Veroniku znám pět let, od doby, kdy jsem se přistěhovala k Martinovi, mému nynějšímu příteli. Bydlí ve stejném domě a protože jsme skoro stejně staré, brzy jsme se skamarádily.
Žila tehdy sama, protože se čerstvě rozešla se svou několikaletou známostí. Její bývalý byl prý intelektuál a stále ji shazoval, ironizoval, až začali mít potíže v sexu. Nakonec si našel jinou a nová láska ho odvála pryč.
názor psycholožkyZkuste se na to celé podívat z druhé strany, Zuzko. Chtěla byste se dozvědět, že váš přítel dělá za vašimi zády návrhy jiné dívce, nebo byste raději žila v nevědomosti a trávila s ním další léta svého života, zakládala rodinu? Máte pocit, že je vztah mezi Ondrou a Veronikou kvalitní, upřímný a hluboký? Myslím, že zvláště ve věku, kdy hledáme životního partnera, není dobré nad věcmi zavírat oči. Možná je můj názor nekompromisní, ale myslím, že Veronice prokážete službu, když jí to řeknete. Riskujete sice, že vám nebude věřit, ale to už nechte na ní. Svému příteli to také řekněte, ať je jasno. |
Právě proto, že Veronika byla tehdy sama, měla dost času. Navštěvovala nás s Martinem a já ze ní chodila často na drby.
Pracuje jako asistentka v jedné firmě a protože je to pohledná modrooká blondýnka, točí se kolem ní spousta chlapů. Jenomže nějakou dobu na ně měla smůlu.
Jeden, kterého si po krátké známosti nastěhovala domů, se vyvrbil jako nespolehlivý a ke všemu alkoholik, další, jak se brzy ukázalo, měl vedle ní ještě jinou známost, což se provalilo ve chvíli, kdy s ním ta druhá čekala dítě. A tak byla Veronika docela dlouho sama.
Až před necelým rokem se zamilovala do podlaháře. Chtěla novou a plovoucí podlahu a záhy v tom "plavala" sama. Třetí den, co u ní doma pracoval, vyrukoval na rovinu s tím, že se mu líbí. A jak dlouho nikoho neměla, snadno podlehla se vším všudy a šíleně se zamilovala.
Moc jí to štěstí přeju. Třicet už jí bylo a už by měla ráda rodinu. Navíc se mi vážně zdá, že jim to klape. Už na mě sice nemá tolik času, jako dřív, protože pořád něco spolu podnikají, jezdí na výlety, na in-linech, doma něco kutají... Když se ale sejdeme, jsem si z jejího vyprávění jistá, že je šťastná. Dokonce i v sexu poznává do té doby nepoznané.
Párkrát jsem u nich byla na návštěvě, i když byl její Ondra doma. Byla jsem mile překvapená, jak je přátelský, jak si s námi povídá o všem možném, dokonce i přede mnou a bez skrupulí.
I když mě přece jen tak moc neznal, nežinýroval se například rozebírat podrobně, jak s Veronikou objevili kouzlo análního sexu. Já se držela zpátky, docela jsem se před ním styděla, ale po několika panácích jsem se přece jen trochu i já rozpovídala o tom, co já a Martin. Nicméně on byl při takových hovorech ve svém živlu. Radil mi, vysvětloval pocity i za Martina...
Ondra ale není můj "šálek kávy". Uvědomila jsem si díky němu, že mám raději typy romantických drsňáků, kteří se neotvírají každému na potkání, ale vím, že jen mně a tím mi dávají pocit výlučnosti. Poněkud namachrované všeználky vnímám jako kamarády na dobrý pokec, ale žádná "chemie" se nekoná.
Ani můj přítel Martin Ondru moc nemusí. Respektuje však mě i mou kamarádku Veroniku.
I proto se mu na společné Velikonoce na chalupě moc nechtělo, ale když jsme se s tedy s Veronikou domluvily, souhlasil, aby nám vyhověl. Byl za celý týden tak utahaný, že hned první večer s námi dlouho nevydržel a šel si brzy lehnout.
Zůstali jsme sedět sami ve třech. V jednu chvíli si Veronika potřebovala odskočit a jakmile odešla, začal mi Ondra dělat návrhy.
Chtěla jsem si donést z kuchyně pití, ale musela jsem kolem něj projít, čehož využil a plácl mě přes zadek. Překvapeně jsem se ohradila, ale přitáhl si mě a začal: že je už s Veronikou trochu nuda a že ve třech by to bylo lepší a kdyby mi to snad ve třech vadilo, tak že se můžeme někde sejít jen sami.
Nijak jsem na to neragovala. Vyprostila jsem se z jeho sevření, přinesla jsem si vodu a za chvíli se vrátila i Veronika.
Nic jsem zatím neřekla ani jí, ani Martinovi. Nejsem si jistá, co bych měla udělat. Ondra měl možná trochu upito a nerada bych jim cokoliv kazila, ale na druhou stranu je Veronika má kamarádka a já si myslím, že Ondra je děvkař, což ona zatím nejspíš nevidí. Kromě toho nevím, jestli bych se jim teď neměla raději vyhýbat, protože ta poslední situace mi fakt nebyla vůbec příjemná.
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 28. června 2010. Anketa je uzavřena.
