Další opičí viry žijí v lidech

  • 1
Zatím nezabíjí. Ale vědci nevylučují, že může začít. Důkazy, že další potenciálně nebezpečný virus přeskočil z opic na Afričany, kteří loví a jedí divoká zvířata, už mají. Další a další viry se vynořují z afrických pralesů a savan.

Mohou způsobovat dosud neznámé choroby. A zastaví je jen to, když obyvatelé Afriky omezí pojídání masa divokých zvířat. Což, jak vědci připouštějí, není moc reálné.

Ze zvířat na lidi
Aby nakrmili své rodiny, loví Afričané po generace divoká prasata, antilopy, ale také opice a primáty. Zoologická společnost v Londýně odhaduje, že maso ze savan či pralesů představuje 50 až 85 procent příjmu bílkovin v jídelníčku obyvatel tropických pralesů.

Lov zvířat žijících v divočině je zároveň považován za vstupní bránu virů, které přeskakují ze zvířat na lidi. Vědci se domnívají, že africký opičí virus SIV (který mutoval do podoby HIV) se přestěhoval ze šimpanzů a mangabejů na člověka při styku se zvířecí krví nebo tělními tekutinami. Což se může stát nejen při lovu a přípravě masa, ale i při kousnutí ochočeným zvířetem.

Opičí forma HIV a podobné viry normálně obývají organismus hostitelů primátů, aniž by jim škodily. Avšak překročí-li hranici druhů, mohou způsobit onemocnění, varuje biolog Nathan Wolfe z baltimorské Univerzity J. Hopkinse na portálu Science News Online.

Nedávno vědci vysledovali šíření SIV podobného viru SFV, který vytváří v hostitelské buňce příznačné pěnivé chuchvalce (foam). Vědce tento virus nesmírně zajímá - některé studie totiž poukazují na to, že je snáz přenosný než SIV. Virem SFV se nakazili laboranti a pracovníci zoo, kteří přišli do styku s paviány, makaky a šimpanzi.

V další fázi výzkumu zajímalo tým Nathana Wolfa, jaká je četnost přenosu SFV z opic na lidi, kteří se častěji setkávají s divoce žijícími primáty a opicemi. Jak popsali ve vědeckém časopisu Lancet, prověřovali 1800 kamerunských vesničanů 1100 z nich připustilo, že loví a pojídají opice, a mohli tedy přijít do přímého kontaktu s krví a tělními tekutinami těchto zvířat.

Z krevních testů pak vědci zjistili u deseti vesničanů přítomnost protilátek, což dokazuje, že byli dříve nebo jsou virem nakaženi. Krev tří z nich dokonce obsahovala DNA tohoto viru, což je ještě silnější důkaz o infekci tímto virem.

Genetická sekvence virové DNA pak prozradila ještě víc - z kterého zvířete virus pochází. 45letý muž v sobě nesl virus odpovídající gorilám jako hostiteli, 48letá žena měla v krvi virus pocházející z paviánů a 25letý muž nosil virus z opice rodu makak.

Výsledek výzkumu byl jednoznačný: nalezený opičí virus může být skutečně přenosný na člověka. "Jistě ještě nevíme, zda může u lidí vyvolat epidemii," připouští NathanWolf.

Zatím neškodný vir totiž může časem zmutovat do podoby, která už tak neškodná nebude. "Nyní budeme hledat, zda se v africké přírodě vyskytuje i případ přenosu tohoto viru z člověka na člověka a zda je s jeho výskytem spojeno nějaké onemocnění," uvedl virolog Martine Peeters z výzkumného ústavu ve francouzském Montpellieru.

Jedno je jisté, shodují se vědci: zamezit šíření virů z divoké přírody ze zvířat na lidi je obtížné. Mezidruhovým přenosům by zabránilo jedině to, kdyby Afričané přestali zvířata lovit a pojídat. A možná nejen to - virus SIV našli vědci v Kamerunu jak v mase divokých zvířat, tak u ochočených zvířat, která pocházejí z africké přírody a žijí s lidmi.

Lovci jsou všude
"Nemůžeme však vinit místní africké obyvatelstvo, že může za šíření nových nemocí," zdůrazňuje Wolf v internetové verzi New Scientist. Připomíná, že všechny lidské kultury vždy lovily a loví místní divoká zvířata. Bohužel, zrovna opice v sobě nosí viry "vhodné" i pro lidi. A afričtí vesničané nemají, co do jídelníčku, příliš na vybranou.