Téměř všichni dnes do určité míry pracujeme i doma. Ať už jste překladatelka, která má v obýváku stůl s počítačem a od něj odbíháte k pračce a otevřít dveře pošťačce, nebo si jen občas donesete z práce nějaké tabulky na zpracování nebo materiály k přečtení, přelévá se vám pracovní život do domácího a vzniká stresový koktejl.
Americká psycholožka a spisovatelka Martha Becková to krásně vyjádřila za nás za všechny: "Dokud jsem se nenaučila striktně oddělovat práci a soukromý život, nemohla jsem vlastně nikdy relaxovat. Práce mě totiž, stejně jako hororový vrah se sekerou, mohla přepadnout kdykoliv a kdekoliv."
Termíny práce a domov považuje za protikladné, protože ten první vám energii odčerpává, zatímco ten druhý by vám ji měl dodávat. Proto, jako příslušnice svobodného povolání pracující někdy z domova a někdy z kanceláře, vyvinula několik strategií, jak se z vytrvalého tlaku kombinovaných povinností nezbláznit.
1. Definujte si své "doma" v hlavě
Někteří lidé nezažili tvůrčí pracovní atmosféru za dlouhá léta strávená v kanceláři a jiní odvedou nejlepší práci doma na gauči. To proto, že domov a práce jsou především stavy mysli. Abyste se tedy naučili oddělovat své dva světy, musíte se nejdřív soustředit na mentální stav "domov" a na to, co vyvolává ve vaší hlavě.
Vybavte si momenty, kdy se cítíte nejvíc doma, v bezpečí a v klidu. Může to být u pečení bábovky, při válení se na gauči s knihou nebo v posteli s partnerem. Pátrejte po tom, co ve vás vyvolává útulný pocit domova. Dělá vám to potíže? Vybavíte si jen hromady prádla k vyprání nebo neútulné krabice nevybalené od posledního stěhování? Vytrvejte!
Stačí si vybavit ten pocit, kdy s hrnkem čaje koukáte ven z okna, do kterého pleská déšť, tedy moment, kdy nic nemusíte a všechny neurotické uzly ve vašem těle se pomalu uvolňují a na krátký moment je všechno na světě v pořádku.
2. Uvědomte si i stav jménem "práce"
Kdo má kliku, tomu jeho práce evokuje jiskry zájmu, kreativity a touhy zdolávat překážky. Kdo kliku nemá, tomu říká psycholožka Martha Becková pracovní sebešikanisti.
"Většina mých klientů vnímá svou práci jako něco, co nesnášejí a musí s tím bojovat," říká. "Jejich mentální stav pod pojmem práce vyjadřuje depresi a nenávist. A tenhle stav si s sebou potom pochopitelně tahají domů. Jenže pro pocit životního štěstí je nutné svou práci, tedy velkou část života, přijímat a mít rád."
K tomu není nutné, abyste vykonávali zaměstnání svých snů. Dokonce i v povolání, které máte z nouze nebo jen na přechodnou dobu, můžete být spokojení. Vybavte si aspoň tři momenty, které vás baví. A ty si zakódujte do mozku jako správný stav jménem "práce".
3. Zařiďte si oba prostory účelně
Další krok ke zdravému poměru pracovního a soukromého života je vytvořit reálná místa, která jim odpovídají. Psycholožka Becková radí začít doma. Najděte ve svém bytě nebo domě místo, které je nejvíc "domácí". Vaše místo u stolu v kuchyni, křeslo v obýváku, cokoliv. Je-li to celá místnost, máte výhodu, ale nutné to není. A pak to místo ještě víc zdomácněte.
Doneste si tam svou oblíbenou deku, knihu, košík s pletením, časopisy. Cílem je vytvořit bez přehánění oázu klidu a odpočinku, ve které budete vždycky mít ten pocit, o kterém jsme mluvili v první kapitole. Jako kdyby na vás starosti nemohly a vy jste byla v bezpečném bunkru se svým hrnkem čaje a nerušenými sny.
To samé teď proveďte i s místem, kde pracujete. Pokud je to doma, určete si jasný prostor, kde práci vykonáváte, a zařiďte ho věcmi, které ve vás podporují pracovní nadšení, kreativitu a výkonnost. Od ostře ořezaných tužek a krásného bloku po digitální vychytávky moderního věku. Záleží na tom, co vás motivuje.
Pokud pracujete v kanceláři, postup je stejný. Vše, co máte kolem sebe, by se mělo týkat jen práce a mělo by vás to nabíjet energií. Samozřejmě, že hrnek s fotkou vašeho dítěte nebo labradora z vás neudělá práce neschopnou trosku, ale pokud na něj několikrát denně se steskem hledíte a trápíte se tím, co asi děťátko dělá ve školce a štěně doma v předsíni, jste sami proti sobě.
To samé platí i pro supermatky, které mají v práci na nástěnce školní rozvrh svého potomka a sledují v pracovní době, co se dítě zrovna učí, případně se neuroticky svíjejí, jak asi dopadla právě dopsaná písemka z fyziky. Což je klasický případ smíchané práce a rodiny, který nemůže dobře dopadnout.
4. Vytyčte mezi nimi jasné hranice
Až vytvoříte v domácím prostředí oázu domácnosti a v pracovním oázu pracovitosti, držte je od sebe jako puritánská vychovatelka své pubertální svěřence. I když dojíždíte do práce sto kilometrů, nevyhnutelně vám pracovní svět pomalu prosákne domů.
Vaším úkolem je nikdy jím nenakazit svůj vyhrazený domácí prostor. Pracujete-li z domova, budete to mít těžší, ale vytrvejte. Když se usadíte do své domácí oázy, neměla byste vidět nic, co má cokoliv společného s vaším povoláním. Je-li to nutné, hoďte na to deku.
Pro pracovní prostředí používá Becková příměr se služebním psem. Když potkáte psovoda, jehož zvíře má pracovní vestu, rozhodně psa nehlaďte. Je teď v pracovním módu a nesmí se vyrušovat osobními vztahy. Velmi pragmaticky to odráží i pracovní nastavení člověka. Jste v práci, nenechte se rušit. Budete pak výkonnější a odpočinete si večer.
Specifickou překážku tomuto přehlednému systému vytvářejí mobilní telefony. Jejich prostřednictvím neustále prosakuje práce domů a domov do práce. Tady záleží na vás, jak budete důslední. Kromě nutných případů by vám rodinní příslušníci neměli volat do práce a kolegové domů.
Speciálně ten druhý případ se v současné době rozmohl jako jakýsi signál "já jsem pilný a ty si válíš šunky doma". Pravda je, že výkonný člověk zvládne všechno v určený čas a nepotřebuje po večerech nabourávat soukromé životy svých spolupracovníků dotazy.
5. Pracujte v práci a žijte doma
Teď už vám zbývá jen jediná věc. Používat obě hájemství k tomu, k čemu jste je vybavila. Čím víc času strávíte domácími činnostmi v domácím koutku a prací v tom pracovním, tím více potvrdíte jejich funkci a tím spíše se vám v obou "oborech" bude dařit. Jakmile se usadíte ve svém křesle s knihou a hrnkem kafe, mnohem snáze se vám bude relaxovat a třeba plánovat letní dovolená.
Když naopak usednete za pracovní stůl s pracovním blokem a pracovní nástěnkou, budete připravená na pracovní úkoly. Pro případy, že se vám do mozku vplíží druhý svět, radí Martha Becková vizualizaci - prý funguje, když si představíte, jak se rušivý element mění v páru a mizí.
6. Staňte se zenovým mistrem
Přijde vám, že na vás nebude popsaný postup fungovat? Pak klidně pokračujte v tom, jak jste to dělala doteď. Telefonujte se šéfovou, zatímco kojíte svá dvojčata, a doma hromaďte papírové složky na všech vodorovných površích včetně roštu v troubě. Ale nezavrhujte, co jste nevyzkoušela. Pokud někdy trpíte pocitem, že se vám na hlavě hromadí povinnosti ze všech oblastí života a soutěží o to, která vás dřív zadusí, nemáte moc co ztratit.
Dost často se o radu a vzor v oboru duševního klidu a uspořádanosti obracíme na Východ. Západní civilizace je dynamická a ve stresu. Ta východní tisíce let cizelovala dovednost naprostého klidu a meditace. Kdybyste sáhla do hlubin východních filozofií a chtěla pro sebe vytáhnout radu, pravděpodobně by to bylo zenové pravidlo "Dělej vždy jen jednu věc".
Jde to naprosto proti umění moderního člověka (zejména ženy) vykonávat naráz několik činností a být na to vlastně pyšný. Od samého rána se díváte na televizi, posloucháte rádio, mluvíte s několika lidmi naráz, na stole máte rozepsaný nákupní seznam, balíte svačiny, plánujete odpolední aktivity a pak, po cestě do práce, kontrolujete zprávy v mobilu, čtete noviny nebo aspoň myslíte na to, co vás čeká.
Zkuste si aspoň na chvíli dělat opravdu jen jednu věc. Zjistíte, že to není jednoduché, ale cvičí to soustředění a celkem logicky to vytváří volný čas. Když při vaření kávy neutřete nádobí, neoprášíte ubrus od drobků a nesrovnáte židle u stolu, získáte čas jen tak hledět na páru stoupající z rychlovarné konvice a přemýšlet o ničem a o všem.
A tenhle jednoduchý moment aplikujte na dnes tak oblíbené "slaďování rodiny a práce". Neslaďujte, odlišujte a oddělujte. Dělejte vždy jen jednu věc naráz, ať se na ni můžete soustředit a máte její průběh i výsledky aspoň trochu pod kontrolou. Až dočtete, zavřete oči a zkuste to. Jinak se vážně zblázníte.
