Jak si uchovat duševní zdraví

  • 1
Deprese, schizofrenie a psychopatie. Zřejmě nejobávanější a stále hodně tabuizované duševní potíže. Naštěstí už na mnohé z nich existují léky. Těch se však často dožadují i lidé, kterým pomoci nemohou. Já se z toho zblázním! Podobně vykřikuje čas do času každý.

Většinou se z podobných pocitů lidé brzy otřepou. Ale někdy se psychické potíže vlečou a časem může být opravdu zle.

Jde to včas poznat? "Obtížně, protože problém nevznikne naráz. Je to jako s žábou ve vodě v hrnci, který zahříváme - žába se uvaří, nevyskočí, protože jí to nedochází a nerozpozná správný okamžik. Člověk teprve zpětně zjistí, že předtím zvládl dvakrát tolik práce a měl dvakrát tolik přátel. Někdy si toho všimne sám, někdy jej na to musí upozornit druzí," říká pražský psychiatr Martin Jarolímek.

Od neurózy k psychopatii
Jak se vlastně v psychiatrických diagnózách vyznat? Platí, že někdo začne jako neurotik - a skončí jako psychopat? "Nikoli, potíže se dělí do několika skupin a některé, jako třeba závislost či psychopatie, ani nepatří mezi duševní nemoci jako takové," vysvětluje psychiatr Jiří Švarc.

Čím třeba trpí ti, jež za blázny označí snad každý? Tedy lidé povídající si na ulici sami se sebou či pokřikující oplzlosti na okolostojící. "Určitě jsou psychicky nemocní, ale rozhodně to není běžná psychiatrická klientela, jsou to vzácné případy. Někdy také může jít o projevy neurologických potíží," vysvětluje Švarc.

Velkou skupinou nemocí jsou psychózy, nejznámější z nich pak schizofrenie. Na nemoc provázenou bludy a halucinacemi existují účinné léky, takzvaná antipsychotika. Mnozí nemocní je však nechtějí brát.

Léků se naopak často dožadují neurotici, například hypochondři: daleko více by jim přitom pomohla dobře vedená psychoterapie. Ta často zlepšuje rovněž stav nemocných s depresí, avšak sama o sobě stačit nemusí, zaberou až antidepresiva.

Metrem s psychiatrem proti strachu
Psychiatři se přitom občas liší v názorech na to, co vlastně může jejich klienty vyléčit. "Schizofrenici určitě potřebují spíše léčbu, neurotici spíše psychoterapii," říká psychiatr Švarc.

A tak psychiatři třeba jezdí s neurotikem, který se bojí metrem, a nutí ho, aby v něm vydržel. "Sice se zprvu bojí, ale pak ho strach přejde a on může metrem jezdit na psychoterapii, kde hledáme další příčiny jeho potíží," popisuje.

Mezi psychiatrické diagnózy patří i velká skupina psychopatií - mimo jiné existují paranoidní psychopati, asociálové páchající trestnou činnost, emočně nestabilní jedinci, lidé se sklonem k trvalému přehánění všeho, narcisté či hystrioni, kteří na sebe teatrálně upozorňují.

Na depresi se dá docela dobře ukázat, jak duševní onemocnění probíhá - v mozku nemocného člověka chybí noradrenalin a také serotonin, jinak též nazývaný "hormon dobré nálady". Ty přenášejí vzruchy mezi neurony, vázne­li přenos, nastupuje deprese.

Jenže na otázku, proč někomu serotonin chybí, jasná odpověď stále není k mání. Vědci po ní pátrají stejně jako po příčinách jiných duševních chorob. Dokladem budiž agenturní zpráva z tohoto týdne. Američtí vědci podle ní našli další gen odpovědný za maniodepresivní stavy.

Je to tak, mnoho duševních chorob se dědí, neznamená to však, že u všech lidí s příslušným genem propuknou. Gen může být k životu probuzen například prožitým traumatem, alkoholem nebo drogami.

Jak se nezbláznit
Nelze přitom oddělovat duši od těla. "Psychika někdy může vyvolat problém, který se projevuje třeba jako bolest na hrudi. Vyléčit se to klasicky nedá, ten problém reálně neexistuje, ale ti lidé stále chodí a klepou na dveře ordinací, až spadnou do kategorie 'obtížných pacientů', a nakonec doktor řekne: Vy jste případ pro psychiatra!" líčí pacientskou anabázi psychiatr Jarolímek.

Jiným příkladem jsou zažívací potíže - tak se projevuje dlouhotrvající potlačovaný stres. Udělejte si čas od času radost, třeba parfémem nebo jen čokoládou. Pěstujte si rituály. Zkrátka, dbejte o svou duši, radí psychiatři. Tak jako si potřebuje odpočinout tělo, musí někdy vypnout i ona. "Nemyslete jen na sebe, pracujte na svém osobnostním růstu," dodává doktor Švarc.

Člověk nemusí být hned psychicky nemocný, aby se mu stávaly situace, kdy jeho psychika selže. Vždyť co jiného je třeba výbuch vzteku? "Nějaká tabletka rychle pomůže, ale jsou přirozenější cesty. Třeba nasadit si walkmana. Někdo zase musí říci: Sorry, jdu ven, a dvě hodiny chodí po lese," říká Jarolímek.

Kdo se vzteká často, měl by uvažovat o relaxačních cvičeních. A když to nepomáhá, může být vhodnou volbou třeba psychoterapeut, který případně člověka nasměruje dál. 

SLOVNÍČEK POJMŮ

Deprese - chorobný smutek, ztráta emočních reakcí, sebedůvěry a energie, zájmů i sexuální chuti. Nejde o přirozené truchlení.

Fobie - patří mezi neurózy, je jich více druhů, například strach z volného prostoru (agorafobie), strach z cestování metrem, strach z hmyzu atd.

Maniodepresivní psychóza - při tomto onemocnění se objevují dvě extrémní nálady, deprese a mánie. Nově se jí říká bipolární porucha.

Mánie - zvýšená aktivita a upovídanost, trysk myšlenek, ztráta zábran, nespavost, velikášství, nesoustředěnost, ztřeštěné riskantní chování včetně sexuálního.

Neuróza - je to dřívější název pro funkční duševní poruchy. Většinou se místo neuróz diagnostikují úzkostné poruchy, jako je panika, fobie, adaptační prucha a podobně. Nemocný se většinou obtížně přizpůsobuje.

Psychopatie - trvalá odlišnost celé osobnosti, člověk jinak vnímá a interpretuje svět, a má proto potíže ve vztazích, v zaměstnání i ve společnosti. Psychopatií je mnoho druhů.

Psychóza - onemocnění charakterizované poruchami myšlení a vnímání (bludná přesvědčení a halucinace). Obvykle se to projeví na zvláštnostech řeči a chování. Mezi těžké psychózy patří schizofrenie.

Schizofrenie - psychotické onemocnění. Pacient má třeba pocit, že někdo manipuluje jeho myšlenkami, předává je do rádia, slyší hlasy, případně sám komunikuje s mimozemšťany.