V Americe by mě zavřeli, říká herečka Petra Špindlerová

Před třemi lety odešla z nekonečného televizního seriálu Velmi křehké vztahy. "Hanička už mě dost rozčilovala, vždyť jsem ji hrála čtyři roky," říká. V té době také přišel do rodiny herečky Petry Špindlerové dnes pětiletý syn Kryštof.

FOTOGALERIE Z HODINY JÓGY PETRY ŠPINDLEROVÉ

Proč vás ta postava rozčilovala?
Když Andrea Čunderlíková hrála Inu v Nemocnici na kraji města, vyprávěla, že jí vždycky režisér říkal: Tady jen stůj a dívej se. Ona z toho byla úplně na nervy. I mně už pak vadila ta Haniččina submisivita, s níž se nechává životem vláčet, ta neschopnost rozhodnout se. Režisér mi při každém druhém záběru říkal: Uber! A já na to, že už tu ani nemusím být.

vizitka

• Herečka Petra Špindlerová se narodila 18.8. 1972, vyrůstala v Rovečném u Bystřice nad Pernštejnem.
• Po sametové revoluci se dva roky věnovala modelingu v ilalském Miláně.
• Vystudovala Vyšší odbornou hereckou školu.
• Zviditelnila ji zejména postava Haničky v seriálu Velmi křehké vztahy. Nedávno měla premiéru Čapkova Bílá nemoc v Divadle na prádle, kde hraje matku.
• Je vegetariánka a vede kurzy jógy pro dospělé i pro děti.
• Je patronkou a zakládající členkou sdružení Blueland, které staví za podpory indické vlády školu v Indii v oblasti Malého Tibetu.
• Žije v Praze, má pětiletého syna Kryštofa.

Vy budete asi opak. Temperamentní, život držíte ve svých rukou...
Dělám, co můžu.

Mohla byste si teď s dítětem dovolit přijmout nabídku v podobném seriálu?
Dnes už ano, když byl Kryštof menší, tak asi ne. Je dobré si práci dávkovat, tak, abyste mohla s dítětem být, aby vědělo, že má mámu. Děti si naši pozornost zaslouží, proto je máme. Chceme-li raději dělat kariéru, nemáme je mít. Já nejsem ta fanatička, která bez práce neumí žít. Přes rok jsem byla s Kryštofem doma, protože jsem chtěla. Bylo to fajn a rozhodně je to náročnější než moje práce. Obdivuji matky, které mají děti a jsou doma. Je to zápřah jako blázen.

Bude mít Kryštof sourozence?
To nikdo neví. Neplánuju to, některé věci prostě nenaplánujete. Ani jeho jsem neplánovala, jen jsem prostě odmala toužila pomoct cizímu dítěti.

Proč cizímu?
Vyrůstala jsem ve vsi vedle dětského domova. Chodila jsem s těmi dětmi do školy. Navíc maminka je učitelka, takže u nás bylo na návštěvě pořád hodně dětí. Od té doby jsem žila s představou, že si jednou takové dítě vezmu domů. Vlastní dítě jsem naopak nikdy neřešila.

Nechtěla jste ho?
Nechávám věcem volný průběh, věřím, že vám bude buď shůry dáno, nebo nebude. Všechno, co je proti přírodě, je proti mně. Opuštěných dětí, které mámu potřebují, je spousta. Ale to je každého cesta. Nikomu nesahám do svědomí, je na každém, jak si život zařídí.

Život je cesta... Vyznáváte východní filozofie?
Potácím se někde mezi buddhismem a hinduismem, rozhodně jsou to cesty východního nenásilí, mému srdci je blízký Ghándí. Věřím, že věci, které se kolem vás dějí, se nedějí náhodou. Funguje vyšší princip, který stačí následovat.

Věříte v reinkarnaci?
Ano. Ale věřím, že jsem tady naposled. Myslím, že to stačí.

Vám se na světě nelíbí?
A vy máte pocit, že je to tu úžasný?

Jak kdy.
Je hezké, když je věčný koloběh u konce. Kde máte jistotu, že v příštím životě zažijete něco úžasného? A to jsem přitom optimistka.

Herečka Petra Špindlerová na své hodině jógy pro děti

Cvičíte jógu. Díky té jste přijala východní filozofii?
Úplně poprvé jsem držela v ruce knížku Hathajóga, kterou měla doma maminka, zaujala mě natolik, že jsem začala chodit do různých jógových center. To bylo asi před dvanácti lety. Postupně jsem poznala víc typů jógy a našla si to, co mi vyhovuje. Mezitím jsem čtyřikrát navštívila Indii, která můj zájem o východní filozofie prohloubila. V józe jsem postupně nacházela druh určité životní cesty, určitý způsob přežití na téhle planetě.

Čím vás Indie tak fascinuje?
Lidé se dělí do dvou skupin, na ty, co Indii nemusí, a na ty, co si ji zamilujou, nic mezi. Mě ta země absolutně nadchla. Cosi se tam vznáší ve vzduchu. Je tam špína a hluk a přitom oltáříčky a bůh na každém kroku. Lidé tam s bohem žijí, dodržují tradice. Jezdí tam dřevěné vozy tažené voly, lidé chodí bez bot, najednou máte pocit, že jste se ocitla ve středověku.

Chcete v Indii žít?
Napořád ne, ale pár let bych tam zůstala.

Co tomu brání?
Mám ráda práci a hrát divadlo v Indii, to by bylo náročné. A pak mám syna, kterého bych tu nechtěla nechat. Takže bych jela jedině s ním, což se chystám, aby poznal jinou kulturu, jiné děti. Jen ještě počkám tak rok, dva, aby z toho něco měl.

Také jste vegetariánka.
Maso nejím odmalička. Nikdy mi nechutnalo a rodiče naštěstí brzy pochopili, že nemá smysl ho do mě cpát. A taky jsem krevní skupina A a říká se, že "áčkaři" nepotřebují maso k životu, čehož jsem důkazem. Myslím, že je dobře, když člověk jí to, na co má tělo chuť. A to moje prostě nemělo k masu nikdy kladný vztah.

U vás doma se maso jedlo?
Ano, to já ho z jídelníčku vyřadila. Napřed jsem jedla alespoň ryby, ale v Indii jsem dostala z rybího masa tyfus a od té doby jsem je přestala jíst. A teď už nejím ani vejce. Čím víc jógu cvičíte, tím je výběr stravy, kterou tělo chce, samozřejmější. Chutě se změní, sama od sebe přejdete na lehčí a zdravější jídla, aniž byste se nějak nutila.

Vůbec v jogínském stravování nehřešíte?
Piju kávu a káva mi asi zůstane. Mám ji ráda a bez ní si život neumím představit. Ráno bez kávy je zcela nemyslitelné. 

Co partner? Muži obvykle maso milují...
Může se mu můj přístup k masu nelíbit, ale protože je ve vztahu důležitý respekt, tak když někdo chce, může si ho uvařit a dát si ho. Já ho ale jíst nebudu a vařit také ne.

Jsou na takový přístup čeští muži připraveni?
Ale to je naše chyba! Chyba nás matek, které máme syny.

Není ale výchova kluků k praktickému použití daleko těžší než u dívek?
Je třeba se obrnit obrovskou trpělivostí a čekat, až úkol splní. Nesmí vám ujet nervy a udělat úkol za něj, jinak syna nic nenaučíte.

Jí Kryštof maso?
Když jdeme nakupovat, máme pokaždé v košíku dětské či bio párky a dětskou šunku. Sám si je tam dá, já obojí u pokladny pokorně zaplatím a on si to doma s láskou sní. Děti by měly jíst v zásadě jenom to, na co mají chuť. On zřejmě maso potřebuje a já se jen snažím, aby ho nebylo moc.

Nemluvíte vůbec o Kryštofově otci?
Žije na samotě za Prahou a jako táta funguje. Zasvěcuje ho do svého uměleckého světa (sochař Karel Špindler - pozn. redakce), ale já u toho obvykle nejsem. Kryštof se na něj těší, tak je asi všechno v pořádku.

Vedete lekce jógy pro děti, syna berete s sebou?
Dřív ano, ale teď ne, protože už toho dost umí, navíc ostatní dirigoval a trochu mi bořil hodinu. Ale snad zase chodit bude. Nakonec to byl on, kdo mě přivedl na myšlenku cvičit s dětmi. Doma se ke mně při cvičení přidával, a tak jsem začala v anglické školce, do které chodil. Teď vedu dvě skupiny dětí, jednu předškolní a druhou ve věku prvního školního stupně.

Spirit festival

Herečka Petra Špindlerová povede kurzy jógy pro děti na prvním ročníku Prague spirit festivalu, který se koná v hlavním městě už tento pátek a v sobotu. Více zde.

Tak malé děti neudrží dlouho zájem a pozornost. Jak to jde s jógou dohromady?
Na začátku hodiny děti lítají a pak se zklidňují. Některé naopak napomínají ty druhé: Mlč, já hledám rovnováhu. Často se navzájem při cvičení objímáme a dotýkáme, na konci hodiny pak všem masíruji chodidla. v Americe by mě za to možná zavřeli.

Cvičíte i s dospělými. Proč byste mi jógu doporučila?
Můj mistr jógy říká, že jóga není cvičení těla, ale nervů. Běžně neumíme zklidnit mysl a tělo při józe funguje jako nástroj ke zklidňování, k zastavení koloběhu myšlenek, vytěsnění negativních pocitů. Zdravé tělo je jen vedlejším efektem.

Co nejtěžšího z jógy dokážete, dáte si třeba nohy za krk?
Nezáleží na obtížnosti cviku. Každý, který provedete správně, soustředíte se a správně dýcháte, tak je pro vás blahodárný. Je jedno jestli stojíte na hlavě nebo jen dokonale sedíte.

Jakou máte nejoblíbenější pozici?
Pozdrav slunci. Cvičím ho každé ráno a dostanu se na úplně jinou frekvenci. A pak už mě hned tak něco nevytočí.

Ženy ale jógu berou jako příležitost zhubnout. Není to nesmysl, když jde hlavně o zklidnění mysli?
Zhubnete, určitě. Speciálně když cvičíte jógu s názvem Ashtanga Vinyása, což je dynamičtější, spíše mužský styl jógy, je to větší fyzická dřina. Motivací může být klidně redukce váhy, ale když žena postupně józe propadne, zklidní se, je příjemnější na děti, na manžela a postupně přijde na to, že jen o těle jóga není.

Vás jóga zklidnila? Zdáte se mi temperamentní až dost.
Často teď na leccos říkám: To je jedno. A moje maminka se tomu směje: Zase ta tvoje neoblíbenější věta! Mám samozřejmě svůj názor, ale situace nehrotím.

Očima autorky

Ve vegetariánské restauraci si Petra Špindlerová dala špenátovou palačinku plněnou lilkem a zázvorový čaj. Navenek působí křehce, otevřeně až bezbranně, což je to jediné, co má shodné s Haničkou z televizního seriálu. Vnitřně je silná jako ve svých vírách. Na rovinu z našeho rozhovoru předem vyloučila slovo adopce a také jméno sochaře Karla Špindlera, takže její tajemství zůstala jen mezi řádky.

Za umožnění fotografování děkujeme YardResort, Předboj u Prahy.