"Většina lidí se domnívá, že smrt je otázkou jednoho okamžiku. Buď je člověk mrtvý, nebo není," říká jeden z autorů výzkumu Sam Parnia z Weill Cornell Medical Center, kterého v této souvislosti oslovil server msn. "Jenže výsledky našeho zkoumání dokázaly, že smrt probíhá v mnohem delším časovém úseku. Umírání začíná, když se srdce zastaví, ale v tomto okamžiku ještě nelze říct, že je člověk mrtvý," tvrdí vědec.
 |
Smrt je tradičně definovaná třemi biologickými parametry: srdce nebije, není přítomný dech a mozek nevykazuje žádnou aktivitu (pokud zornice zůstávají takzvaně dilatované i po dopadu světla, mluví se o absenci aktivity mozkového kmenu).
Smrt přichází velmi rychle poté, co srdce přestane bít, ustává přísun krve k životně důležitým orgánům včetně mozku. Poté, co se srdce zastaví, dostavují se během několika sekund všechny příznaky toho, že je člověk shledán mrtvým. Okamžik, kdy jsou přítomny všechny tři parametry, je definován jako čas smrti.
Člověk může obživnout
Pokud se ovšem lékařům podaří přimět srdce znovu k práci, člověk může obživnout. Na smrt nenazírají odborníci jako na jeden konkrétní okamžik, ale jako na proces. Tento proces začíná, když srdce přestane bít a pokračuje poškozením buněk celého těla v důsledku jejich nedostatečného zásobení kyslíkem. Pokud tento proces pokračuje, po několika minutách dochází v buňkách k nevratným změnám a začnou umírat.
Jedna z nejvíc fascinujících otázek, které si vědci v této souvislosti kladou, zní: Ztrácíme v tomto okamžiku vědomí, nebo je naše mysl schopna fungovat dál? Ztratíme psychické schopnosti a funkce hned poté, co srdce přestane bít? Nebo je to otázka několik minut, či dokonce hodiny? Měla by být smrt definována okamžikem, kdy srdce přestalo bít, nebo spíše tehdy, kdy je nevratně poškozeno určité množství mozkových buněk?
Studie smrti
Studie, která má objasnit, co se s člověkem děje v okamžiku, kdy umírá, se zúčasnili lidé, kteří se ocitli blízko smrti, ale lékaři je dokázali v posledním okamžiku zachránit.
"Nejméně deset až dvacet procent lidí, kteří byli navráceni k životu, se zmiňuje o tom, že byli zcela při vědomí a byli schopni sledovat lékaře a sestry, jak operují jejich tělo, zatímco oni na ně shlíželi svrchu, " říká Sam Parnia, jeden z autorů výzkumu. "Když srdce přestane bít, ustane zásobování mozku krví. Jakmile k tomu dojde, během deseti sekund začne aktivita mozku klesat. Paradoxně však tito lidé, kteří se ocitli v tomto stádiu a poté byli přivedeni zpátky k životu, tvrdí, že i tehdy zůstali při vědomí."
Lékařská kritéria sice jasně definují čas smrti. Mnohem těžší je však pro vědce zjistit, co se se děje s mozkem poté, co se zastaví srdce a buňky začnou odumírat. V současné době nikdo nemůže s jistotou říci, zda mimotělní zkušenost, kdy se člověk jakoby odpoutá od svého reálného těla, je skutečná, nebo je to pouze trik psychiky, jak odvrátit bolestivý prožitek.
Popíše mrtvý fotografii?
Nová mezinárodní studie tuto otázku řeší ze dvou aspektů. Jedním je vědecký pohled a druhým experiment, který má dokázat, zda mimotělní zážitky skutečně existují. V prvním případě lékaři měří množství kyslíku, který se stále nachází v krevním oběhu i v takzvaném okamžiku smrti, kdy se srdce pacienta zastaví.
Ve druhém experimentu se potom na polici nad pacientovu postel umístí malé fotografie tak, aby na ní z postele nemohl vidět a byla viditelná pouze z pohledu shora. Smyslem je zjistit, zda bude resuscitovaný pacient schopný obrázek popsat.
Do výzkumu se podle magazínu Time zapojilo pětadvacet velkých lékařských středisek z Evropy. Kanady a USA. Odborníci se zaměřili na patnáct set pacientů, kteří přežili zástavu srdce. Výsledky by měly být k dispozici v několika příštích měsících.
