Ilustrační snímek

Ilustrační fotografie - Noční služba, hazard, kasíno | foto: Profimedia.cz

Noční služby jsou hazardem se zdravím

  • 23
Stres, obezita, porucha spánku nebo cukrovka. Poslední vědecké výzkumy ukazují, že střídání denních a nočních směn je pro lidský organismus velmi nebezpečné.

Lidský život je i v dnešní době vyspělé civilizace pevně spjat s rytmem přírody. Pravidelné střídání dne s nocí vytvořilo v průběhu historie lidstva biologický program, který perfektně ladí se všemi orgány v těle.

Při obráceném denním rytmu tak místo očekávaného odpočinu přichází velká zátěž. Především dlouhodobé přetěžování pak může vyústit v nepříjemné zdravotní komplikace.

Stres, obezita, poruchy spánku

Noční služby se většinou týkají dělníků v továrnách, pracovníků nemocnic, policistů, hasičů, pilotů a řidičů. U těchto lidí se často projevují poruchy trávení, metabolické problémy a výkyvy tělesné hmotnosti. Tloustnutí může nepřímo zapříčinit i nedostatek hormonu melatoninu, který se tvoří díky slunečnímu světlu.

Při spánkovém deficitu se naopak zvyšují hladiny estrogenu, jenž způsobuje větší chuť na sladké a jídlo vůbec a podporuje ukládání tuku. Pracovníkům nočních služeb hrozí také kvůli snížené bdělosti a ostražitosti vyšší riziko nehod a spánkových poruch.

Pokud zbytek rodiny žije podle normálního denního rytmu, je navíc dost obtížné vyhnout se stresu plynoucího z rodinných povinností.

Dálkové lety simulují noční služby

Za práci v noci se považuje práce mezi 22. hodinou večerní a šestou hodinou ranní.

Vedoucí autor nové studie zaměřené na noční služby a instruktor oddělení spánkové medicíny v Brighamu a Harvardské lékařské nemocnice doktor Frank Scheer varuje: "Fyziologický dopad nočních služeb přispívá k rozvinutí cukrovky, kardiovaskulárních chorob a obezity."

Vědecký tým pod vedením doktora Scheera simuloval efekty syndromu "jet lag". Trpí jím lidé po překonání několika časových pásem směrem na východ nebo na západ. Za příčinu jet lagu se považuje narušení přirozeného cyklu světlo - tma, které je součástí lidského biorytmu.

Příznaky tohoto syndromu pak nejsou jen poruchy spánku, tělo po příletu funguje, jako by byl den, i když je noc, a naopak. Nepříjemné pocity, jako jsou nespavost, podrážděnost či únava, mohou přetrvávat i několik dní. Podobně působí na člověka i noční služby.

Zvýšené riziko cukrovky

Studie se účastnilo pět mužů a pět žen, kterým se nepřetržitě měnil spací a jídelní program po dobu osmi dnů. Během této doby všichni účastníci experimentu jedli a spali během všech fází denního rytmu, kdy byl uměle vytvořen den trvající 28 hodin.

Výsledky experimentu odhalily, že vychýlení z cirkadiálního (denního) rytmu zapříčinilo pokles v hladinách leptinu, hormonu, jenž reguluje váhu.

Podle vědců snížení hladin leptinu může zvýšit chuť k jídlu a spolu s omezením fyzické aktivity může urychlit počátek obezity a srdečních onemocnění. Výzkum navíc ukázal změny hladin krevního cukru a inzulinu.

Pozoruhodné je, že u tři účastníků studie, kteří nikdy netrpěli cukrovkou, se vyvinuly hodnoty glukózy jako u prediabetiků. Výrazně se jim také zvýšil krevní tlak. Vrchol hormonálních změn byl zaznamenán během doby, kdy byl rozvrh účastníků plných dvanáct hodin bez normálního cyklu spánek-bdělost.

Účastníci byli naprogramováni, aby spali během dne a zůstali vzhůru přes noc. Podle Scheera je stále zapotřebí podrobnějšího výzkumu pro zjištění přesných důsledků nočních služeb, ačkoli jsou výsledky jeho studie velmi přesvědčivé.