Šárka je z obočí i linek nadšená, sklízí pochvaly

Jakmile už čtenářka Šárka nic nenamítá a smířena uléhá na kosmetické lůžko, jdou náčrtky jejího obočí dolů. Je čas na finální linii a krém s anestetikem, které překryje igelitová fólie.

S touhle "ozdobou", která účinkuje až po dvaceti minutách, může teď Šárka naposledy přemýšlet o svém rozhodnutí.

ČTĚTE TAKÉ:
Šárka má nové obočí
Permanentní make-up zdarma vyhrála Šárka

Obočí vůbec nebolí

Nerozmyslí si to, a tak si ještě před prvním vpichem vyslechne, že dneska bude obočí až o tři barevné tóny tmavší než po pár dnech zhojení a že se tenčí linka udrží v kůži asi tak rok a půl. Nicméně tohle všechno jsou velmi individuální záležitosti, takže garantovat je by bylo troufalé. Pak už tatérka bere do ruky strojek s tenoučkou jehličkou (používají se akupunkturní), napíná prsty kůži obočí a...

A nic – žádný výkřik bolesti, žádné slzy, jen bzučivý zvuk strojku. Jehla pracuje, resp. tatérka vede její kratičký krok a volí hloubku vpichu. Ten je možno zkrátit nebo prohloubit a záleží na typu a stavu pleti. Tady musí profesionál dbát především na riziko jejího nežádoucího poranění.

Zatímco Milena Matoušková pracuje a opakovaně vykresluje obočí čárku po čárce, přesně podle toho, jak lidem skutečně roste, Šárka v pohodě leží se zavřenýma očima a vůbec na nic si nestěžuje. Na bolest už vůbec ne.

"To už je ono?" ptá se po chvilce a teprve po pár minutách se ošije. Tatérka okamžitě přidá anestetikum a je po nervozitě. Ranky příliš nekrvácejí a během několika málo minut je jedna strana hotova. "To je síla", vydechne Šárka, když se posadí. K úlevě všech v místnosti je to ale vyjádření pozitivních pocitů. "Teď vidím, že to moje obočí bylo… spíš nebylo," vtipkuje a dodává, že se těší na výsledek.

A linky by nešly?

. Tipy

* Pomocí permanentního make-upu se kamuflují jizvy a rozšiřují úzké rty za mnohem nižší ceny než na plastické chirurgii
* Permanentem lze vytetovat i pihu krásy na tváři
* Nejdéle vydrží modrý, tyrkysový pigment, používaný na linky

Stejným způsobem tvaruje tatérka i druhou stranu. Vodící nákres na kůži není snadné trefit úplně stejně, ale to kupodivu tatérka ani nechce. "Používat šablonu je mi proti mysli. Každý obličej je lehce asymetrický a pravidelné kopie by vypadaly nepřirozeně. Ruční práce má své kouzlo a miniaturní odchylky jsou jen k dobru," přivádí Milena všechny v místnosti k zamyšlení. Pak několikrát jehlou projíždí celou délku předkresleného obočí. Čím dál spokojenější Šárce průběžně ukazuje stav a po pár minutách vstane ze své židličky se slovy: "Hotovo".

Šárka se pomalu zvedá do polosedu, nasazuje brýle a otáčí k zrcadlu. Úsměv od ucha k uchu a spontánní chvála: "Nelíbila se mi ta kresba tužkou, byla moc výrazná, ale teď skutečně vytetované, to vypadá náramně. Už se mi to líbí i v širším provedení. A co ty oční linky? Ty by nešly?" Úsměv od ucha k uchu na naší straně a majitelka salonu si jde připravit novou jehlu.

"Nebudu dělat horní i spodní linky najednou. Myslím, že by to byla jednak zbytečná zátěž a jednak si jimi nejsem úplně jista. Uvidíme až podle kresby, jak by slušely," uvažuje Milena nahlas během příprav na druhý zákrok.

Zanesení barevného pigmentu pod kůži nad řasy horního víčka má stejný postup jako obočí. Opět se nejprve namaluje linka tužkou na kůži, překryje anestetikem a pak teprve dojde na lámání chleba.

Úprk slzavým údolím

"U Šárky ztrácí význam protahovat linky za víčko nebo je dělat silné. Její přirozené kožní převisy na víčkách jim stejně nedovolí příliš vyniknout. Linky jen hezky orámují oko a opticky ho zvýrazní," zdůvodňuje Milena krátkou tenkou linku ve tmavě šedém tónu. Jakmile ale začne pracovat s tenoučkou jehlou, Šárka po chvíli zneklidní. Mimika ve tváři, sevřené rty i dlaně a samovolně stékající slzy svědčí o tom, že tohle není úplně procházka růžovým sadem.

. Pozor:

1. Obočí je po všech stránkách nejsnazší.
2. Linky bývají náročné na psychiku, protože se operuje jehlou těsně u oka.

3. Rty jsou nejcitlivější část obličeje, takže bolestivost je nasnadě, ale lze je na druhou stranu dobře umrtvit různými vnějšími přípravky.

"To slzavé údolí je způsobeno drážděním citlivého bezprostředního okolí oka," uklidňuje tatérka a potvrzuje, že jde víc o psychickou záležitost. Nicméně ať je to cokoliv, příjemné to není a Šárka se v tu ránu sama brání linkám i na spodním víčku. "Tohle bylo úplně šílený proti obočí," s trochou nadsázky prohlašuje Šárka po skončení a pokračuje: "Vadí mi, když se na oko tlačí. O bolest ani tolik nejde, i když v momentech, kdy jehla projela do kůže, jsem si říkala – už nikdy. Ještě že to trvá jen pár minutek."

Stejných pár minutek stačilo k tomu, aby se Šárka oklepala a při vzhlížení v zrcadle nešetřila chválou: "Výsledek předčil mé očekávání. Jsem naprosto spokojena a myslím, že je to to pravé." Se slovy, že nechápe, proč se zpočátku tak bránila navrhovanému tvaru obočí, se v salónu Tattoo Umi loučí. Vyslechne ještě rady, jak vyzrát na otok, který se u ní trochu netypicky objevil. Pomohou studené obklady z vysokého koncentrátu zeleného čaje a pro lepší hojení lékařská vazelina s vitaminem A, E, D, kterou si rovnou s sebou odnáší. Vazelina je tu ceně, stejně jako korekce po několika dnech.

Šárka teď sklízí pochvaly

Možnosti korekce Šárka náležitě využila, i když u linek jí nebylo vůbec třeba a u obočí se jen ztmavila barva, která během hojivého týdne přesně podle předpovědi Mileny Matouškové ztratila na intenzitě. Za tři minuty je doplnění hotovo a dalšího už není třeba (snad s výjimkou kontury rtů, která někdy vyžaduje korekci dvojí). O žádnou opravu špatně odvedené práce se nejedná. Jde jen o doplnění pigmentu v místech, která ho nepřijala. A to se prostě stává, aniž by to někdo mohl předem vyloučit. Takové je naše tělo.

. Mýty

1. Lze udělat všechno najednou - obočí, linky a rty. (To se nedoporučuje - je to velmi stresující. Člověk po zákroku má velké otoky).
2. Obočí se před zákrokem vyholí. (Nikdy).
3. Je to hodně bolestivé. (Ne extra, ale každý máme individuální práh bolesti).

"Odjížděla jsem sice zarudlá, oteklá a uslzená, ale to byl jen bezprostřední stav, který netrval dlouho," vzpomíná dnes Šárka s odstupem dvou týdnů na svou první návštěvu Plzně. "První tři dny jsem ještě trochu cítila, že se něco dělo, ale nijak mě to neomezovalo v běžném životě. Snad jen při mytí obličeje jsem nemohla být tak důsledná. Zákaz líčení se mi respektoval snadno, neboť žádné zdobení nebylo potřeba," směje se.

"Teď už se líčit můžu, ale když není čas, neřeším to. Vstanu a jdu a nevypadám neupraveně. Cítím se hezky. Ani obroučky brýlí nemusím hledat výrazné, protože už není co zachraňovat," vypočítává výhody permanentu jeho nová majitelka. Je nadšena svou současnou vizáží a sklízí pochvaly od přátel, včetně svého nastávajícího a osudné kamarádky, co to všechno způsobila. Té je vděčná: "Nelituju, že jsem do toho šla, a jsem rozhodnutá zopakovat to, až bude třeba. Ač jsem na začátku byla nedůvěřivá, dneska dávám tatérce za pravdu a dokonce uznávám, že bych obočí mohla mít klidně ještě silnější. Teď už bych ji poslechla a dala na její přesný odhad."