Poznáte, jak se ten který člověk cítí? Pokud chtějí pocity druhého dešifrovat Evropané či Američané, podívají se na obličej. Naopak Japonci a další východní kultury nesoudí druhé podle výrazu tváře, ale především z nálady ostatních lidí, kteří ho obklopují. Dokazuje to nová studie, která vyšla v březnovém čísle The Journal of Personality and Social Psychology.
Tyto rozdíly jsou pravděpodobně odrazem hluboce zakořeněných kulturních návyků, píší autoři studie. "Lidé ze západních kultur vnímají emoce jako výraz individuality, zatímco východní kultury je vnímají jako neoddělitelné od emocí a pocitů celé skupiny."
Vliv skupiny
K těmto závěrům dospěli vědci na základě zkoumání dvou stovek studentů rozdělených do dvou skupin (příslušníků západní a východní kultury). Všem respondentům byly ukázány fotografie skupinek dětí, na některých z nich se všechny děti tvářily stejně, na jiných vyjadřoval obličej jednoho z dětí v popředí zřetelně jinou emoci než u ostatních. Respondenti bylo posléze požádáni, aby se podívali na tvář dítěte v centru obrázku a ohodnotili jeho emoce na desetibodové škále štěstí, smutku a vzteku.
Evropané a Američané se vůbec nezajímali, jak se tváří ostatní děti na fotografii a označovali pouze výraz tváře "centrálního" dítěte. Jejich hodnocení výrazu se nezměnilo ani v případě, že šlo například o jedinou šťastnou osobu mezi nešťastnými.
Naopak u japonských studentů se projevila zřetelná souvislost mezi hodnocením výrazu dítěte a ostatních dětí na fotce. Pokud se dítě v centru fotografie tvářilo šťastně, ale všechny ostatní byly naštvané nebo smutné, respondenti dávali šťastné postavě nižší body. Pokud všechny děti na fotografii byly šťastné, i postava uprostřed získala vysoké skóre na stupnici štěstí.
Když se potom vědci zaměřili na pohyb očí respondentů, zjistili, že příslušníci východních kultur trávili mnohem víc času sledováním ostatních postav na fotografii.
"V této studii se odrážejí společenské rozdíly," říká psycholožka a vedoucí výzkumu Kristi L. Lockhartová. "Zatímco západní společnosti zdůrazňují individualitu, pro východní je mnohem důležitější příslušnost ke skupině. Pokud například Japonec vidí šťastného člověka uprostřed skupiny smutných lidí, naprosto této situaci nerozumí. Příslušníci východních kultur totiž automaticky očekávají, že skutečnou touhou všech lidí je zapadnout do skupiny a neodlišovat se."
Rozdíly ve vnímání
Studie je součástí longitudinálního výzkumu mapujícího rozdíly mezi vnímáním jednotlivých kultur. Projekt probíhá po celém světě a zapojila se do něj řada významných vědců i pracovišť.
V rámci projektu už například vědci studovali malby vzniklé od šestnáctého do dvacátého století. Zjistili přitom, že západní portréty zobrazují osoby tak, aby zabíraly většinu obrazu. Portrétovaný přitom z obrazu jakoby "vystupuje." Východní portréty naopak zobrazují portrétované osoby menší a umístěné spíše v pozadí.
V další části výzkumu dostali respondenti k dispozici fotoaparát a byli požádáni o vytvoření několika portrétů. Ukázalo se, že nejvíce místa na fotografiích zabírali lidé focení Američany.
