Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Embryolog: Při umělém oplodnění se v podstatě likvidují lidské bytosti

  6:00aktualizováno  6:00
"Celý proces asistované reprodukce má mnoho úskalí. Potvrzuje to například i soudní spor, ve kterém těžce postižený Francouz žaloval příslušný tým reprodukčních biologů za své postižení," říká v rozhovoru Petr Hach, přednosta Ústavu pro histologii a embryologii I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Při preimplantační diagnostice se vyrábí embryo, v podstatě lidská bytost, jen na zkoušku.

Při preimplantační diagnostice se vyrábí embryo, v podstatě lidská bytost, jen na zkoušku. | foto: Profimedia.cz

Umělé oplodnění a asistovaná reprodukce: jaký je mezi tím rozdíl?
Asistovaná reprodukce je soubor různých metod, které umožní neplodným párům mít vlastního potomka. Patří pod ni široká škála různých postupů spolu s metodami, které upravují fyziologické stavy zabraňující normálnímu početí. Teprve když tyto postupy selžou, mělo by se přistoupit k užšímu výběru metody asistované reprodukce. Existují pak tři základní mimotělní metody. Není ale možné zplošťovat asistovanou reprodukci na otázku umělého oplodnění, protože by to bylo nepřesné.

Pojďme tedy ke třem základním postupům, pokud běžné léčení nezabírá.
Prvnímu z nich se zkráceně říká GIFT a jde zjednodušeně o metodu přenosu mužských pohlavních buněk do vejcovodu. Týká se to té ženy, která pravidelně menstruuje, ale měla potíže s propuštěním spermie pohlavním traktem. Jde zejména o špatnou kvalitu hlenové zátky v děložním krčku nebo o problémy, kdy žena vytváří protilátky proti spermiím.

Jak konkrétně metoda probíhá?
Endoskopickými nástroji se přenesou upravené spermie do těla, do blízkosti ovulovaného vajíčka, a nechá se vše přirozeně proběhnout. Celkově nejde o umělý zásah do procesu ani o manipulaci s lidskou bytostí. Nevybíráte určité spermie ani vajíčka, ani podmínky, za kterých se to odehraje. Modeluje se přirozená situace, ale nezasahuje se do výběru.

Jaká je druhá metoda?
Přesně se nazývá mimotělní oplodnění a přenos embrya, zkráceně IVF. Tato metoda umožňuje oplodnění i v případě, že není průchodný vejcovod nebo jsou problémy u páru natolik závažné, že by spermie nebo vajíčka zahynuly mnohem dříve, než by došlo k oplodnění. Při tomto procesu se musí získat jak spermie, tak vajíčka. Mimo organismus se oplodní, následně se embryo pěstuje a zkoumá v umělém laboratorním prostředí. Pokud embryo nejeví odchylky od „normálu“, přenese se do dělohy.

V souvislosti s touto metodou se hovoří o etických rizicích...
Tím, že fertilizátor řídí celý proces oplodnění, bere na sebe odpovědnost za důsledky, které z těhotenství plynou. Že nejde o okrajovou záležitost, dokazuje soudní spor, ve kterém těžce postižený Francouz zažaloval příslušný tým reprodukčních biologů za to, že se narodil postižený, a soud mu vyhověl.

Patříte mezi kritiky IVF. Jaké jsou vaše hlavní argumenty?
Není to kvůli maličkostem. Podívejme se na proces z různých rovin. Nejprve z pohledu ženy, která touží po dítěti. Jde o obrovský zásah do jejích hormonových rovin. Škála obtíží je široká - od individuálních příznaků až po trvalejší následky poškození hormonálního vyvážení. Ženino tělo se totiž při procesu odebírání vajíček úmyslně zatíží příslušnými hormony. Říká se tomu hormonální stimulace a může vyvolat bouřlivou reakci vaječníků, hyperstimulační syndrom. Mírnější forma postihuje mnoho žen, těžší obdoba ale může mít celoživotní následky.

Proč k hormonální stimulaci vůbec dochází?
Docílí se toho, že místo jednoho dozraje ve vaječnících vajíček více. Jsou zprávy o tom, že takto dozrálo ve vaječnících i patnáct vajíček naráz. Což je pro tělo velmi nepřirozený stav.

Je tak velký počet vajíček nutný? O velký počet vajíček se usiluje, protože ne každé vajíčko se podaří oplodnit a ne každé oplodněné vajíčko se zdárně vyvíjí. Pokud by se postupovalo striktně podle platných zákonů, tak by žádný problém nebyl, muselo by se brát pouze tolik vajíček, kolik je zapotřebí k těhotenství: na jedno dítě je potřeba jedno vajíčko. Jenže s úspěšností oplodnění 3-5 %. Proto jich zároveň dělají mnohem více. Ze snahy získat dostatečný počet zdárně se vyvíjejících embryí plyne problém přebytečných embryí.

Běžně tedy vzniká více embryí?
Zde jsou očividná etická rizika. Ne všechna embrya, které se v laboratoři vytvoří, dostanou příležitost dostat se do dělohy. Dochází k selekci, tedy k výběru nejvhodnějších embryí. O výběru nerozhoduje příroda, ale kdosi v laboratoři. Encyklika papeže Jana Pavla II. Humane Vitae jednoznačně tento proces odmítá.

Jak se zjišťuje, které embryo je to pravé?
Jde o kvalitu a vzhled embrya. Důležité je například tempo přibývání počtu buněk, které by mělo být srovnatelné se „zdravými“ embryi. Velké množství dobrých embryí přesto nedostane šanci, protože byla prostě navíc. Další možnost, jak zjistit kvalitu embrya, skýtá preimplantační diagnostika, tedy soubor vyšetření aplikovaných na počaté dítě v prostředí laboratoře.

Co přesně se děje při preimplantační diagnostice?
Vezme se jedna nebo dvě buňky nového embrya a podrobí se genetickému zkoumání. I zde vidím několik problémů: tento soubor metod se má dělat jen tehdy, když hrozí zřetelné nebezpečí, že by se mohlo jednat o přenášení geneticky vázaných odchylek na další generaci. Tím, že se ale oddělí jedna nebo dvě buňky, vytvoříte v podstatě nové jednovaječné dvojče, které by za normálních podmínek bylo zdravým dítětem. Toto nové embryo je ale předem vytvořeno s předpokladem, že se prozkoumá a bude zahubené. Vyrobí se embryo, v podstatě lidská bytost, jen na zkoušku.

Lidská děloha je jednoprostorová, je vytvořená na jeden plod.

Pomáhá preimplantační diagnostika odhalit těžké vrozené vady?
Genetická analýza hledá vždy něco konkrétního, nesleduje kompletní spektrum. Takže i když vám vyjde preimplantační diagnostika příznivě, tak nemůžete mít jistotu, že všechno bude v pořádku.

Stáhněte si zdarma: e-book o otěhotnění

Snažíte se o miminko? Stáhněte si průvodce Ze snažilky maminkou zdarma na eMimino.cz.

Ne každé vajíčko, které se umístí do dělohy, se ale úspěšně zahnízdí a vyvine v novorozence...
To se snaží fertilizátor ovlivnit tím, že do vajíčka umístí dvě, tři i čtyři embrya. V Německu se počet oplodněných vajíček umístěných do dělohy omezil na dvě. Vícečetné těhotenství je v podstatě pro organismus nepřirozené a zvyšují se tím výrazným způsobem rizika. Lidská děloha je totiž jednoprostorová, je vytvořená na jeden plod. To se řešilo tím, že pokud se „uchytí“ více embryí, podniká se tzv. redukce těhotenství, zlikvidují se některá z vyvíjejících se embryí, dost často se stane, že odejdou i ta další.

Co proces provází?
Uměle se navozuje stav vícečetného těhotenství, během kterého hrozí riziko předčasného porodu a poškození plodu z toho vyplývající. Dítěti není jedno, kdy se narodí: pokud je to příliš brzy, nemusí být vyvinuty plíce či nervový systém. A i když máme venku vytvořeny výborné podmínky, které navodí stav podobný v děloze, nikdo nemůže zaručit, že se bude vše vyvíjet zdravě. Zodpovědný průzkum vrozených vad u uměle počatých dětí také neexistuje, protože by se poškozoval celý proces IVF.

Dítěti není jedno, kdy se narodí: pokud je to příliš brzy, nemusí být vyvinuty plíce či nervový systém.

A co třetí metoda asistované reprodukce?
Třetí metoda je velmi moderní, ale vzbuzuje ve mě velmi vážné pochybnosti. A to je metoda přímého přenosu buněčného jádra do vajíčka. Této metody se dá použít i v případě, že muž neprodukuje kvalitní spermie, které by byly schopné i v laboratorních podmínkách vajíčko samostatně oplodnit.

Co si pod „přenosem jádra“ do vajíčka máme představit?
Vezme se spermie nebo jádro geneticky dozrálé buňky, která se tvarově ještě nezměnila ve spermii, a mikromanipulací se vtlačí do vajíčka. Tímto způsobem se nastartuje vývoj embrya. V tomto případě manipulátor rovněž přebírá kompletní odpovědnost. Vybere si nejen vajíčko, ale i spermii.

Koho se třetí metoda především týká?
Jak už jsem řekl, jde například o lidi, kteří mají velmi defektní spermie. K vlastní potomkům by se nikdy přirozenou cestou nedostali. Je ale poněkud troufalé namlouvat si, že člověk, který nemůže vytvořit kvalitní spermii a jeho spermie by přirozeně nedostala šanci, může získat zdravé a normální dítě tak, že se spermie násilně vpraví do vajíčka.

Etický problém se týká také darovaných spermií a vajíček...
Údajně by se to mělo dělat tak, aby to bylo přísně anonymní. Potíž je ale v tom, že když jde o jedince počatého vajíčkem a spermií od anonymního dárce, není jasná jeho genetická minulost. Jak zamezit v těchto případech příbuzenským sňatkům? Druhým extrémem jsou např. USA, kde byli nositelé Nobelových cen žádáni, aby poskytli sperma do „národní“ spermobanky, aby tak některé Američanky mohly mít dítě s nositelem Nobelovy ceny.

Jakým směrem se podle vás bude vývoj ubírat?
Realisticky to směřuje k tomu, že „vše, co je technicky možné, je i dovolené“. Druhá možnost, kterou bych doporučoval, je výchova populace k určité odpovědnosti. Myslím, že není rozumné chovat se tak, že existuje nějaký nárok na to, mít děti. Stejně jako není nárok na zdravý nebo dlouhý život, neexistuje v tomto kontextu nárok na vlastní dítě.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

Ilustrační fotografie
Pět tipů, jak zlepšit fyzickou kondici. Na začátku pomůže rychlá chůze

Uvědomujete si to pokaždé, když dobíháte autobus, protože se ještě několik zastávek snažíte maskovat své funění. Vaše fyzická kondice je na bodu mrazu. Chtěli...  celý článek

Zuzana Hejnová
Na první dítě nechci čekat do čtyřiceti, říká Zuzana Hejnová

Ve svých třiceti letech má před sebou srpnové mistrovství světa v Londýně, příští rok by ještě chtěla zkusit mistrovství Evropy, dál už se ve své kariéře moc...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Syn po nás chce peníze na školu. Já jsem pro a manžel proti

Nemůžeme se s manželem dohodnout, jestli máme nebo nemáme přispět našemu osmnáctiletému synovi na jeho program. Já jsem pro, manžel je proti. Čtenářka Jitka...  celý článek

Není radno podceňovat obsah vaší kabelky. Může vás zachránit před spálením nebo...
Deset věcí, které by nám v létě neměly chybět v kabelce

Dámská kabelka je jako truhlice s pokladem. Vejde se do ní tolik věcí, že se občas nestačíme divit. Vedle nezbytností, jako jsou peněženka či klíče, by v ní...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Rodinná poradna: Jsem na mateřské a cítím se osamělá

Vlastně mi nic nechybí, mám skvělého manžela a moc hodné miminko. Jenže se od porodu cítím čím dál víc sama, kamarádky se ode mě odtáhly. Čtenářka Monika...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Syn po nás chce peníze na školu. Já jsem pro a manžel proti

Nemůžeme se s manželem dohodnout, jestli máme nebo nemáme přispět našemu osmnáctiletému synovi na jeho program. Já jsem pro, manžel je proti. Čtenářka Jitka...  celý článek

ilustrační snímek
Hrajte si venku: 15 tipů na hry a tvoření s dětmi v přírodě

Pobyt venku má pro dospělé i děti spoustu přínosů - od eliminace stresu až po lepší spánek. Pokud hledáte inspiraci na venkovní aktivity s dětmi, přinášíme vám...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Snesou vaše zuby bělicí pásky? Na plomby a citlivé zuby opatrně
Snesou vaše zuby bělicí pásky? Na plomby a citlivé zuby opatrně

Závidíme všem, kteří dostali do vínku zářivě bílé zuby. My ostatní jsme odkázaní na specializované zubní ordinace nebo různé kosmetické vychytávky. Třeba na běl... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.