Příběh Kláry: Nabídla jsem sestře azyl, přebrala mi manžela

S mou sestrou Annou jsme dvě naprosto rozdílné povahy. Anna je divoký, nespoutaný bohém, já jsem usedlá, praktická a pořádkumilovná. Asi proto je ze mě účetní, zatímco Anna toho v životě zkusila už hodně. Když na tom byla špatně, nabídla jsem jí azyl u nás doma. Odvděčila se mi tím, že mi svedla manžela.

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na [e-mail], a respektují vaši anonymitu.

Jmenuji se Klára a je mi 32 let, jsem tři roky vdaná a s manželem Jirkou jsme se před rokem přestěhovali do domku, který manžel z velké části postavil za pomoci svého bratra a otce. Budujeme si vlastní domov a já doufám, že jednou nás v něm bude víc. Jenže všechno se zkomplikovalo a kdoví, jak to bude dál. A za všechno může moje sestra Anna, nebo si za to můžu sama, vinu ale nese i Jirka. Je to tak zamotané a já nevím, jak se s tím vyrovnat.

Dvě sestry, každá jiná

Ale hezky popořádku. Anna je o rok mladší než já. Měly jsme k sobě celkem blízko, i když jsme každá jiná, já byla už od dětství pořádná, poslouchala jsem, nezlobila, ale Anna ta to zvládla za nás obě. Když se doma něco stalo, tak naši věděli, že to byla ona. Mockrát jsem vzala vinu na sebe, ale nikdo mi nevěřil. Naši mě dokonce dali o rok později do školy, abychom šly obě nastejno. Potřebovali, aby ji někdo hlídal, aby měli jistotu, že třeba doma nebude ohledně školy lhát.

Pomohli jsme švagrovi a na peníze marně čekáme

Anna byla typické dítě „narozené z divokých vajec“, já naopak naprostý kliďas. Ale my dvě si rozuměly. Učitelé jí ve škole hodně odpustili, protože já byla typická šprtka jedničkářka a sestra se tak trochu vezla na mé vlně, já jí s učením hodně pomáhala. No a děti zase mě braly právě kvůli tomu, že jsem byla Annina sestra. Ona byla vždycky kápo celé třídy, všechny děti chtěly, aby s nimi kamarádila.

Po základní škole jsem šla na gymnázium, Anna měla umělecké sklony, krásně malovala, milovala fotografování, tak ji naši nechali studovat na fotografa. V té době jsme už měly každá svůj okruh známých. Já po maturitě odešla studovat do Prahy, kde jsem poznala svého budoucího manžela. Po škole jsem se přestěhovala do jeho bydliště, nejdříve jsme žili u jeho rodičů a pak si postavili dům.

Anna si prožila hodně bouřlivé roky, školu dělala nadvakrát, ale nakonec vystudovala i ona. Naše se ale něco natrápila. Když jí bylo pětadvacet, odjela s kamarády na cestu po Evropě, měla nějakou zakázku od jednoho časopisu, že jim bude posílat fotky. Nakonec se usadila ve Francii, zamilovala se do kluka podobného ražení, jako je ona. Vzali se asi po třech měsících známosti. Jenže manželství jim vydrželo sotva rok a pak se v tom Anna dost plácala. Občas za námi, našima i mnou, přijela na pár dní na návštěvu, ale vždycky tvrdila, že je spokojená. Má kde bydlet, práci taky má a nic víc nepotřebuje.

Už půl roku žije s námi

Rodiče jí to věřili, ale já ne. Svou sestru znám a poznala jsem, že není všechno tak růžové, jak se nám snažila namluvit. A protože je to moje sestra a mám ji ráda, jednoho dne jsem jí napsala e-mail, že přede mnou si nemusí hrát na schovávanou, že mi je všechno jasné, že chápu, že po rozvodu nechce rodičům přidělávat starosti, ale přede mnou může klidně svou hrdost odložit stranou a na rovinu říct, jak je to s ní doopravdy.

Partner si vodí domů svou milenku

Prý to mám brát, jak to je, nebo se odstěhovat

(Ilustrační snímek)

Podle toho, co mi napsala, na tom byla opravdu špatně. Ani ne tak po materiální stránce, ona je ve své práci dost dobrá a o její fotografie je zájem, jenže jí bylo smutno, neměla kolem sebe nikoho blízkého, jen známé a pár sousedů, ale žádný vřelý přátelský vztah po rozvodu už nenavázala.

Napsala jsem jí, že má u nás dveře vždycky otevřené, a kdyby se chtěla vrátita začít znovu, může počítat s mou pomocí. Vlastně jsem jí nabídla, že než si najde něco svého a než se v Česku postaví na vlastní nohy, může u nás nějakou dobu bydlet. Manžel proti tomu nebyl a Anna nakonec naši nabídku přijala.

Vrátila se před půl rokem a od té doby žije u nás. Rozhodně jsem nepočítala, že to bude tak dlouho. Myslela jsem, že azyl u nás přijme tak na měsíc, maximálně dva. Ne že by nás „vyžírala“, má nějaké zakázky, takže si sem tam něco vydělá, často nakoupí, rozhodně nežije na náš úkor. Jenže pořád se nemá k tomu, aby se odstěhovala a našla si vlastní bydlení. Už jí i naši nabízeli, aby se přestěhovala k nim.

Trojúhelník

Jenže nejhorší je to, že si začala s mým Jirkou. Vím to, ale oni nevědí, že to vím. Náhodou jsem přes den přišla domů a slyšela, že jsou spolu v posteli, rychle jsem odešla, nechtěla jsem, aby zjistili, že o nich vím. Nejsem člověk, který dělá scény, nechci o svého muže přijít. Bojím se, jak by se zachoval, kdybych mu dala nůž na krk. Jsem ochotná mu odpustit, ale Anna musí pryč. Nechci, aby věděli, že o nich vím, nechci je spolu konfrontovat. Je mi jasné, že kdyby třeba skončili spolu, tak Anna Jirku stejně nechá a on bude sám a já taky.

Už je to několik dní a já je pořád pozoruji, oba se chovají naprosto normálně, žádné známky toho, co jsem zjistila, na nic nepozoruji. Říkám si, že to třeba byl jen náhodný úlet, ale zároveň se bojím znát pravdu. Nesnesla bych, aby mě Jirka opustil. Nevím, co mám dělat, jak docílit toho, aby Anna od nás odešla a my mohli žít dál náš poklidný život a snažit se o dítě.
Klára

Názor odbornice: Sestra by se měla odstěhovat

Vážená Kláro! Osoby ve svém okolí nezměníte, můžete však velmi efektivně pracovat sama se sebou. V první řadě to znamená, že si vymezíte svůj prostor. Jste vdaná a společně s Vámi má bydlet manžel a případné děti.

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Své sestře jste pomohla v nouzi, od začátku však bylo zřejmé, že se nebude jednat o setrvalý stav, nýbrž o provizorní řešení. V současné době není důvod, proč by s vámi nadále zůstávala bydlet. Je to zdravá mladá žena, která je schopna se postarat sama o sebe.

Aniž byste nutně musela hovořit o tom, že tušíte o flirtu, můžete přednést, co byste potřebovala: žít ve svém manželství bez přítomnosti dalších osob. Potřebujete tedy, aby se Vaše sestra odstěhovala. Společně se domluvte na termínu, do kdy tak sestra učiní. Není prostředek, který by v jakémkoliv vztahu zaručil, že nepřijde nevěra. I proto nelze předpovědět, jak trojúhelník skončí, je však velmi důležité, abyste svému okolí srozumitelně sdělila, jak jste ochotná žít a co je pro Vás naopak zeď, kterou nejste ochotna prorazit.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 5106

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. ledna 2017. Anketa je uzavřena.

2. Mám Anně říct, že vím, co mi s Jirkou udělali a že si už dál nepřeji, aby u nás bydlela? 4372

3. Mám Jirkovi říct, že o něm a Anně vím, a že musí Anně říct, aby od nás odešla? 337

1. Mám se dál chovat, jako že se nic nestalo, že o ničem nevím a doufat, že se Anna třeba brzy odstěhuje a my budeme dál žít jako před jejím příjezdem? 269

4. Mám se svěřit rodičům a požádat je o pomoc? 128