Jak se v takovou chvíli zachovat? Vždycky záleží na povaze, ale pokaždé platí: rozum do hrsti. Především je zapotřebí skutečně bleskového flashbacku. Jak se mi jevilo to stvoření, než jsme se dostali až sem? Dělalo drahoty? Dokonce se fyzicky bránilo (samozřejmě aby se neřeklo)? Provokovalo slovně či hmatově? Nebo bylo naopak až příliš laxní a odevzdané, bez špetky zápalu?
Ta či ona varianta může znamenat myriádu prapříčin, souvislostí i záměrů. Téměř všechny se propletou k závěru: stáhnout se a nepokračovat. I to malé procento možnosti, že muž bude později obviněn ze znásilnění, za to nestojí.
Ostatně - kdo se nezdrží, otázku nevezme na vědomí, nebo se jí vysměje, a uchýlí se k nuceným prostředkům, aby dokončil, co oba začali, může se skutečně dopustit znásilnění.
Sex na jednu nocNebo láska na první pohled? |
Ale obviněn může být, i když dokonaný akt prvky znásilnění neponese.
I kdyby ta věta byla jen mluvením z cesty, protože pár předtím třeba něco vypil, vykouřil, nebo šňupl. I kdyby jí slova vyklouzla v důsledku přemíry četby romantických povídek. I kdyby ta otázka byla jen posledním důkazem, které žena sama pro sebe musí snášet, aby se přesvědčila, že není děvka, ne a ne. Nepokračovat.
Ihned po flashbacku musí následovat projekce. Jak vycouvat? Ukončit to, zmizet, vypařit se, zahladit stopy. Tady platí: hlavně rychle a bez emocí. Žádná výměna telefonních čísel, žádné sliby, žádné první kroky ke druhému pokusu. Prostě nic. A to i v případě, má-li muž pocit, že krásnější ženu už nepotká.
Ženy by měly znát rizika svých otázek, byť by jimi nic nesledovaly. Ani obvinění z násilného činu, prostě je položily z rozmaru či jako výraz nejistoty.
Žádná otázka by totiž neměla zůstat bez odpovědi. A jediná správná odpověď na tu z úvodu tohoto textu otázku zní: "Ne, brzy tedy rozhodně není."
Vlastně se tu nabízí další možné řešení jako alternativa k okamžitému ústupu: odpovědět přesně takhle a přitom nic nedělat. Je to ta situace, kdy se vyplatí nechat na ženě, co bude dál. Jedna z mnoha výhod emancipované společnosti.
