Pobíhání mezi obchody a zuřivé nakupování, dokud kontokorent na kartě dovolí. To jsou ve zkratce hlavní příznaky shopaholismu. Psychologové už dávno vědí, že nákupní chování může přerůst od neškodné zábavy po těžkou závislost. A shopaholiků stále přibývá.
Nákupy jako droga
Shopaholici jsou lidé, kteří trpí nutkavým nakupováním. Výrobky, které v obchodech uloví, většinou vůbec nepotřebují a téměř je nepoužívají. Pokud je jim však nakupování znemožněno, objevuje se u nich úzkost a další nepříjemné psychické stavy.
"Existují lidé, kteří nakupují pouze to, co potřebují, a k extra nákupům se nechají zlákat jen velmi výjimečně například velmi výhodnou slevou," říká James Roberts z Baylor University´s Hankamer School of Businness v Texasu. "Druhý extrém představují shopaholici, kteří nakupují do té doby, než se finančně zruinují. Pro nákupy jsou ochotni zničit i své blízké a uvrhnout sebe i rodinu do obrovských druhů. Zbytek populace se pohybuje mezi těmito dvěma póly."
Někteří psychologové spojují shopaholismus s dalšími závislostmi. "Každý z nás se v životě setkává s negativními pocity i událostmi. Jakmile se ale náplastí a terapií stane nakupování, začínají skutečné problémy," říká Roberts pro magazín LiveScience.
Následky nutkavého nakupování jsou nedozírné. Je jedno, zda shopaholik nakupuje desítky párů nejmodernějších bot nebo elektroniku. Shopaholismus vždy vede k obrovským dluhům, destrukci mezilidských vztahů, pracovním problémům, depresím a úzkosti.
Utajené nákupy
Problém vidí experti především v tom, že nutkavé nakupování se zpočátku společnosti jeví jako neškodné podivínství a nepohlíží na něj jako na problém.
Postupem času se však toto chování zintenzivňuje. Tehdy také někteří shopaholici začínají své nákupy či dluhy tajit a schovávat − podobně jako alkoholici schovávají lahve. Takové chování však ještě víc podkopává už tak narušenou důvěru ve vztahu.
"Shopaholici však svou poruchou velmi trpí. Žijí v neustálém strachu z budoucnosti, dluhů a problémů. Jejich finanční situace připomíná horskou dráhu," říká psychiatr Lorrin Koran ze Stanford University. "Také je obvykle velmi trápí nefunkčnost rodiny, hádky a věčné hovory na téma, proč utrácejí peníze a nakupují zbytečnosti."
Tento psychiatr se specializuje na léčbu shopaholiků a léčí několik klientů, kteří se kvůli závislosti na nákupech rozvedli, přišli o všechen majetek a zbankrotovali.
Ačkoli následky této poruchy mohou být velmi vážné, shopaholismus je léčitelný. Nicméně je nutné, aby postižení vyhledali odbornou pomoc.
Nákupní statistiky
Výsledky telefonického průzkumu Korana a jeho kolegů, který se uskutečnil mezi více než 2 500 respondenty, ukázaly, že mezi Američany je přibližně 6 % populace postiženo shopaholismem. Obecně však odhady prevalence nutkavého nakupování mezi americkou a evropskou populací variují mezi 2−12%.
Roberts a Chris Manolis z univerzity v Ohiu zkoumali čtyři stovky studentů v průměrném věku devatenáct let. Respondenti odpovídali na otázky ohledně nakupování, užívání kreditních karet, postoje k penězům, materialismu a podobně.
"Zjistili jsme, že lidé, kteří vykazují příznaky nutkavého nakupování, jsou většinou introverti s nízkým sebevědomím," říká Roberts.
"Ačkoli se shopaholismus týká stejně mužů jako žen, ke mě přicházejí většinou ženy. většinou jde o klientky, které už roky nakupují nesmyslné množství šperků, oblečení nebo bot. Utratily za ně už obrovské částky, ale najednou se v jejich životě vyskytl zlom, který je nutí se svou poruchou něco dělat. Většinou jde o to, že si chtějí koupit dům, pořídit dítě nebo dostaly ultimátum od partnera," popisuje svého typického klienta psycholožka April Lane Bensonová.
Místo prázdnoty supermarket
Stejně jako v případě ostatních závislostí vyplňuje nutkavé nakupování určitý druh prázdnoty. Elizabeth Edwardsová, profesorka marketingu na Eastern Michigan University, ve svém výzkumu zjistila, že shopaholici mají nízké sebevědomí, tendenci k fantazírování a jsou náchylnější k depresi a záchvatům úzkosti.
"Jakmile se jim něco nedaří nebo mají nepříjemné pocity, jdou a nakoupí hromadu věcí. Je to pokus zvednout si sebevědomí. Bohužel jakmile přestanou nakupovat a jejich extáze pomine, zůstanou jen opět o něco větší výčitky svědomí a úzkost," uvádí Edwardsová.
Výzkumy neprokázaly spojení mezi shopaholismem a výší příjmu nebo pohlavím. Závislost na nakupování postihuje stejně muže jako ženy.
"Přece jen však existuje rozdíl mezi shopaholismem a dalšími závislostmi," říká Bensonová. "Ze všech stran slyšíte, že nemáte kouřit, pít alkohol a brát drogy. Nikdo vám však nikdy neřekne, že nemáte chodit do obchodů. Jde totiž o společensky přijatelnou závislost, a to i přesto, jakým způsobem postižené ničí."
