Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Manžel je homosexuál, vím to celá léta

  0:35aktualizováno  0:35
Celý život nejspíš žiju s homosexuálem. Bude mi šedesát, dcera je dospělá a já šla na jaře do důchodu. Takže mám konečně čas se zamyslet nad tím, jestli bych neměla se svým životem ještě něco udělat.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Možná bych ještě mohla najít štěstí. Anebo by se už nic nezměnilo, jen bych zůstala sama?

Ale začnu popořádku. Vdávala jsem se už nějaký ten rok po třicítce, a kdybych tehdy nemusela, Karla bych si nevzala. Už tehdy jsem nějak tušila, vycítila, že něco je jinak, než má být. Nikdy, ani v začátcích jsem pro něj nebyla princezna, do které by byl bláznivě zamilovaný. Vždycky jsem měla dost velká prsa a styděla jsem se za ně. I proto, že se jich spíš štítil. Shazoval mě za "ty mlíkárny," jak říkal. Kdybych tehdy nečekala Marušku, byla bych vztah skončila.

Do té doby jsem žila sama s mámou, sestra už byla provdaná, ale emigrovali s manželem do Kanady, takže jsme se nevídaly. Ani mámě se Karel nelíbil, ačkoliv byl studovaný a evidentně se snažil. Ale asi právě ta úlisná snaha se mámě protivila. Jenže i ona byla ze "staré školy". Když jsem otěhotněla, nebylo co řešit.

Maminka mi ale brzy po narození Marušky zemřela, jiné hlídání jsem nikdy neměla, takže starostí bylo dost. Ani peněz jsme nikdy moc neměli. Já byla na mateřské a Karel? Vždycky byl spíš nepraktický teoretik a při jednání s cizími lidmi mu chybělo sebevědomí. Když tak o tom přemýšlím, měl to těžké. Celý život hrál roli manžela a skrýval svůj opravdový svět a své pravé já. Podnikat nezačal ani po listopadu ’89. Neměl k tomu dost odvahy a asi ani nápad. Sebekriticky přiznávám, že jsem odvahu k podnikání neměla ani já. Vždycky jsem pracovala jako účetní a byla jsem ráda, že mám místo i v tom "kapitalistickém světě".

Léta utíkala a my byli rodina, navenek spořádaná, spíš uzavřená do sebe a bez přátel. Spolu jsme jezdívali i na dovolené, ale doma bylo smutno. Prakticky celý život jsme se spolu nemilovali. Karel byl rád, že má dceru, a po porodu už o sex - něco tak "nechutného", jak říkal - nestál. Já zas byla hrdá a nějaké doprošování nepřicházelo v úvahu. Prvních pár let jsem s ním o tom chtěla mluvit, ale žádnou debatu nepřipouštěl. Podle něj se nic nedělo a nic ho netrápilo. Tvářil se, že je spokojený.

Podle mě ale spokojený nebyl, protože čím dál častěji neustál z ničeho nic nějaký stres a stával se z něj vzteklý a prchlivý chlap, kterého jsem se občas i bála. Frustrace ho sužovala. Dost jiných mužů řeší napětí a starosti alkoholem, ale takový on nebyl. Snažil se pořád být za každou cenu vzorným tátou. Nejezdil ani na služební cesty. Každý večer chodil domů. Sice mi moc s ničím nepomáhal, ale o to víc radil. A jeho často až nepříčetné scény, když jsem v něčem neposlechla, se stupňovaly. Abych jim předešla, čím dál častěji jsem mu ustupovala.

Když bylo dceři třináct let, našla náhodou v šuplíku v jeho pokoji gay pornočasopis. Pochopitelně za mnou přiběhla dost zděšená. Neřekla jsem jí, že mi na počítači už dřív vyskočily z historie podobné stránky, že několik podobných časopisů jsem před ní už v životě zamykala do jeho skříní, neřekla jsem jí, že mám podezření, že její táta chodí do sauny pro gaye...

Ujistila jsem ji, že táta ji má rád a že mu na ní záleží stejně jako mně a že jeho sexuální orientace není v jejich vztahu důležitá. "Jak s ním můžeš žít?" zeptala se mě. "Je to tak snazší, máme dohromady víc peněz, čtyři ruce a dvě hlavy na to, abychom se o postarali o tebe, o byt, o chatu i o naši kočku," zlehčovala jsem situaci. "A jsi šťastná?" následovala otázka. "O to ale přece nejde," odpověděla jsem jí, nejspíš úplně stejně, jako by mi v takové situaci odpověděla moje máma.

Jenomže teď mi bude šedesát, a když se nad sebou zamyslím, vidím, že jsem zapšklá, utahaná, nevrlá stará ženská. Maruška už žije sama a s námi nebydlí a co já mám za radosti? Snad jednou přijdou vnoučata, ale dcera je stále bez partnera...

A tak oprašuji knížky v knihovně, případně hladím kočku a povídám si s ní. Karel ještě chodí do práce, ale poslední rok se vrací domů až kolem půlnoci, takže se vidíme jen o víkendech. Ale stejně se spolu prakticky nebavíme. Není o čem. Někdy si tak říkám, že bych možná ještě měla svůj život změnit, ale zřejmě stále nemám dost odvahy. Poraďte mi:

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 5496

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 28. září 2009. Anketa je uzavřena.

4. Mám si dát inzerát? Třeba se najde nějaký osamělý muž, s nímž by mi bylo dobře. 4978
1. Mám zůstat s Karlem a žít dál jako dosud? 256
3. Mám jít bydlet do domova důchodců, třeba tam najdu kamarádky? 164
2. Mám o pomoc požádat dceru, třeba by mě u sebe nechala bydlet? 98
Autor:




Nejčtenější

Sport na čerstvém vzduchu a s přáteli je nejlepší způsob, jak si užít léto.
Léto v pohybu: Sportovní outfity a doplňky, kterým neodoláte

Krásné letní počasí přímo vybízí k venkovním sportovním aktivitám. Návštěvu fitness center proto odložte, až se ochladí, a prázdniny využijte ke sportům, které...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Pubertální dcera se chová, jako by se jí netýkala menstruace

Moje dcera se chová, jako by neměla žádnou menstruaci a vůbec se jí to netýkalo. Když se snažím zavést na to hovor, otočí hlavu a ignoruje mě. Čtenářka Ina...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

Další z rubriky

Sedět jen doma? Kdepak, stále víc seniorů i na Vysočině bude aktivních.
Ve stáří nebude jen hůř. Osm pozitiv, která nás s věkem čekají

Bude už jen hůř, hekáme s přibývajícím věkem. I když žijeme pořád stejně, najednou nás bolí záda, koleno, kyčel a písmenka u návodů jsou čím dál rozmazanější....  celý článek

Ilustrační fotografie
Příběh Hanky: S přítelem nejsme schopni vyřešit, jak platit nákupy

Jsem rozvedená, ale s bývalým manželem jsem nikdy nemusela řešit, co kdo zaplatí, kolik kdo z nás vydělává či utrácí. Teď žiji s přítelem a dohady o penězích...  celý článek

(ilustrační snímek)
Zapomeňte na hádky o penězích, najděte si svůj model hospodaření

V životě jsou daleko důležitější věci. Třeba charakter. S tím nelze než souhlasit, pravda je ovšem taky ta, že jsou to právě peníze, kvůli kterým se ve vztahu...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Konec svatebního kýče: svatební účesy pro rockerky a hipsterky
Konec svatebního kýče: svatební účesy pro rockerky a hipsterky

Posloucháte tvrdou muziku a v ničem se necítíte lépe, než v okovaných botách a punkovém číru? Tak to pak bude romantický drdol s růžičkami tabu i na vaší svatbě... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.