalení a řešení.

  • Krátkozrakost a dalekozrakost můžete odhalit sami. Projeví se tím, jak si dítě prohlíží hračky a knížky, zda mhouří oči, je soustředěné, nebo naopak velmi rychle unavené, nebo má nechuť k činnosti namáhající zrak. Dítě si nemusí na špatné vidění nijak stěžovat. Při zanedbání léčby však hrozí vznik tupozrakosti a trvalého poškození zraku.
  • Astigmatismus je vrozená vada daná nepravidelným zakřivením rohovky. V důsledku toho je vidění neostré, obraz je pokřivený a deformovaný. Neléčená vada, zejména jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.
  • Tupozrakost se sice dá úspěšně léčit, ale nezbytné je zahájit léčbu dříve, než je ukončen vývoj zrakových funkcí. Důležité je tupozrakost rozpoznat ideálně do pěti let, v pozdějším věku se vada velmi těžko napravuje a mnohdy vidění už nelze nijak zlepšit. Příznakem tupozrakosti může být naklánění hlavy na stranu, mhouření očí, ale i nemotornost, špatný odhad vzdálenosti a horší orientace v prostoru, kdy dítě naráží do nábytku a zakopává. Tupozrakost postihuje přibližně 4 % dětské populace ve věku od narození do 9 let (cca 43 tisíc dětí).
  • Šilhání je většinou na první pohled patrné, neboť při pozorování předmětu se jedno oko dítěte stáčí jiným směrem. Nejde jen o estetický problém, bývá spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí, proto čím dříve se zahájí léčba, tím je šance na úplné vyléčení větší. Občasné šilhání dětí do šesti měsíců se považuje za normální, ale pokud šilhání zaregistrujete i po šestém měsíci, je na místě návštěva lékaře.  Šilhání se objevuje u čtyř až osmi procent dětské populace ve věku 0 -19 let (až 170 tisíc dětí).

zdroj: Dětské oční centrum Kukátko

Zaslouží si oči samostatnou prohlídku?

Zrak dítěte vyšetřuje dětský praktický lékař spolu se spoustou dalších tělesných, motorických a psychických funkcí při preventivních prohlídkách. Standardně se první „větší“ kontrola zraku provádí ve třech letech u dětského lékaře. Musí být provedena pečlivě vyzkoušením každého oka zvlášť a pokud je zachycen jakýkoliv problém, je nutné absolvovat komplexní kontrolu dětským očním lékařem na specializovaném pracovišti.

Oční lékaři a ortoptistky se však přimlouvají u zdravotních pojišťoven za to, aby bylo z pojištění hrazen i screening zraku  rovnou odborné vyšetření zraku, podobně jako je tomu např. u kyčlí. V současnosti vás preventivní vyšetření oční kamerou, které trvá necelých patnáct minut a lze provádět od půlroku věku dítěte, vyjde na tři stovky.

Šetřit by neměli hlavně rodiče, kteří sami trpí jakoukoliv oční vadou nebo abnormalitou, těm lékaři doporučují vyšetření již od šesti měsíců věku a následně v pravidelných intervalech. I v rodinách, kde netrpí na oční vady, by však měli zraku nejmenších věnovat pozornost. „Jakékoliv šilhání nebo asymetrie očních štěrbin, rozdílná šíře zornic, zvláštní úklon hlavičky k rameni nebo mhouření očí, případně i nápadné mrkání či mnutí očí,“ vyjmenovává lékařka Teplanová příznaky, které by měly rodiče přimět k objednání dítěte na oční vyšetření.

Jak probíhá vyšetření

Na začátku vyšetření dítěte chce ortoptistka vědět, jestli jsem cokoliv ze jmenovaných „příznaků“ u svého dvouletého syna nepozorovala. Odpověď je naštěstí ne, stejně tak nemáme v rodině vážnější oční vady s výjimkou horšení zraku postupem věku. Samotné vyšetření provádí milá mladá žena přístrojem PlusOptix připomínajícím policejní radar.

Syna si posadím na klín, zatímco ortoptistka ze vzdálenosti jednoho metru zamíří na dítě blikající přístroj s namalovaným obličejem, který okamžitě přitáhne jeho pozornost. Během několika sekund si lékařka na počítači zobrazí infačervený obraz očí mého syna a hned hlásí, že podle screeningu vše vypadá v normě.

Následuje zkouška, při které se musí zakrýt jedno a pak druhé oko, zdravé oko totiž často dohání práci za to nemocné. Syn je z cizího předmětu před jedním okem nervózní, stejně jako z dotyku neznámé lékařky, i když je na něj velmi milá. Používáme osvědčenou techniku k lékařským prohlídkám: nechám doktorku předvést na mě to, co bude za chvíli dělat na synovi. Tím se (stejně jako u zubaře) uklidní a nechá si oko zakrýt, zatímco lékařka před ním pohybuje malou hračkou a sleduje při tom reakce jeho očí. I tady se jí zdá vše v pořádku.

Ošálení očí kapkami

Mně samozřejmě zvědavost nedá a vyptávám se dál, co by se dělo, kdyby se na nějakou vadu přišlo. Jdeme se proto podívat do vedlejší ordinace dětské oční lékařky. Ta mi objasňuje, že k důkladnému vyšetření bychom potřebovali celé dopoledne, oči malých dětí se totiž tzv. rozkapávají. Kapky na určitou dobu znemožní zaostřovací aparát čočky a tak umožní vyšetření skutečné dioptrické vady, zároveň tyto kapky rozšíří zorničku a umožní tak vyšetření sítnice a zadního segmentu oka.„Rozdíl u normálních a rozkapaných očí u dítěte často činí až pět dioptrií,“ objasňuje mi lékařka.

Fotogalerie

Další vyšetření pak probíhají podobně jako ta předchozí. Dítě si střídavě zakrývá oči a sleduje různé objekty nebo třeba poznává objekty na typické „očařské tabuli“, namísto písmenek jsou na ní namalovány snadno rozpoznatelné obrázky. Navíc je dnes vylepšená moderní technikou a místo ukazování ukazovátkem lékařka pouze mění jednotlivé různě velké obrázky na ploché obrazovce na zdi.

A jaké oční vady se podle oční lékařky u nejmenších dětí vyskytují? „Před druhým rokem se projevují různé formy šilhání.  Nejčastější oční vadou je pak u malých dětí dalekozrakost, astigmatismus a následně šilhání a tupozrakost. U větších dětí pozorujeme častěji mírnou krátkozrakost,“ vyjmenovává lékařka. Nejzávažnější vadou je tupozrakost, která může vést až k trvalému poškození zraku a oslepnutí (více si přečtěte zde).

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.