Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Druhé dítě bych chtěla, říká Magdalena Kožená

  0:25aktualizováno  0:25
Se světovou operní hvězdou Magdalenou Koženou jsem si povídala krátce poté, co zazářila v jedné z hlavních rolí Mozartovy opery Idomedeo na festivalu v Salcburku. Do útulné rakouské kavárničky přišla usměvavá a příjemně naladěná. Její osmnáctiměsíční syn Jonáš zatím trávil čas se svou babičkou na procházce v nedalekém parku.

Magdalena Kožená s manželem, dirigentem Simonem Rattlem | foto: Seila Rock/DG

VIZITKA:
Magdalena Kožená patří mezi nejuznávanější pěvkyně současnosti. V roce 2003 získala titul Rytířka Řádu umění a literatury Francouzské republiky. Více se o ní můžete dozvědět na
www.kozena.cz.

 

 

 

 


Salcburský hudební festival je neopakovatelným spojením snobství, obchodu a špičkového umění. Pro interprety klasické hudby představuje - podobně jako třeba Metropolitní opera - jeden z profesních vrcholů. Mezzosopranistka Magdalena Kožená se na něj dostala.

Je to úleva, když odzpíváte poslední představení?

Pro mne napětí vždycky skončí premiérou. Pak už to byla spíš dovolená.

To jste měla opravdu nevšední dovolenou!

Příprava Idomenea byla náročná, zkoušeli jsme několik týdnů denně od půl jedenácté do sedmi s hodinovou pauzou, ke všemu mimo město, protože v rámci festivalu se hrála řada jiných produkcí a všechno by se tam nevešlo. Já jsem navíc ještě předtím měla na festivalu sólový recitál a vystupovala jsem na galakoncertě. Takže když začala vlastní operní produkce, tak už jsem si skutečně jen vychutnávala jednotlivá představení a volné dny mezi nimi.

V Salcburku se vám loni v březnu narodil syn Jonáš, před několika lety jste tu vyhrála pěveckou soutěž a později jste začala slavit úspěchy na zdejším festivalu. Tohle město máte asi hodně ráda?

Určitě. Dům, který si v Salcburku vždy pronajímáme, je vlastně Jonáškův rodný dům, protože hned po porodu jsem si ho tam přinesla. Takže všechno v domě i v jeho okolí mi připomíná poslední dny čekání na narození dítěte a pak ten první měsíc, který jsem tam s ním strávila. Salcburk mám zkrátka navždy spojený s jinými pocity než čistě hudebními.

Nikdy jste se nijak netajila tím, že váš syn nebyl plánovaným dítětem. Nezaváhala jste ani na okamžik, zda se má narodit?

Nezastírám, že první reakcí byl šok. S dítětem jsme v tu chvíli nepočítali, ale já jsem vždycky děti chtěla a už vzhledem k mému věku (tehdy 31 let - pozn. red.) jsem o žádné jiné alternativě neuvažovala. Prostě nastala určitá situace a museli jsme se s ní vyrovnat. Když o tom teď zpětně uvažuji, tak mi přijde úplně směšná představa, že by člověk jen na chvíli mohl pomyslet na to, že by Jonášek nebyl.

Bylo to tím, že jste už byla mezi světovými pěvci zavedená a mohla jste tudíž s klidem vypustit několik měsíců kariéry?

Tuhle starost jsem už skutečně neměla, protože naštěstí jsem s profesionální kariérou začala dost brzy. Spoustě zpěvaček se začíná rozjíždět až po třicítce. Ale myslím, že v každé situaci se dítě dá zvládnout, i když je to zpočátku únavné, zvláště první rok, když musíte vstávat každé dvě hodiny a k tomu podávat výkony na jevišti. Příroda však dává tělu nějaký jiný druh energie, takže člověk vydrží. Vřele to každému doporučuji.

Jak se dá zvládnout věčné koncertování a jezdění po světě s malým dítětem?

V Salcburku byla se mnou moje maminka, máme i chůvu, i když tohle slovo se snad ke dnešní době už nehodí, prostě slečnu, která si s Jonáškem hraje, když my zrovna nemůžeme. Samozřejmě že to ze začátku nebylo snadné, ale Jonášek je nezávislý, má rád lidi. Dokonce když občas přijde místo chůvy kamarádka, aby ho pohlídala, tak i s ní je rád. Nemám pocit, že by nějak trpěl.

Jak jste si chůvu vybírali?

Přes známé. Už dříve hlídala děti jednoho člena Berlínských filharmoniků, a když děti povyrostly, tak nám jejich rodiče chůvu takříkajíc věnovali. Samozřejmě existují i agentury, ale to je vždycky dost velká sázka do loterie.

Mnohé známé ženy se ochotně fotografují se svými dětmi. Vy to trvale odmítáte. Proč se nechcete s Jonášem pochlubit?

Fotografování dětí mi vždycky připadalo jako trochu laciný trik, jak upoutat pozornost. Chci si uhájit soukromí. I když... Jonášek je moc pěkné dítě, velmi fotogenické. Třeba ho jednou ukážu, ale zatím to nijak nevyhledávám.

Jonáš už začíná mluvit. Jakou řečí vlastně - česky jako vy, nebo anglicky jako jeho otec?

No, z každé řeči si vybírá, co je pro něj nejlehčí. Třeba místo pán říká "mann". Nejvíc slov má ale přece jen českých, dítě koneckonců nejvíc opakuje po matce. Ovšem udržet v něm češtinu napořád bude asi nejtěžší. Doma mluvíme anglicky, chůva s ním hovoří německy, bude chodit do německé školy, žijeme v Berlíně. Nejdůležitějším jazykem pro něj bude němčina.

A co muzika? Už se u něj nějak projevuje?

Tuhle vydržel dvě hodiny sedět na zkoušce, tedy ne pořád sedět, chodil přitom... Také už zpívá, umí zaintonovat například Kočka leze dírou. Hudba mu myslím připadá důležitá.

Zatím všude jezdí s vámi, ale co až přijde škola? To by musel každý měsíc chodit do školy v jiném městě, kde maminka zrovna zpívá...

Jelikož svou práci mohu plánovat roky dopředu, tak už jsem si s předstihem zajistila soustavnější práci v Berlíně. Naštěstí vedení berlínské Státní opery je mi nakloněno, jsou rádi, že tam každý rok budu něco dělat. Ale i tak se musím smířit s tím, že občas dítě zůstane doma beze mne. Bude to asi těžší pro mne než pro ně.

S kolika dětmi lze podle vás dělat mezinárodní operní kariéru?

Ještě jedno dítě bych chtěla. Ale víc už asi ne, protože pak se člověk stává otrokem rodiny, i když krásným otrokem. Ale znám zpěvačky, které mají tři děti. Klobouk dolů.

Manažerky nebo ženy zaměstnané ve firmách mohou pracovat na zkrácený úvazek, případně si vzít volno, když je dítě nemocné. Ale vy nemůžete říct dirigentovi, že musíte zůstat doma...

To opravdu nejde. Musím zaklepat, Jonášek zatím nemocný nebyl, ale když už nastane taková situace, tak člověk musí produkci zrušit, což je samozřejmě složité, protože už jsou podepsané smlouvy. Záleží to pak na pořadateli, jestli má pochopení, nebo ne.

V těchto dnech se na český trh dostává vaše první společné album se Simonem Rattlem, který vás doprovází spolu s Orchestra of the Age of Enlightenment. Zpíváte na něm Mozartovy árie...

Některé mezzosopránové árie byly už na jedné z mých dřívějších nahrávek, ale pro mezzosoprán toho zase tolik není. Škoda že Mozart nežil delší dobu, třeba by toho pro můj hlas napsal víc. Přibrala jsem si tedy i některé sopránové árie, abych mohla představit co nejvíc rozdílných charakterů. Také je tam kuriózně upravená árie Cherubína z Figarovy svatby.

Připomeňme, že Cherubín je zamilovaný adolescent, který zkomponuje pro dámu svého srdce milostnou píseň a pak ji na jevišti sám zpívá. Mozart napsal jednoduchou horoucí melodii. Ale vy ji zpíváte se spoustou kudrlinek. To jste si vymyslela sama?

Kdepak, tyhle ornamenty byly napsány pro jednoho pěvce pár let po Mozartově smrti. Myslím, že se to z dramatického hlediska hodí. Cherubín se chce autorsky vytáhnout, a tak svou skladbu přezdobí. Je to prostě dobrý vtip.

Mozart psal opery primadonám své doby přímo na tělo, často se musel přizpůsobovat jejich požadavkům. Pro vás prý také jeden soudobý skladatel píše operu?

Ano, německý skladatel Hans Werner Henze mi píše operu Faidra, která by měla být uvedena za rok v Berlíně.

Přednesla jste mu své požadavky?

Spíš naopak. Když jsem dostala první dějství, musela jsem se vypravit za skladatelem do Říma a vysvětlit mu, že to nezkomponoval pro můj hlas, nýbrž pro vysoký soprán, a že to musí celé přepsat.

Váš partner je Brit. Jak se to projevuje při péči o syna?

Myslím, že čeští muži jsou obecně vzato pozadu ve svých představách o tom, co by kdo měl dělat. Ale to je i chyba českých žen, že muže nevychovaly k tomu, aby třeba žehlili nebo myli nádobí. Vzpomínám, že když jsem poprvé měla přítele, který nebyl Čech, tak mě strašně překvapilo, že ode mne nic takového nečekal. U nás je to jiné, a přitom ženy pracují stejně jako muži. Nevím, odkud ta představa pramení, a to se týká i výchovy dětí. Simon rozhodně nemá pocit, že bych se na synově výchově měla podílet víc než on.

A košile si žehlí?

Žehlí. Nikdy mi neřekl, abych to udělala já. Je pro něj normální uvařit nebo umýt nádobí. Prostě je to práce, kterou udělá ten, kdo má zrovna čas, ať už je to muž nebo žena. Českých žen je mi líto. Musí bojovat s vžitou představou o dělbě práce.

Máte doma dirigenta. Říká vám, co je dobré, a co ne?

Simon je spíš pozitivně naladěný, snaží se ve všem hledat to dobré. Ale myslím, že kdybych něco dělala špatně, tak by mi to řekl.

CO JI TEĎ ČEKÁ?

V blízké budoucnosti by měla Magdalena Kožená nastudovat Rossiniho Popelku pro londýnskou Covent Garden nebo Oktaviána ze Straussova Růžového kavalíra, kterého má zpívat v Berlíně. Také se chystá natáčet novou desku, na které budou pouze české skladby - jakýsi průřez historií české písně. V roce 2011 by se měla v Salcburku objevit ve vysněné roli všech mezzosopranistek, Bizetově Carmen, spolu s tenoristou Rolandem Villazónem.

 

 

 

 

 

 

 





Nejčtenější

Osvěžující salát s rajčaty, okurkou a čerstvou mátou
Rajčata nejsou jen na špagety a na pizzu. Co s červeným nadělením?

Konec prázdnin je ve znamení dozrávajících červených plodů, které v sobě během slunečných dnů akumulovaly všechnu krásu a sladkost léta. Pokud jste propadli...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Další z rubriky

Emily Ratajkowski na premiéře filmu We Are Your Friends (2016)
Emily Ratajkowski: Všichni myslí, že nejím, přitom se neustále cpu

Modelka Emily Ratajkowski (26) má dokonalé tělo bez jediného faldíku. V minulosti ji podezřívali z anorexie, tu však popírá a všem vzkazuje, že jí více než...  celý článek

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Klára Spilková
S vyhořením mi pomohla kineziologie, říká golfistka Klára Spilková

Letos na jaře dosáhla Klára Spilková historického úspěchu, když jako první Češka vyhrála golfový turnaj profesionální ženské evropské tour. Ještě loni se něco...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky
Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky

Pořídit je můžete v pudru, tubě i v peru a pokud víte, jak je správně nanášet, dokáží vaši tvář opravdu zkrásnět. Přesto... celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.