Vizitka:
|
"Domnívali se, že nemůžu vědět ani to, co je ofsajd. Takže jsem byla nucena pořád někomu něco dokazovat, byla jsem v nevýhodě," vzpomíná Markéta Haindlová na svoje začátky, kdy se loni v červnu ujala funkce šéfky odvolací a revizní komise. Což zjednodušeně řečeno obnáší, že má poslední slovo ve fotbalových sporech: hráč například dostane trest za nesportovní chování na hřišti, odvolá se a jeho případ jde právě k této komisi.
Jako právnička získala vzdělání, které mnoho lidí na světě nemá: po právech na pražské Univerzitě Karlově pokračovala ve studiu v Curychu, obor sportovní právo. Specializovala se na to fotbalové. Když dostudovala, přemýšlela, že zůstane ve Švýcarsku. Pracovala tam pro advokátní kancelář a návrat do Česka neplánovala.
Jenže jednoho dne zazvonil telefon a tam se ozvalo: "Dobrý den, tady Ivan Hašek." Chtěl, aby kandidovala na předsedkyni odvolací a revizní komise. Představoval si tam člověka se vzděláním ve sportovním právu a také někoho, kdo nemá fotbalovou minulost.
Na nabídku kývla. "Kdybych věděla vše, co vím dnes, asi bych do toho nešla," naráží na problémy českého fotbalu, který sužuje korupce a třeba i problémy s fanoušky na stadionech, kde je kvůli násilí často nebezpečno.
"Mrzí mě to, zvlášť když v zahraničí vidím, jak to tam funguje. Líbilo se mi, že v Dánsku, Holandsku i v jiných zemích západní Evropy chodí běžně na fotbal celé rodiny, berou s sebou malé děti. Fotbal je fantastický nástroj k tomu přivést děti ke sportu. I proto mě mrzí, že předobraz fotbalu není v Česku dobrý, že je spojen s uplácením, násilím na stadionech, za což samozřejmě můžeme i my fotbaloví funkcionáři," uvědomuje si šéfka jedné z komisí na fotbalovém svazu.