Od roku 2013 je výuka finanční gramotnosti povinná na základních školách, ale podle Kateřiny Věrtelářové, ředitelky Mateřské školy, by se určité základy měly učit již dříve.
„Děti v mateřské škole získávají základy společenského života a valnou většinu věcí přijímají od svého okolí. Umění řešit problémy či tvořivě řešit nejrůznější situace se rozvíjí již v raném věku, už v dětství se rozhoduje, jak budu v životě úspěšný. A ačkoliv dětem ve školce těžko vysvětlíte rozpočet či finanční plány, můžete jim vštěpit základy společenské zodpovědnosti, naučit je být přátelskými, podělit se s ostatními, naučit je rozhodovat o sobě a o tom, co je pro ně v životě důležité a jak umět naplno využít dostupných zdrojů a svých možností,“ doplňuje ředitelka pražské mateřinky V Úvalu.
Počítat a myslet kriticky
Tři tipy, jak vychovat bohaté dítě |
Existuje několik vzdělávacích programů na finanční gramotnost a školy a školky se díky nim mohou na výuku připravit samy. Vzdělávací program Rozumíme penězům realizuje občanské sdružení AISIS ve spolupráci s GE Money Bank a dlouhodobě společně připravují semináře finanční gramotnosti pro učitele základních škol a nově i mateřských škol.
Tento program samozřejmě není pro školky a rodiče jediným způsobem, jak dětem představit finanční gramotnost. I další se snaží oslovit děti zejména pomocí písniček, příběhů a kladou důraz na rozvoj kritického myšlení. Můžete se spolehnout i na svou fantazii a kreativitu, případně se inspirovat nápady ostatních na tematických webech nebo níže. Do přípravy programu finanční gramotnosti pro děti se mohou zapojit kromě učitelů i rodiče a jde do něj zahrnout všechny třídy.
Hra na peníze
Kdy přichází kapesné?OdkazZe zdroje GE Money Bank vyplývá, že nejčastěji dostávají děti kapesné od desíti let (25 %), pětina rodičů ale dává svým potomkům kapesné již při nástupu do první třídy.  Čtěte: Kapesné dávejte a neřešte, za co děti utrácí, radí psycholožka |
Děti pak mohou s učiteli nebo rodiči poznávat mince a bankovky, zjistit, jak k nim přijdou a za co všechno se s nimi platí i co se za ně koupit nedá. Můžete přemýšlet o vhodném dárku nebo co je vhodnější ke koupi. Můžete si vyrobit vlastní mince z víček od plastových lahví a dávat dítěti „výplatu“ se kterou se bude učit hospodařit, hrát si na nejrůznější prodejny. Využijte návštěvu pošty nebo banky k objasnění k čemu slouží a co a jak tam nejčastěji děláme. A při dlouhé cestě autem nebo autobusem můžete s dětmi rozebírat přísloví a pohádky jako „kdo šetří, má za tři“, o slepičce a kohoutkovi nebo jak dědeček měnil až vyměnil.
V lidovkách pak narazíte na spoustu historických měn, o kterých se můžete s dětmi bavit (dukáty, tolar, zlaté a stříbrné mince). Na pomoc si můžete vzít i pohádkovou knížku Zlatý poklad z pera české ekonomky Markéty Šichtařové a jejího manžela, ve kterých se dozví, proč by si měl Honza důkladně přečíst smlouvu s čertem anebo jak to chodí s lichváři a jejich klienty.
Finanční vzdělávání se v dnešní době týká i těch, za jejichž dětství se ještě nevyučovala. Dobrovolníci například vzdělávají rodiče sociálně znevýhodněných dětí v Ostravě a Ústí nad Labem. Jejich znalosti se totiž bezpochyby odrazí i na přístupu jejich dětí k penězům.
„Stále častější zadlužování či nárůst exekucí jsou jedny z nejpalčivějších problémů, s nimiž se Češi potýkají. Mnohdy totiž mají omezené znalosti finančních produktů, nečtou smlouvy nebo si nevedou přehled o příjmech a výdajích,“ říká Stanislava Křížová, manažerka programu Rozumíme penězům. (čtěte Děti se zadlužují stále častěji, s půjčkami začínají už ve 12 letech)
Hravé a interaktivní počítání
Při výuce finanční gramotnosti mají žáci základních škol k dispozici knihy, sbírky úloh, edukační videa, učebnice a pracovní listy, pro učitele byly vytvořeny odborné materiály, webináře a e-learningy pro zvyšování osobní finanční gramotnosti.
Ve studijních materiálech bývá skupina žáků rádcem fiktivního kamaráda nebo rodiny a má za úkol nakládat s přidělenými penězi v dané situaci: oslava narozenin, šetření z kapesného, kdy a jak se zadlužit apod. Šesťáci až deváťáci se pak učí hospodaření na fiktivní domácnosti, výdaje na dovolenou, úspory, pojištění, investice, ale také tarify mobilních operátorů či náklady na provoz automobilu.
„Žáci se učí finanční gramotnosti na praktických případech z každodenního dění. Vždy ale pracují s modelovými příklady, nikdy například s opravdovými rozpočty jejich rodiny. První stupeň se zaměřuje na finance osobní, druhý stupeň má pak k dispozici rozpočet celé imaginární domácnosti. Díky tomu pochopí a mohou se připravit na reálné životní situace v bezpečí školy, aniž by bylo narušeno soukromí jejich rodiny,“ vysvětluje Robert Kočí, autor sbírky úloh pro finanční gramotnost.
