Vizitka
|
Albio s manželem po čase prodali, ona se začala soustředit na psaní kuchařských knížek, manžel podniká dál - vede rodinnou biopekárnu Zemanka.
Rodina se před lety odstěhovala z Prahy na venkov. "Občas jsem záviděla maminkám v Praze, že s kočárem dojedou na nákupy, na kafe, a já dojdu do lesa. Zdejší klid jsem si užívala první rok, byl to balzám, další jsem si přišla izolovaná. Pak se to zlomilo. Dřív mi vadilo, že v pět hodin je tu mrtvo, teď je to největší plus, protože vás to nutí odpočívat, respektovat roční rytmy," říká Hana Zemanová, která po své slavné Biokuchařce slaví úspěch i s novou knihou BioAbecedář.
"Vážím si obyčejných věcí, jako že ráno vyjdeme s dcerou Natálkou ke slepicím a ovcím v pyžamu, čerstvou zeleninu si natrhám těsně předtím, než jdu vařit," vyjmenovává výhody života na vesnici.
Když s lidmi diskutuje o biopotravinách, nejčastěji prý mají za to, že by museli jíst jen naklíčené zrní. "Přitom z bia jde klidně připravit vepřo-knedlo-zelo," upozorňuje Zemanová. A další odmítací argument je, že jsou biopotraviny drahé. Alespoň některé.
"I my třeba biomaso kvůli jeho ceně jíme maximálně dvakrát týdně. Ale víc mi vadí, že většina biopotravin je stále z dovozu. U nás se pak přebalují do českých obalů a vy ani na první pohled nepoznáte, jestli to nejsou například jáhly z Číny. Bio sice garantuje ekologický přístup k pěstování, u přepravy ale ekologie dostává někdy na frak," stýská si.
"Ale objevují se nová hnutí, která kladou u biopotravin navíc důraz na lokálnost a tradici. Je mi to sympatické, takže při nákupu sleduji původ. Některé supermarkety dovážejí z Německa i produkty, které už vyrábějí čeští ekologičtí farmáři. Je to pro ně ale výhodnější," dodává. " A taky je pořád velký problém celoročně sehnat kvalitní české bio maso, zeleninu a ovoce."
Na bio je zvyklá odmala i její čtyřletá dcera. I když jí přeci jen se stravováním dávala lekce tolerance. "Do dvou let byla kojená a pak u ní propukla vášeň pro tučné. Nechtěla jíst žádné sladké kašičky, miluje chleba s máslem, tedy spíš je to máslo s chlebem, kořeněné maso, za delikatesu považuje tlustou bílou kůži z vařeného kuřete. Buď má rychlé spalování po tatínkovi, nebo jsem jí dala do vínku toho tučného málo. Ale tyhle její chutě respektuju."
