Afrika se bouří proti obřízce

Edně je sedmnáct, její sestře Beatrice o dva roky méně. Oběma hrozilo, že budou muset opustit střední školu, protože rodina za ně přestane platit školné a vyžene je z domu. Dvě keňské sestry se totiž vzepřely svému otci a odmítly podstoupit tradiční rituál - ženskou obřízku, která by je nadosmrti zmrzačila. Obrátily se na soud, aby otce zbavil tradičního práva přimět dcery k zákroku násilím. A co víc - svou při včera vyhrály. "Na prahu 21. století je tato tradice zastaralá. Odporuje zákonům i morálce," řekla Edna novinářům.

"Fakt, že se nám podařilo u soudu uspět, je povzbuzením pro mnohé další dívky. I ony se budou moci nyní snadněji bránit tomuto hroznému zákroku," tvrdí právník Ken Wafula, který sestry zastupoval. "Je to skutečně historická kauza," dodal.

Skutečnost však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ženskou obřízku navzdory jejímu postupnému zakazování - dosud praktikují nejméně v osmadvaceti afrických zemích. Větší či menší znetvoření ženského genitálu je v tradičních afrických společnostech součástí víry, zvyků a tradice. Neobřezaná žena není v těchto společnostech tou "pravou" ženou. Navíc je považována za nečistou a hříšnou, protože nedokáže ovládnout svou sexualitu.

I Mary Githumaová z keňského kmene Meruů se rozhodla, že obřízku nepodstoupí. Domluvila se se svou stejně starou přítelkyní a obě uprchly z rodné vesnice.

Bylo jim tehdy dvacet let.

"Odjely jsme do hlavního města Nairobi," vzpomíná Mary.

"Doufaly jsme, že si tam najdeme práci jako pomocnice v domácnosti." Mary však v Nairobi potkala Johna Muiruriho, svého budoucího manžela. "Zamilovala jsem se, a když mi nabídl sňatek, rychle jsem souhlasila. Říkala jsem si, proč hledat práci, když mne chce muž mých snů," říká. Její štěstí však netrvalo dlouho.

Po deseti letech manželství na tom byli John a Mary finančně tak zle, že Mary musela opustit Nairobi a vrátit se do domu svých rodičů. Její nejhorší obavy se potvrdily - příbuzní ji odmítli.

"Není obřezaná, a to je důvod, proč ztratila veškerou soudnost a požádala rodinu o pomoc," řekl Maryin strýc. "A jako neobřezaná navíc porodila nemanželské děti," dodal otec, který o dceři stále mluví jako o dítěti.

Neobřezaná žena je totiž podle tradice až do smrti dívkou, není nikdy dospělá - a nemůže se tudíž vdát. Ženu, která se odvážila vzepřít, odmítá v tradičních komunitách přes devadesát procent mužů.

"Nemají právo se mnou takhle zacházet," řekla plačící Mary novinářům z agentury PNA poté, co byla vyhozena z rodičovského domu. "Už dávno nejsem žádná holčička, jsem matkou několika dětí," dodala.

Odborníci bijí na poplach. Obřízka, nezřídka prováděná bez narkózy a nesterilním nástrojem - nožem, nůžkami či ostrým kamenem - vede k celoživotním zdravotním potížím, zejména neplodnosti nebo úmrtím matky či dítěte během porodu.

"Je to barbarství," tvrdí členky keňské Asociace pro plánované rodičovství. Přesto je v afrických zemích, Súdánu, Mali, Sieře Leone, Somálsku, Etiopii a dalších, navzdory zákazům a sílící osvětě, denně obřezáno několik tisíc holčiček a dívek.

Ne všechny ženy však vystupují proti obřízce. Když se před několika lety dostala tato otázka do keňského parlamentu, pro zachování tradice se vyslovovaly i některé poslankyně. "Je to správná praxe. Omezuje sexuální apetyt, a tím i promiskuitu a předmanželský sex," dala se slyšet Catherine Nyamatová. Sama pochází z kmene Kisijů, kde se tradičnímu zákroku podrobuje téměř sto procent žen.