Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Miss Christová: Když jsem držela dietu, zdávalo se mi o smaženém sýru

  0:07aktualizováno  0:07
První novodobá československá miss má sice pár kilo navíc, ale šarm, rozmáchlá ladná gesta a nakažlivý úsměv jí zůstaly. Vypadá spokojenější než dřív. A stále opakuje, jak je šťastná. Nezbývá než jí to věřit.

Ivana Christová | foto: Martin Fridner

Co se stalo, že jste najednou tak spokojená? Co se změnilo?

Zapomínala jsem dlouhou dobu na relax. Byla jsem sama s Danielkou a zvenku jsem cítila hrozný tlak, jestli to zvládnu. Já věděla, že ano, ale okolí jako by mi nevěřilo, chtěla jsem mu to dokázat. Makala jsem víc, než jsem musela. A pak najednou si organismus řekl o odpočinek sám.

Vy jste dokonce zkolabovala.

No, to nafoukla média, nebylo to tak hrozné, ale byla jsem v nemocnici. Onemocněla jsem na Filipínách (během natáčení slovenské reality show Celebrity Camp). Ale Filipíny mi zároveň přinesly mého úžasného partnera, se kterým jsem šťastná (jejím přítelem je slovenský moderátor a politik Robert Beňo). Byla jsem tam sama sebou, byla jsem nemocná, přibrala jsem, nebyla jsem krasavice nejkrásnější... Do té doby jsem si myslela, že mě muži mají rádi, protože jsem Christová. Krásná Christová. A ten člověk mě najednou měl rád i s těmi kily navíc. A má pořád. On mě miluje, protože mě miluje. I díky té nemoci je všechno tak, jak má být.

Ivana Christová

Vy jste docela fatalista.

Absolutně. Strašně věřím na osud, věřím, že tvůj život je napsaný, můžeš ho sice ovlivnit, ale mnoho věcí je daných. Já jsem dlouho hledala ve svém životě smysl, věděla jsem, že jsem vevnitř dobrý člověk, ale byla jsem zmatená ze showbyznysu, z prostředí, ve kterém jsem se pohybovala, nevěděla jsem, co vlastně chci. Teď jsem se našla. Dělám poměrně jednoduchou práci, která mě nabíjí. Uklidnila jsem se. Nejdůležitější je, že něco odevzdávám jiným lidem, ať už v kosmetice, v charitě nebo na jevišti.

Na vrcholu modelkovské kariéry, když jste jedla jeden banán za dva dny, se vám zdávalo o smaženém sýru. Co se vám zdává teď?

To bylo hrozné. Budila jsem se z těch snů úplně přejedená a zpocená. To bylo strašné. Fakt. A teď? Mám takové živé sny, někdy předpovídají budoucnost, jindy takové, že akční filmy jsou proti nim úplné nic. Před dvěma měsíci jsem přestala kouřit, takže se mi někdy zdává, že kouřím.

Bylo vám necelých devatenáct, když jste se stala Miss Československo. Byla jste tehdy v půlce svého dosavadního života. Přemýšlela jste někdy, co by bylo, kdybyste se tehdy miss nestala? Byla byste projektantkou v Prešově?

Určitě ne. Ty můžeš vyhrát Superstar, ale když v sobě nemáš průbojnost, nejsi předurčená na jeviště, tak z tebe stejně nic nebude. A naopak. Vyhrát Miss nebo Superstar může být taková frčka, šťouch, aby ses začala hýbat, ale musí to jít z tebe (během odpovídání I. Ch. automaticky tyká, mimo rozhovor dodržuje vykání).

Takže byste se do světa krásy dostala i bez soutěže Miss?

Určitě. Já nechtěla dělat projektantku, mě to zabíjelo. Dělám pořád všechno jinak, zajímavě. Mám ráda změnu. Všechno, co dělám pravidelně, mě ubíjí (v tváři se jí střídá dramatický výraz s obřím úsměvem).

Ivana Christová

Ten váš široký úsměv je skoro nakažlivý... Jste tak spokojená a šťastná, jak se tváříte?

Jsem. Strašně. Opravdu. Je úplně normální, když máš někdy depku, probudíš se a řekneš si: tohle je den blbec. Když to na mě přijde, tak si sednu do auta a jedu do Vídně. Jsem tam za hodinku. Pochodím si po obchodech, sednu si na kávu, koukám na ty Rusky ozdobené zlatem, co chodí kolem. Mně se to tak líbí! Někteří lidé umí žít!

A vy?

Teď už ano. Teď jsem žena - žena. Jsem spokojená. Dřív jsem byla nádherná, měla jsem krásnou postavu, ale byla jsem nespokojená. Bývaly doby, kdy za mnou moje dcerka Daniela přišla a říkala: "Mami, nebuď smutná, já tě mám moc ráda." A já jsem byla nešťastná z toho, že to děcko musí vidět, jak jsem smutná. Teď přijde a říká: "Mami, já tě tak miluju, ty seš tak nabitá energií, já chci být jako ty!" A to je to nejlepší, je jedno, jestli jsi vydělala korunu, sto, tisíc, nebo víc. To mě fascinuje. Jasně, zaplatíš, co potřebuješ. Jídlo, byt, "pohárik" vína s přáteli. (I. Ch. mluví výhradně slovensky, některá slova ponecháváme v originále kvůli zvukomalebnosti, na některých bez překladu trvala sama Christová, pozn. red.) Ale to stačí. Jsem spokojená, mám zlatou dceru a svoji druhou polovičku, která mě akceptuje takovou, jaká jsem.

Pojďme si ujasnit, co všechno děláte. Máte kosmetickou firmu, moderujete firemní večírky a máte nadaci, která pomáhá onkologicky nemocným dětem. Nezapomněla jsem na nic?

Dělám toho hodně. Musím vybít energii. Ale moje priorita je můj salon krásy. Ale zároveň mám ráda moderování a zpívání. Miluju stát na jevišti, odevzdávat se lidem v hledišti, miluju ta světla.

A potlesk?

Kdo by ho neměl rád. Nejsem "utiahnutý" člověk, který je rád v zákulisí. Mám velmi ráda úspěch. Na jevišti jsem od malička, už jako dítě jsem přecházela ze souboru do souboru. Je super, když můžeš lidem odevzdat něco ze své energie, zároveň mě to nabíjí. Ale při práci se ženami v kosmetickém salonu cítím zpětnou vazbu neustále. Předávám jim vědomosti, jak se o sebe mají starat ve zrychleném světě. V té práci jsem se našla.

Jak dlouho to děláte?

Pracuji s jednou americkou značkou kosmetiky, vlastní salon mám rok a pět měsíců. Vůbec jsem nevěděla, že by mi to mohlo přinést takové uspokojení a že se tím zároveň dá docela pěkně vydělat. Nejsem ale klasická kosmetička, ke které se přijde, lehne a ona tě ošetří. To je sice super, ale ženy k takové kosmetičce chodí jednou za měsíc, spíš jednou za půl roku. Já učím dámy, jak se o sebe ony samy mohou starat každý všední den, jen to může přinést ovoce v podobě nádherné pleti a trvalou krásu.

Četla jsem asi před rokem, že chystáte "farmu krásy". Co by to mělo být a jak jste s tím vlastně daleko?

Pořád po tom toužím, ale jsou to nemalé investice, to nejde jen tak (hlasitě luskne prsty). Na podzim jedeme s mými top klientkami do takové farmy krásy do Indie. Bude tam pro každou z nás na míru připravený program: krása, hubnutí, formování postavy a regenerace těla. Na celý měsíc. Je to indická tradiční medicína ajurvéda. Takovou farmu bych si chtěla otevřít na Slovensku. Mám širokou klientelu. Chodí ke mně ženy padesáti, šedesáti, ale i pětadvacetileté... Také "chudnů" pod mým dozorem.

Čech neznalý slovenštiny by si to mohl přeložit, jako že jste tak drahá, že se stávají chudými.

(Směje se) Hubnou. Chudnou. Zbavují se kil. Mám pocit, že měním jejich životy. Učím je nejen se o sebe starat, ale i relaxovat, to by mělo být i v té "beauty farm". Učit tam jak být v harmonii. Vidím to teď sama na sobě, mám úžasného partnera, krásný vztah, teď mezi třicítkou a čtyřicítkou si všechno sedá, cítím se nejšťastnější ve svém životě. V práci, ve vztahu, s dcerou, s mámou. Na jevišti si to užívám a zároveň tam relaxuju. I já jsem byla člověk, který si nedokázal zajít na kosmetiku, zavřít oči a relaxovat, měla jsem pocit, že mi pukne hlava. Byla jsem věčně nespokojená. Teď žiju v harmonii. Lidi by se měli naučit relaxovat, a to nejen tak, že někam odjedou, ale ve svém vlastním prostředí.

Taky máte nadaci Orinart, přes kterou vybíráte peníze na pomoc dětem v nemocnicích. Chodíte mezi ně někdy vy sama?

Hlavně vytvářím a realizuji speciální projekty pro tyto děti. Když mi čas dovolí, tak i šestkrát do roka mezi ně osobně zajdu. Letos pro ně chystáme tábor, který spojí všechny tři slovenské dětské onkologie. Tam jedu s partnerem i se svou dcerkou, aby viděla, že na světě není všechno jen krásné a bezstarostné.

Aby nežila pořád jak v pohádce?

Ano. Ale já jsem šťastná, že moje dcera má úplně jiný život, než jsem měla já. Od toho tu jsme jako rodiče. Já jsem taky neměla špatný život, jen jsem byla pořád nespokojená. Ale žila jsem si taky ve své "rozprávke".

Ivana Christová

Kdy jste se z pohádky probudila?

Žila jsem v ní vždycky, vždycky jsem měla svoji hlavu a svou vlastní realitu. Život mi dával do cesty zkoušky. To je normální, že někdy spadneš, že ti nevyjde vztah, že je to prostě všechno jinak, než chceš ty. Je to prostě tak. Život je o překonávání zkoušek. Neberu to tak, že se mi stalo něco zlého, ale jak jsem mediálně známá, tak se to nafukuje a lidi si říkají: "Bože, co se jí zase stalo!"

Kolaps na reality show na Filipínách, operace vaječníků, drastické diety, všechny vaše zkrachovalé vztahy. Na druhou stranu zase "obyčejní" lidé vidí, že i známé tváře se trápí, že mají starosti a nemoci...

Proto se i o to, co pro mě bylo nějak strašné, dělím. Ale někteří lidé mi moji upřímnost hrozně vyčítají.

Otce Danielky dokonce hledá mezinárodní policie.

Ano, nikdy neplatil alimenty, tak jsem to předala orgánům, aby se o to staraly, ale vůbec nevím, jak to pokračuje. Je povinnost obou rodičů se starat o dítě. Je to už dávno za mnou, ranilo mě to, ale teď už to není důležité, důležitá je jen moje dcerka.

Žila jste s ním v Paříži. On vás nakonec údajně okradl, ne?

Ano, sebral mi všechno. On byl jiný, žil sobecky a jen pro sebe. Ale to pro mě byla obrovská škola. Všichni mi vždycky říkali sunshine, sluníčko. Jen jsem se usmívala a připadalo mi zázračné, že já, holka z Prešova z rozvedené chudé rodiny, vydělávám pěkné peníze, daří se mi, jsem v Paříži. Byla jsem tehdy naivní. On se mi prostě hrozně líbil, vypadal jak Indián.

Takže vás uhranul a vzala jste si ho.

Tušila jsem, že je jiný, trochu blázen, divoch, bohém. Krasavec, který zhypnotizuje celou společnost, ale není na společný život. Možná jsme se jen potkali ve špatné době, jsou muži, kteří se časem vybouří, ale i takoví, kteří nebudou vybouření nikdy. My jsme spolu byli rok, a to i s těhotenstvím a rozvodem. A z toho první půlrok jsem pořád někde lítala a fotila. Viděli jsme se jednou za měsíc dva dny.

A ty jste si užívali?

Ano. To neřešíte, když je vám dvacet. Neuvažovala jsem, jestli bude dobrý otec mých dětí. Jenže on se tím otcem stal. Mí známí tvrdí, že jsem trochu atypická žena, prý mám hodně mužského aspektu, taky mám pocit, že jsem ke své síle, možná i tvrdosti byla dotlačená tím, že jsem se musela postarat sama o své děťátko. Nechal mě samotnou s Danielkou. Ale my jsme to zvládly.

Ani vaše další vztahy nebyly žádná sláva...

Nevím. Prostě to byly zkoušky. Každý vztah mi něco dal a něco vzal. Myslím, že silná žena musí mít po boku silného muže. Dokud se nepotkají, tak se hledají. Ne každý muž dokáže zvládnout úspěch ženy.

Není to spíš v tom, že jste si pořád vybírala stejný typ mužů?

Asi ano.

Takže spokojená ve svém vztahu jste, protože jste si našla jiný typ?

Ano, úplně jiný. Konečně.

Nebojíte se, že vaše dcera může být taky poznamenána tím, že dobrý mužský vzor poznává až teď v patnácti?

Ne ne. Ona je silná, skvělé dítě. Vůbec to neřeší. Ona je úplně jiná než já, velmi rozumná. A hlavně, já jsem měla vždycky kolem sebe výborné kamarády muže, takže dcera neměla nouzi o dobré mužské vzory. Ona je velmi moudré dítě, já se k ní chovám velmi otevřeně. Nezatěžovala jsem ji dospěláckými řečmi, ale když se zeptala, tak jsem jí odpověděla.

Zaskočila vás někdy nějakou otázkou?

Nikdy se mě nechtěla ničím dotknout.

Čtrnáctileté dítě a tak taktní?

Je pravda, že je to teď horší. Máme jiné starosti. Pubertální. Co si obleče, kdo se na ni jak podíval, toto že nebude nosit, tohle jí sedne...

Jaká puberťačka jste byla vy?

Já nevím. Mám pocit, že jsem pubertu neměla, snad až po dvacítce. Neměli jsme peníze, já jsem chtěla mámě vynahradit všechny bolesti, chodila jsem od patnácti na brigády. Máma mě držela zkrátka. A já jsem byla asi jiná. V patnácti jsem jí řekla: "Mami, já budu v životě velmi bohatá, budu mít všechno." "Tož dobre, Ivka," řekla mi. "Ty jsi moja hvezdička, ty to všetko dokážeš." Nikdy se mi nesmála, nikdy mě neshazovala.

Ivana Christová

Taky jste díky tomu asi odmalička sebevědomá. Bez rozpaků říkáte: "Jsem krásná, jsem hvězda, jsem úspěšná."

Ne úplně od začátku. Byla jsem stydlivá, ale vždycky jsem věděla, co chci. To semínko mi do hlavy zasela máma. Je strašně důležité, co dětem říkáte. Teď, jak pracuji s lidmi, si někdy připadám jako psychologická poradna. Vidím, jak v některé ženě pořád je, co jí někdo řekl, když jí bylo deset. Je neuvěřitelné, co rodiče dokážou udělat s dětmi.

Máte nějaký příklad?

Většinou je to podobné: "Ty to nedokážeš, ty na to nemáš." Dítě vyhraje první místo třeba v nějakých sportovních hrách. A táta místo aby řekl: "Ty jsi perfektní, to je super," řekne: "No, jen abys to obhájila příště."

Na druhou stranu sebevědomí je někdy ostatním nepříjemné, ne? Věřit sám sobě je důležité, mně to naštěstí rodiče taky dali, ale na druhou stranu vím, jak to může být někdy jiným lidem protivné.

To už je na vás. Přece víme, jak s okolím pracovat, přece někam nepřijdeš a neřekneš: "Jsem hvězda, jsem úžasná, jsem nejlepší." Úplně stačí, když to víš ty sama. Někteří lidé se příliš nechají ovlivňovat okolím. I když i na mě to působí. Měla jsem období, kdy jsem seděla u televize, brečela a chtěla jsem zachránit planetu.

Spasitelský komplex?

To jsem měla. Chtěla jsem být Matka Tereza.

Proto ta charita?

Určitě ano. Dnes učím ženy, jak být krásné a spokojené. A dávám jim možnost vydělat si pěkné peníze. Když dám možnost jedné ženě, pomůžu jedné domácnosti, tak zachraňuji celý svět, ne?

Zatím jsme mluvily o všem, v čem jste relativně úspěšná. A co vaše pěvecká kariéra? Vaše písničky zrovna nebořily hitparády...

Myslím, že zpívám nádherně a muzika je strašně pěkná. Nejsem žádná "zpívající miss", jak se o mně psalo, zpívala jsem odmalička. První desku mi kritici pochválili. Ale neměla jsem žádnou velkou mediální kampaň, vydavatele, který by do toho investoval. Teď ale jen zpívám šansony v klubech, nedá se dělat dvacet věcí naráz a pořádně, měla jsem jiné priority.

Je vůbec nějaká oblast, která vám nejde? Kde si nejste jistá, že jste dobrá?

V domácích pracích (směje se). Ale nechci, aby to vypadalo, že si myslím, jak jsem dobrá. Teda, já jsem dobrá, ale musela jsem se naučit vážit si sama sebe. Musela jsem se to naučit. Chápete? A všechny věci dělám s velkou láskou. Užívám si, co mi život dal.


Ivana Christová

Na jaře roku 1989 porota zvolila Ivanu Christovou (37) první novodobou Miss Československo. 

Narodila se v Prešově. Po maturitě nastoupila jako projektantka do stavebního družstva. 

Zvítězila i v Miss International. Poté rozjela kariéru modelky v New Yorku a v Paříži. 

Z románku s francouzským podnikatelem se narodila dcera Daniela. Otec zmizel. A tak se Christová vrátila do Bratislavy. 

V roce 2000 končí jako profesionální modelka. Od té doby zpívá, moderuje a živí se jako kosmetická poradkyně, řídí i nadaci.






Nejčtenější

Zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl: Svět bude potřebovat lidi, kteří se umějí a chtějí učit

Umět se učit, kritické myšlení, kreativita, flexibilita, ale i empatie a laskavost – to jsou klíčové dovednosti ideálního pracovníka příštích let. Alespoň to...  celý článek

Crop topy jsou hitem léta.
Tři tipy jak nosit crop top. Trendy letního kousku se nemusíte bát

Odhalená kůže k létu prostě patří. A to i v případě, že postrádáte míry modelky. Zkrácená délka topu tak může být příjemným zpestřením vašeho outfitu. Zkusit...  celý článek

ilustrační snímek
Jak vybírat porodnici? Rozhoduje nabídka péče, zázemí i pocity rodičky

Pražské maminky to musí řešit relativně brzy a zapsat se do porodnice již v prvním trimestru, s výběrem porodnice si ovšem láme hlavu většina nastávajících...  celý článek

Nicole Kidmanová (Beverly Hills, 6. února 2017)
Nechci tajit svůj věk, jsem na něj pyšná, říká padesátnice Kidmanová

Herečka Nicole Kidmanová letos oslavila padesátku. Za svůj věk se nestydí a na rozdíl od jiných hereček na rovinu říká, kolik je jí doopravdy let. Je prý...  celý článek

V Primarku se můžete od hlavy až k patě obléci jako Harry Potter.
Vzhůru do Bradavic. Řetězec nabízí kolekci inspirovanou Harry Potterem

Fanoušci malého čaroděje slaví. Svého hrdinu mohou konečně mít doma prostřednictvím nové kolekce oblečení, papírenských a bytových doplňků, kterou nabízí...  celý článek

Další z rubriky

Billie Piperová
Piperová: Ve třiceti po mně nemůžete chtít, abych vypadala na dvacet

Britské herečky Billie Piperová (34) se dotklo, že se do ní opřeli někteří novináři kvůli vráskám. Po třicítce očekávala, že se podobným článkům vyhne. Jak...  celý článek

Zpěvačka s spisovatelka Natálie Kocábová při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Natálie Kocábová: Asi už nebudu chlapům tak věřit

Protekční dcera, tak se na ni léta pohlíželo. Aby ne, když ji otec v patnácti vtáhl do showbyznysu. Ale jako by se z toho vymanila. Natálie Kocábová už sama za...  celý článek

Serena Williamsová (22. července 2017)
Rozhodně jsem feministka, říká tenistka Serena Williamsová

Těhotná Serena Williamsová (35) stále neprozradila pohlaví svého miminka, které se narodí už za pár týdnů. Její sestra Venus (37) sice prohlásila, že to bude...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej
Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej

Bronzer není jen pro ty, kterým se sluneční paprsky úspěšně vyhýbají. Kromě expresního opálení vám tohle jedinečné líčidlo pomůže zeštíhlit a vymodelovat tvář. ... celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.