Už pět let pracuji v docela fajn ženském kolektivu v jedné nejmenované bance. Když jsem sem po mnohaleté mateřské nastoupila, ujala se mě nejmladší, tehdy dvaadvacetiletá, kolegyně Katka. Je to hrozně milá dívka, ale někdy až příliš naivní.
Zpočátku jsem z ní měla pocit, že je ráda, že už není ona tou pracovně nejméně zkušenou, a štafetu po ní přebírám já. Později jsem zjistila důvod jejího neutuchajícího zájmu o mě. Neustále se mě totiž vyptávala na manžela, děti, na to, jaké to bylo v těhotenství, jak jsem prožívala porody a tak pořád dokola. Ostatní kolegyně už mají děti odrostlé, jenom já jsem měla čerstvé zkušenosti.
Katka moc chtěla mít dítě
Katka tehdy měla přítele, byla zamilovaná a toužila po svatbě a dětech. Ovšem její touha byla tak silná, že přítele, který byl také tak mladý jako ona, brzy odradila. Po půl roce se s ní rozešel.
A podobný průběh měl i její vztah s dalším partnerem. Po měsíci začala mluvit o svatbě a dětech a opět následoval rozchod. Důvodem prý bylo, že je na něho moc rychlá, když ho žene do závazků.
Veškeré její trable jsem měla z první ruky, stala jsem se Katčinou vrbou a rádkyní. Svěřovala se mi se vším, kolikrát i s věcmi, které bych možná ani nechtěla vědět. Snažila jsem se ji přesvědčit, že je mladá, že má na vážnou známost končící svatbou a dětmi dost čas. Sice mi dávala za pravdu, ale věděla jsem, že to vidí trochu jinak. Pochází z vesnice, kde je prý zvykem se brzy vdát a mít děti. Stejně tak to bylo s její maminkou a dvěma staršími sestrami. Všechny už v Katčině věku měly i dvě děti.
Našel se ten "pravý" a Katka otěhotněla
Před rokem se Katka seznámila s Martinem. Je rozvedený, bezdětný a o pět let starší než ona. Pochopitelně jsem o něm věděla jako první a neodpustila jsem si varování, ať na něho hlavně netlačí se svatbou a dětmi. Naštěstí si to vzala k srdci.
Po čase si spolu pronajali byt. Katka byla šťastná a dokonce nám Martina představila na vánočním večírku, kam ji přišel vyzvednout. S kolegyněmi jsme se shodly, že je to sympaťák. Měly jsme pak možnost vidět ho víckrát, docela často Katku vyzvedával z práce. Párkrát jsem s nimi šla i já, bydlíme blízko sebe.
V půlce ledna přišla Katka s tím, že je těhotná. Štěstím jen zářila. Na můj dotaz, co svatba a co tomu říká Martin, mi odpověděla, že Martin se moc těší a o svatbě, že zatím nemluvili.
Netrvalo dlouho a Katka na Martina začala tlačit, bála se, že porodí svobodná. Prý by se její matka propadla doma hanbou. A tím začaly i jejich problémy. V práci mi s pláčem líčila, že Martin se teď ženit nechce, možná někdy za pár let, až půjde dítě do školy, aby se všichni jmenovali stejně. Jednou už ženatý byl a nevidí důvod, proč by to měl dělat znovu. Vždyť se tolik dětí dnes rodí lidem, kteří nejsou svoji.
Martin má asi jinou
Katka se změnila jako mávnutím proutku. Přiznala se mi, že už se na dítě ani netěší, její matka jí dokonce řekla, pokud se nevdá, ať se u nich na vesnici s dítětem neukazuje. Doma to prý už také není, co bývalo. Martin se podle ní na dítě těší, ale je poslední dobou nějaký odtažitý. Katce prý řekl, že ho tím nátlakem ke svatbě hodně naštvala.
Ovšem to nejhorší teprve přišlo. Před několika dny jsem byla s dětmi v parku a viděla tam Martina s nějakou dívkou. Seděli stranou na lavičce, krásná neznámá držela na vodítku psa a podle toho, jak se k sobě měli, jsem o jejich vztahu neměla žádné pochyby. Naštěstí si mě Martin nevšiml, ovšem nebylo divu, oči měl jen pro svou společnici.
Rozhodla jsem se, že si nechám vše pro sebe. Kdybych Katce řekla, co jsem viděla, určitě by se zhroutila. Pouze v práci jsem se vyptávala, jak to u nich doma vypadá. Prý pořád stejně a ona se rozhodla, že o svatbě už mluvit nebude.
Před pár dny ale za mnou přišla jiná naše kolegyně, oči na vrch hlavy a že mi musí něco říct. Také ona viděla Martina se stejnou dívkou (jak jsem pochopila z jejího popisu), tentokrát ve vinárně. Nepřiznala jsem, že o ní vím, ale kolegyni jsem se snažila přesvědčit, aby o tom, co ví, mlčela. Katce by to moc ublížilo. Slíbila mi to.
A já teď mám hrozné dilema. Nejraději bych si nechala vše pro sebe, ale bojím se, že se to stejně provalí od naší kolegyně. Na druhou stranu, bych nebyla já tím poslem špatných zpráv.
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 31. května 2010. Anketa je uzavřena.
