České děti mají moc cholesterolu

  • 1
Srdeční choroby hrozí stále mladším lidem. Lékaři tvrdí, že dnešní děti může skolit infarkt již ve třiceti letech. Kandidátem na předčasný infarkt je až polovina z nich.

Nedávno skončený projekt, v jehož rámci měřili odborníci hladinu cholesterolu u českých školních dětí, přinesl šokující výsledky: každé druhé dítě mělo v krvi více cholesterolu, než je zdrávo.

Cholesterol ucpává cévy a zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév.

Projekt, který vedla dětská lékařka Zuzana Urbanová z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, zatím proběhl na dvou školách, je však pravděpodobné, že podobné výsledky by vyšly najevo i v dalších zařízeních.

Brněnské děti dopadly o něco lépe než pražské - v hlavním městě mělo nadbytek cholesterolu 48 procent dětí, v Brně 44 procent. "Za to, že děti mají mnoho cholesterolu, může dědičnost a také nevhodná strava," vysvětlila lékařka Urbanová.

Jinými slovy: hodně mohou ovlivnit rodiče tím, co dětem dávají na talíř a k jaké stravě je vedou. Ne všichni lékaři obavy sdílejí, nemocných dětí možná tolik nebude.

"Pokud jde o cholesterol u dětí, určité riziko to je, ale to neznamená, že by hrozil masový vzestup počtu infarktů ve třiceti," mírní obavy kardiolog Petr Widimský z pražské nemocnice na Vinohradech.

Hrozí dětem infarkt ve třiceti?
Nezdravé jídlo a zděděné geny - součet těchto dvou jevů je nebezpečný. Nemálo dětí se potýká s vysokou hladinou cholesterolu, což je může v dospělosti předčasně zabít.

Průzkum, který lékaři provedli mezi třemi stovkami českých školáků, přinesl šokující výsledky. Téměř polovina dětí mezi deseti a čtrnácti lety měla v krvi více než 4,3 milimolu cholesterolu na litr, a překročila tak jeho bezpečnou hranici.

Důvod? "Děti se mnohdy stravují celý den bez dohledu rodičů, jedí hodně smažených jídel a hamburgrů, málo ovoce a zeleniny. Sedí celé hodiny u počítače nebo u televize, málo sportují a tloustnou," vyjmenovává příčiny Zuzana Urbanová.

Přehnané riziko
Podobně na tom zřejmě budou i další děti, a pokud své návyky nezmění, hrozí jim možná nezvykle brzy například infarkty - už ve třiceti letech. Kardiolog Petr Widimský z kardiocentra pražské vinohradské nemocnice je o něco zdrženlivější.

Vypočítává, že u něj na pracovišti ročně ošetří zhruba 600 lidí s infarktem, přičemž na třicátníky připadají zhruba dva případy z tohoto počtu. "Myslím si, že se toto číslo nikterak poslední léta nezvyšuje," říká a očekává, že tomu tak bude i nadále.

Připouští zároveň, že zvýšený cholesterol u dětí je skutečně rizikový. "Jsou choroby, jako je hypercholesterolemie, kde opravdu riziko předčasného infarktu hrozí i v dětském věku, ale takových dětí naštěstí není mnoho," upřesňuje.

Navíc podle něj záleží na mnoha dalších faktorech, jako je například kouření. Jedno je jasné: pokud už v rodině problémy s vysokým cholesterolem jsou, dítě by měl sledovat lékař a rodiče by měli vědět, kolik cholesterolu má jejich potomek v krvi.

Jídelníček a dědičnost
Hodně cholesterolu mívají například děti z rodin, kde se již vyskytlo nějaké cévní onemocnění. Problémy se přitom posouvají do stále nižších věkových skupin: jestliže například infarkt postihl rodiče ve čtyřiceti letech, je možné očekávat, že u potomka s poruchou metabolismu tuků se dostaví již ve třiceti letech, tedy o deset let dříve.

Nedědí se však jen špatné geny, ale také sklony k přejídání. Děti se mohou jen těžko bránit zlozvykům v životosprávě. Se změnou stravovacích návyků je přitom třeba začít nejpozději v prvních letech školy.

Nestačí vynechat tuky
Mýlil by se však ten, kdo by chtěl prostě vynechat ze stravy ohroženého potomka tuky. Lékařka Urbanová upozorňuje, že dítě není "malý dospělý" a při úpravě jídelníčku je třeba dbát na to, aby i nadále byla strava pestrá a bylo v ní dost živin.

"Je třeba omezit tučné maso, uzeniny, tučné sýry a mléčné výrobky, sladkosti a sůl. Na jídelníčku by mělo být denně alespoň 400 gramů ovoce či zeleniny a dvakrát týdně ryby," doporučuje dietní sestra Věra Králová.

"Především prevencí musíme zabránit, aby další generace předčasně umírala na srdečně-cévní onemocnění," říká Josef Hyánek, primář Oddělení klinické biochemie Nemocnice Na Homolce v Praze.

A nabádá rodiče, aby sami od pediatrů žádali měření cholesterolu u svých potomků. Lékaři by to sice dětem z ohrožených rodin měli dělat automaticky v pěti a ve třinácti letech, ale často se tak neděje. U rizikových skupin pojišťovny vyšetření hradí, vyšetření u pediatra na vlastní žádost stojí 200 korun.

ABY MĚLO DÍTĚ MÁLO CHOLESTEROLU

• Sledujte pravidelně, kolik vaše dítě váží. Pokud začne hodně přibývat, aniž by vyrostlo do výšky, proberte vše s lékařem.

• Dbejte na to, aby jeho strava byla pestrá a obsahovala co nejvíce ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, ryb a drůbeže.

• Živočišné tuky by měly tvořit 10 procent kalorického příjmu. Cévy chrání rybí tuk a tuky obsahující omega-3 mastné kyseliny. Většinou to bývá napsáno na obalech výrobků.

• Nedávejte dítěti tolik sladkosti a sladké nápoje. Dítě má sníst denně maximálně 300 miligramů cholesterolu, což odpovídá jednomu vajíčku. Pak už nemá jíst žádné živočišné tuky.

• Hlídejte spotřebu soli, vyvarujte se masových výrobků, u kterých nelze odhadnout, kolik soli a tuků v nich je. Denně by mělo dítě sníst maximálně 6 miligramů soli.

• Jakékoliv dietní opatření, zejména omezení tuku, je možné až tehdy, jsou-li dítěti více než dva roky.