Víte, jaký je rozdíl mezi zdánlivě podobnými jídly podávanými na břehu Středozemního moře a v Česku? Zatímco na talíři z jihu Evropy bude mnoho zeleniny, hojnost rybího nebo kuřecího masa a něco málo těstovin, na českém bude poměr potravin přesně opačný.
"Češi si ze středomořské stravy berou zejména množství bílého pečiva a talíře plné těstovin," konstatuje dietní sestra Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy, organizace sdružující odborníky na zdravé stravování.
Pokud těstoviny doplní ještě smetanovou omáčkou, jejich strava nakonec není méně kalorická, než kdyby zůstali dejme tomu u české svíčkové s knedlíky. "Středomořská dieta je určitě vhodná, ale velmi záleží na množství," doplňuje dietoložku internista Pavel Kohout z pražské Thomayerovy nemocnice v Krči.
Její největší devízou je vedle množství zeleniny a ryb olivový olej. Díky němu se snižuje riziko onemocnění srdce a cév. Právě kvůli němu a bílému pečivu je středomořská dieta sama o sobě dost kalorická - dokladem jsou třeba Řekové, kteří jsou nejobéznějším národem v Evropě.
Kukuřice versus pšenice
Pozornost lékařů pátrajících po co nejvhodnější stravě se proto v posledních letech obrací k talířům obyvatel Jižní a Střední Ameriky. Přilákal ji tam fakt, že pečivo a výrobky z obilovin zde hrají daleko menší roli, a když už, jsou z kukuřice. "Ty jsou skutečně výhodnější než výrobky z bílé mouky," potvrzuje Kohout.
Kukuřice má totiž nižší glykemický index, což jednoduše řečeno znamená, že lépe a na delší dobu zažene hlad než stejné množství bílého pečiva nebo těstovin z pšenice. Navíc kukuřice neobsahuje lepek.
Strava obyvatel Latinské Ameriky rovněž chrání srdce a cévy, snižuje riziko rakoviny, cukrovky a brání vzniku obezity lépe než středomořská. Lékaři v ní našli množství látek zvaných antioxidanty, které brání stárnutí - jsou zejména v tamním ovoci, mezi nímž prim hraje avokádo a mango.
Má tedy smysl se odvrátit od těstovin a dát přednost mexickým fazolím a kukuřičným plackám? "Rozhodně bych to nestavěl takto kategoricky. Mexičané zase používají mnoho červeného masa. Jelikož je tato kuchyně chuťově hodně odlišná, hrozí, že by si tam Češi hledali něco hodně podobného české kuchyni, a nakonec by stejně jedli nezdravě," obává se Kohout.
A možná by je lákal fakt, že klasická mexická kuchyně hodně používá vepřové sádlo, které lékaři radí nahradit rostlinnými oleji. Jednu inspiraci jihoamerickou a středoamerickou kuchyní však dietní sestra Starnovská rozhodně doporučuje: "Jedí mnoho luštěnin, a ty v českém jídelníčku chybějí," říká.
Zdravé koření
Jihoameričané ve svých jídlech nešetří ostrým kořením. Používají méně sůl, zato hodně papriček, česneku a koriandru. Paradoxně právě ostré koření činí jídlo stravitelnějším. Podporuje totiž vyměšování trávicích šťáv. "Je ostré, ale nevadí většinou ani lidem s vředovou chorobou," říká lékař Pavel Kohout.
|
OLIVY, NEBO KUKUŘICE? V čem se shodují a v čem se liší zdravé jídelníčky? Středomořská strava Středoamerická strava |
