Imunitní systém je zcela zásadní pro možnost přežití živého organismu. Je zodpovědný za obranu organismu vůči infekcím, ničí škodlivé součásti, jako jsou například staré či infikované buňky nebo poškozené tkáně, rozpoznává, likviduje a hojí záněty a brání proti nádorovým onemocněním.
Je jím zajištěna neustálá kontrola našeho organismu, k čemuž je imunitní systém připraven už od narození. Plné funkce však dosáhne až postupným učením a seznamováním se; s organismem samotným, s vnějším prostředím a hrozícím nebezpečím. Tento proces probíhá celý život, ale největší intenzity dosahuje v dětství.
Kritické období po narození je kryto protilátkami matky, které na plod přešly přes placentu. Dále si pak dítě svůj imunitní systém buduje samo. A právě na tom, jaké k tomu má podmínky, do velké míry závisí úspěšnost.
Je špína dobrá?
"Když dítě do pusy strká hlínu a různé jiné věci, které najde venku, jeho rodiče se většinou zděsí a okamžitě tomu učiní přítrž. Měli by však mít na paměti, že dítě pouze svému imunitnímu systému dovoluje prozkoumat nové prostředí," uvádí profesorka mikrobiologie a imunologie Mary Rubeushová ve své knize "Proč je špína dobrá".
|
Kritické období po narození je kryto protilátkami matky, které na plod přešly přes placentu. |
Podle ní bezpočet vědeckých studií dokazuje, že mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry a parazité, které do těla vstupují společně se "špínou", podporují, urychlují a směrují vývoj funkčního imunitního systému dítěte. Tím mu pomáhají účinně se vyrovnávat s infekcemi a nereagovat přemrštěně alergiemi, astmatem nebo autoimunními poruchami.
Jako argument pro své tvrzení mimo jiné autorka uvádí fakt, že poruchy imunity, jakými je roztroušená skleróza, cukrovka typu A, zánětlivá onemocnění střev, astma a alergie, jsou v civilizovaných zemích na vzestupu, zatímco v méně vyvinutých částech planety se vyskytují jen zřídka.
Trénink imunity
Teorii o tom, že kontakt se "škodlivými" mikroorganismy je vlastně tréninkem imunitního systému, sdílí také profesor Joel V. Weinstock, ředitel Zdravotního centra v americkém Bostonu. Ten jde však ještě mnohem dál, když tvrdí, že děti by měly chodit venku co nejvíc bosy, hrát si i "ve špíně" a nemuset si pokaždé mýt ruce, když přijdou zvenčí. Rodiče by podle něj rozhodně měli dětem dovolit chovat kočky a psy. Weinstock mimo jiné poukazuje na zjištění různých výzkumů, podle kterých mají děti z venkovských farem méně alergií a autoimunních chorob.
|
Není nutné používat antibakteriální prostředky, jak nás k tomu vybízejí reklamy. |
Ve studii, kterou vypracoval spolu s imunologem z University of Iowa Davidem Elliotem, dodává, že hygienická opatření týkající se vody a potravin zachránila život bezpočtu dětí na celém světě. Na druhé straně však eliminovala vystavení organismům, které jsou užitečné pro správný rozvoj imunitního systému.
Rubeushová takto radikální není. Ale i ona varuje před přehnanou čistotou. "K běžné hygieně zcela stačí běžné mýdlo a voda. Není nutné používat antibakteriální prostředky, jak nás k tomu vybízejí reklamy. Samozřejmě doporučuji, abyste si myli ruce pokaždé, když jdete z toalety, před jídlem, po výměně dětských plenek, před a po jídle a při vaření, zvláště máme-li co do činění s masem," říká.
Tato "hygienická" hypotéza je však mnohem komplikovanější. Nutné je brát v úvahu řadu dalších faktorů, které mají vliv na obranyschopnost: očkování, éčka v potravě, životní styl, stres, antibiotika nebo vliv jednotlivých mikrobů.
