Podnikatel ze Singapuru myslel svůj obchod vážně, když rozjel prosperující byznys založený na ženském exhibicionismu a evolučně zakódované touze po zaopatření. Jeho originální nápad sklízí teď v Americe - zemi neomezených možností - své plody.
Kvalitu muže určuje konto, ženy mládí a krása
O co jde a jak to probíhá? Základní myšlenka je jednoduchá: opírá se o vědeckou teorii, podle níž žena podvědomě hledá muže, který ji bude umět zaopatřit. Převedeno na tržní systém tedy hodnota muže spočívá v jeho majetku a velikosti konta.
A jak je to se ženou? Ano, tušíte správně: tržní hodnota ženy se měří její atraktivitou a mládím. Čili ženy vystavují a na maximální možnou míru vydražují svou krásu - no a muži přihazují. S nabídkou rostou šance i pravděpodobnost, že si muž bude svého zajíčka správně rozmazlovat. Na jak dlouho? To se uvidí.
Brandon Wade, majitel firmy a tvůrce projektu, hlásá něco v tom smyslu, že je třeba nazývat věci pravými jmény: ženy chtějí mít po boku bohatého muže, tak proč předstírat, že to není pravda? Nač se balamutit, zavírat oči před realitou a zastydlým romantismem připravovat půdu pro pozdější zklamání? Je přece všeobecně známo, že se rychleji zamilujeme v luxusním podniku než u McDonald´s….
Já platím, já rozhoduju
Ano, něco na tom je. Materiální základnu nelze ignorovat a naivně se domnívat, že láska bude žít ze vzduchu a hezkých řečiček. Potřebuje pravidelně zalévat a krmit, pokud možno kvalitními produkty.
Jenže každá mince má dvě strany. Kdyby to bylo tak jednoduché a partnerské štěstí by skutečně záviselo jen na mužových investicích, neplnily by ordinace psychiatrů manželky bohatých, nazývané "zelené vdovy". Manželství milionářů by se nerozváděla, partneři by si byli věrní a až do smrti by sladce tokali jako hrdličky. Jenže to bychom nesměli být lidé, chroničtí nespokojenci. Naše psychika si zvykne úplně na všechno a všechno se jí taky dříve či později omrzí a přejí.
Nehledě na další nebezpečí: nastavená pravidla se těžko mění. Kdo se od začátku prezentuje jako zboží, svou cenu definuje určitým finančním obnosem, nemůže se divit, je-li mu upíráno právo na názor. Draží se umělecká díla, ale i spotřební zboží. Společným jmenovatelem je to, že se jedná o věci. I žena, která se přihlásí do aukce a čeká na nejlepší nabídku, se dobrovolně degraduje na věc a tuhle nálepku jí neodpáře sebelákavější suma. Já platím, já rozhoduju, rozumí se a každá sponzorovaná kočička by si toho měla být vědoma. Pak už záleží jen na povaze mecenáše, jakou formou jí to dá najevo, až se růžová clona prvotní zamilovanosti rozplyne.
O prostituci prý nejde
Jak se seznámit?Poraďte se v poradně s Libuší Konopovou, koučkou a autorkou tohoto textu.  Libuše Konopová |
Celá tahle velkolepě pojatá aukce ženských půvabů navíc vypadá jako převlečená, o něco noblesnější prostituce. Toto označení však majitel odmítá a v rozhovoru pro německý magazín Spiegel se nechal slyšet, že se zde navazují skutečné vztahy.
Kdo by se domníval, že se registrují jenom chudé studentky a začínající modelky, byl by na velkém omylu. Ty jsou tu samozřejmě také, ale i úspěšné, bohaté ženy: advokátky, lékařky, umělkyně. Proč? I na to má Wade pohotovou odpověď. Každá žena prý touží po luxusu a majetném partnerovi. Dokonce i ta, která to vůbec nemá zapotřebí, protože je bohatá i bez něj.
Všechny ale nejdou po penězích
Ano. Ženy rády hledí nahoru a movitým partnerem se chlubí jako svým zdařilým projektem. Je to stejné, jako když muž demonstruje svůj úspěch prostřednictvím krásné, záviděníhodné ženy…Otázka je, co s ní udělá, až kapku zestárne, zatímco on bude stále ještě in? Jak známo, věk mužům spíš prospívá, udržují-li se. Známo je i to, že čím větší atraktivita plus bohatství, tím vyšší ego. A žít s namyšleným egoistou není žádný med. Zkrátka - sázka na image má své mouchy a rozhodně není pro každou.
Ze zkušeností koučů vyplývá, že poměr mezi klasickými případy žen a těmi, co naopak rády vydělávají, řídí a rozhodují, je zhruba 70:30. Tu necelou třetinu tvoří ženy, jejichž manželé vaří, pěstují zeleninu nebo se jinak starají o domácnost. Odmítají chlubit se cizím peřím a na odiv raději staví to, čeho dosáhly samy, bez přičinění mužů.
Nedávno se ke mně objednala starší dáma, majitelka restaurace. Má peněz dost a jediné, co jí chybí ke štěstí, je partner. Řekla mi: "Nemusí to být žádný boháč, všechno mám. Stačí, když se ke mně bude hezky chovat a nebude pít. Chci, aby někdo čekal doma, byl příjemný, těšil se na mě a lítal se mnou do Ameriky, kde mám dceru. Letenku mu klidně zaplatím!"
Je na každém, kam sám sebe zařadí a s čím se identifikuje...
Myslíte si, že je konto muže a krása ženy hlavními kritérii při výběru životního partnera/partnerky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 5. září 2013. Anketa je uzavřena.
