Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Hudba působí na mozek podobně jako sex, jídlo nebo drogy, zjistili vědci

  16:53aktualizováno  16:53
Ať už dáváte přednost Smetanovi, nebo spíš Beyoncé, jedno mají všichni milovníci hudby společné: přináší jim radost. Kanadští vědci se rozhodli zjistit, čím to je.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle vědců je láska k hudbě rozdělena do dvou fází. V té první pod vlivem dopaminu po své oblíbené písničce nebo kapele toužíme. Druhou fázi, tedy samotné užívání si příjemných rytmů, mají na svědomí opioidy, které produkuje sám mozek.

„Jde o první příklad toho, že se mozku vlastní opioidy podílejí na požitku z hudby,“ uvedl Daniel Levitin, profesor psychologie kanadské McGillovy univerzity pro Live Science. Předchozí studie již dokázaly vliv opioidů, které si mozek sám vyrobí, na naše potěšení z jídla, sexu i drog.

Jejich studie se zúčastnilo 15 osob, které měly nejprve psychologům prozradit své oblíbené písničky. K těm pak vědci přidali emocionálně neutrální skladby, které podle hypotézy neměly vyvolat žádnou reakci testovaných. Části podali psychologové látku naltrexon, která opioidy blokuje, druhé části placebo. Pak jim pustili nejprve jejich oblíbenou skladbu a následně emocionálně neutrální písničku.

Během experimentu sledovali u zúčastněných pohyb jejich mimických svalů, srdeční tep a frekvenci dechu. Nakonec účastníci sami hodnotili, jakou emocionální reakci v nich píseň vyvolala na škále od 0 do 10. Za týden se pak testovaní lidé do laboratoře vrátili a test si zopakovali, tentokrát dostala první část z nich placebo a druhá naltrexon.

Po použití naltrexonu se snížila mimická aktivita testovaných při poslechu jakékoliv hudby. Pro vědce ale bylo nejzajímavější subjektivní hodnocení testovaných. Jeden z nich si stěžoval, že i když je to jeho oblíbená píseň, nevyvolává v něm stejné pocity jako jindy. Další účastník poznamenal, že jde o hezkou písničku, ale stěžoval si, že na něj nijak nepůsobí.

Píseň, co potěší malé děti

Samostatnou kapitolou zkoumání mozku a jeho vztahu k hudbě jsou pak miminka. Vědci vědí, že děti vnímají hudbu a rytmus již v prenatálním stadiu i že mají oblíbené písničky a kapely. Britští vědci se začali věnovat blíže tomu, co se malým dětem na hudbě líbí a ve spolupráci s rodiči a jejich ratolestmi zjistili následující: jde o rychlý pravidelný rytmus, prvky opakování, ale i překvapení a vysoko posazený ženský hlas. Nakonec oslovili uznávanou zpěvačku Imogen Heapovou, která ve společnosti své osmnáctiměsíční dcerky nahrála písničku podle jejich požadavků. Její dcerka Scout se dokonce stala spoluautorkou a právě její melodie (vyklepaná dřívkem při hře s matkou) se miminkům líbila nejvíc. Ve veselé písničce pro děti samozřejmě nesmí chybět ani vtip a legrace, která vykouzlí dětem úsměv na tváři. Výsledkem je písnička s názvem Happy Song, která bude vědcům nadále sloužit ve zkoumání lidské lásky ke krásným tónům.

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy




Curaprox CS 5460 Ultra Soft 3 ksCuraprox CS 5460 Ultra Soft 3 ks

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.