Nejrozsáhlejší takovou práci zpracovali vědci ze Skandinávie, kteří provedli gigantický výzkum 89 576 dvojčat ve Švédsku, Dánsku a Finsku, jehož výsledky zveřejnil minulý týden časopis New England Journal of Medicine.
Zkoumání se zaměřilo především na dvojčata, z nichž jedno onemocnělo rakovinou. Vědci zjišťovali, kolik z dvojic trpělo rakovinou a zda šlo o stejný druh. Podle toho se pokoušeli určit, zda zhoubná nemoc vznikla na základě nějakých genových vrozených dispozic, nebo byla důsledkem životního stylu, který nemocní vedli.
Skandinávští vědci se domnívají, že mnohem podstatnější než geny jsou pro vznik rakoviny faktory typu kouření, špatná výživa, zplodiny v přírodě i v ovzduší, ale i vystavení organismu škodlivé radiaci.
Specialisté na genový výzkum uznávají, že nikoli všechny typy zhoubného bujení jsou podmíněny geny, varují však před jiným extrémem - tvrzením, že dispozice k onemocnění nespočívají v genové výbavě. Ty lze totiž objevit až u třetiny případů nemocných rakovinou.
Geny hrají omezenou roli
Většina případů rakoviny není způsobena nějakými defekty v genech, jak se mnozí lidé domnívají, ale vnějšími vlivy a životním stylem. To znamená, že většina lidí může ovlivnit, zda rakovinou onemocní, či ne - například tím, že nebude kouřit, a naopak bude dodržovat pravidla správné životosprávy.
Toto tvrzení je hlavním poselstvím studie skandinávských lékařů o příčinách vzniku rakoviny - nejrozsáhlejší, jaká kdy byla na toto téma zpracována.
"Venkovní vlivy jsou mnohem důležitější než faktory týkající se genů, a to je důležité vědět, zvlášť kvůli představě v současnosti hojně rozšířené, že se všechno, jakákoli nemoc, dá už nyní nebo v blízké budoucnosti napravit díky přečtení lidského genomu, který je rozluštěný a uložený v počítačích," tvrdí Paul Lichtenstein ze stockholmského Karolinska Institute, který výzkum 89 576 dvojčat ve Švédsku, Dánsku a Finsku vedl a je hlavním autorem zprávy o jeho výsledcích, zveřejněné v odbor- ném časopise New England Journal of Medicine.
Pro mnohé lékaře to není žádné mimořádné překvapení. Už delší dobu jsou k dispozici údaje například z Asie, naznačující, že vnější faktory, především pak prostředí, v němž člověk žije, hrají velmi významnou roli při vzniku různých typů rakoviny. A tak je u obyvatel asijského venkova poměrně vzácné onemocnění rakovinou prsu a tlustého střeva. Sotva se však dostanou do průmyslově rozvinutých oblastí, projeví se u nich s překvapivou četností. To se týká kupříkladu venkovských Číňanů, žijících delší dobu ve Spojených státech.
Skandinávci se domnívají, že tvrzení o podílu vnějších vlivů na vznik nemoci menším než 50 procent je mylné. Jejich studie vycházela z detailních vládních zpráv o rakovině a databází, týkajících se dvojčat. A to jak identických (majících stejnou genovou výbavu), tak i neidentických (mají asi 50 procent shodných genů).
Vrozené genetické faktory se projevily asi u jedné třetiny lidí, kteří ve zkoumané skupině onemocněli rakovinou. Ostatní onemocnění vědci přičítají vnějším vlivům. Geny mají největší vliv na vznik rakoviny prostaty (ze 42 procent), rakoviny konečníku (35 procent) a rakoviny prsu (27 procent). Bylo by však velmi nepředložené zpochybňovat možnosti genového výzkumu.
"Samozřejmě, že každý případ rakoviny není způsoben genovou dispozicí nebo poruchou," říká Francis Collins, šéf Národního výzkumného střediska lidského genomu ve Washingtonu. "Ale genový výzkum není v tomto směru neužitečný. Především může přinést důležité podrobnosti o základních mechanismech vzniku rakoviny.
