Zatímco muži bez okolků i před ostatními pojmenují svůj penis jako poručíka, kapitána nebo třeba frantíka, většina žen se namísto toho začne červenat a marně hledá vhodná slova. Videokampaň značky pro intimní hygienu proto tento stav popisuje a zároveň ženy nabádá ke hledání vhodného pojmenování.
Podle nedávného britského průzkumu je to důležitější, než by nás možná napadlo. Podle získaných dat se totiž až polovina Britek stydí, když slovo vagína zazní v konverzaci.To může mít vliv na naše zdraví, naši psychiku i sexuální život.
Společenské tabu, co nemůžeme překonat
„V naší společnosti byl sex, a v kontextu s ním i naše reprodukční orgány, považován za něco nestoudného a hříšného. Výsledkem je, že pro nás někdy může být těžké vyjadřovat se o těchto částech našeho těla bez negativních pocitů, které takové rozhovory po celá století vzbuzovaly,“ domnívá se britská psycholožka Rebecca Spelmanová.
„Zejména ženy nerady hovoří o svém intimním zdraví, nejenom s kamarádkami ale i se svým lékařem nebo lékárníkem. Spousta bolestivých a nepříjemných problémů, které se často dají celkem rychle po diagnóze vyléčit, tak ženy trápí zbytečně dlouho,“ dodala k výsledkům průzkumu své zkušenosti psycholožka.
Přezdívky jako kreativní řešení
Polovina ze dvou tisíc dotázaných britských žen vymýšlí pro své pohlavní orgány přezdívky, díky kterým dokážou stud překonat. Z anglických termínů se dají do češtiny přeložit třeba ženské partie (lady parts), květinka (flower) nebo dámská zahrádka (lady garden). Americká moderátorka Oprah Winfrey a spousta z milionů jejích divaček užívají termín vajayjay, který ovšem do češtiny asi moc šikovně nepřeložíme.
Sama Winfrey propaguje jeho užívání ve snaze odbourat stud z části vlastního těla. Do boje za odtabuizování ženského genitálu se vydaly i umělkyně. Model své vlastní vulvy tak můžete nosit jako přívěšek na krku, ozdobit si jím interiér anebo kabelku. Pokud milujete módu, pak můžete své pohlaví, ale i vnitřní rozmnožovací orgány hrdě nosit i na tričku nebo svetru.
Vulva jako dekorace |
„Dle mého jsou pro genitálie vhodné všechny typy výrazů. Ty anatomicky přesné jsou důležité pro navigaci na mapě (vulva, klitoris, stydké pysky, hráz atd.). Pak jsou tu zdrobněliny (květinka, pipinka, mušlička, broskvička...), které vyjadřují emoční náklonnost, ocenění, lásku. A v neposlední řadě jsou tu vulgární výrazy, které zase informuji o vysokém napětí v prožívaných emocích, třeba o vzrušení,“ myslí si sexuální koučka Julie Gaia Poupětová. A připouští, že mnoha ženám stále chybí vhodný výrazový aparát.
Mluvením ke kvalitnímu sexu i sebevědomí
„Absence slova, kterým bychom my ženy dokázaly s hrdostí a příjemným pocitem pojmenovat především své vnější genitálie tak, aby nebylo pochyb, co vše a kam až myslíme, je evidentní v mé každodenní praxi. Slovo vulva je problematické a na místo něj řada lidí používá mylně vagína. Přitom vagína je to opravdu až od otvoru směrem dál dovnitř,“ dodává Poupětová.
Právě to, že pro vagínu nemáme vhodné pojmenování, je podle některých odborníků důvodem, proč se o ní a jejím zdraví nebavíme s kamarádkami, přestože třeba o sexu se mluvit nestydíme. Výsledkem jsou nedostatečné znalosti o svém vlastním těle - včetně toho, jak vypadá a jak vypadají těla ostatních žen. Podle loňského australského průzkumu 45 % žen nikdy nemluvilo se svými kamarádkami o své pochvě a 53 % žen nikdy nevidělo reálné přirození jiné ženy. Celých 20 % dotázaných Australanek nevědělo, jak by měla pochva vypadat, polovina žen si pak dělala starosti, jestli jejich přirození vypadá normálně.
Možná právě tyto výsledky průzkumu také přispěly k vydání knihy o ženském přirození, kterou paradoxně vydal muž. Australský sexuolog a tantrický kouč Andrew Barnes se podle svých slov inspiroval přáním některých svých klientek a pacientek po pozitivním a krásném zobrazení ženských genitálií. Kniha Srdce květiny je proto doplněna kreativními fotografiemi, uměleckými díly i diagramy. Barnes v ní používá termín Joni, což v sanskrtu znamená vagína, děloha, místo zrození nebo také zdroj.
„Protože naše společnost má dlouhou historii studu a rozpaků nad sexualitou, rostou i počty žen, které přistupují ke genitální plastické operaci. Rozhodli jsme se proto kromě obrázků také vyprávět příběhy a poskytnout informace. Zdravý obraz vlastního těla vychází z toho, jak se díky svým tělům cítíme a díky radosti, kterou nám dávají, ne z toho, jak se na nás dívají ostatní,“ vysvětluje Barnes, odborník spojující západní a východní učení o lidském sexuálním zdraví.
Jaký neutrální termín používáte pro ženské přirození? Pobavte se o přezdívkách s ostatními v diskusi.
