Výsledky výzkumu poskytla Hana Šeráková z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali držení těla u 377 dětí. Testování uskutečnili v hodinách tělesné výchovy ve dvou brněnských základních školách v první polovině roku. U dětí hodnotili držení hlavy, hrudníku, břicha a sklonu pánve, křivky zad a postavení nohou. Každé z dětí prohlížely vždy tři odbornice, aby se do výsledků co nejméně promítlo subjektivní hodnocení.
Problematická škola
Výsledky odborníky zaskočily. Zjistili, že křivá záda má výrazně více dětí, než kolik uváděly nebo odhadovaly starší studie. Z výsledků lze kromě toho usuzovat, že od první do třetí třídy se držení těla u dětí postupně zhoršuje. Zatímco ze zkoumaných prvňáků s ním měla problémy polovina dětí, ve druhé třídě to bylo 52 % a ve třetí dokonce 76 % dětí.
Naopak ve čtvrté a páté třídě byly výsledky lepší - odborníci zjistili problémy u zhruba 60 % čtvrťáků a necelých 40 % páťáků.
"Tyto výsledky mohou naznačovat určitý trend, ale protože v našem šetření nešlo o dlouhodobé sledování stejných dětí, je třeba tyto náznaky ověřit dlouhodobým sledováním stejné skupiny dětí mladšího školního věku," uvedla Šeráková. Dodala, že jde o prvotní výsledky, odborníci je budou dál rozpracovávat a soubor dětí rozšiřovat.
Problémy se zády přicházejí podle odborníků s nástupem do školy. Děti, do té doby zvyklé celý den se hýbat a hrát si, musejí najednou několik hodin denně sedět v lavici. Navíc nosí často příliš těžkou aktovku. Vadné držení těla může u dětí kromě bolestí zad vyvolat bolesti hlavy. V dospělosti může vyústit v nevratné změny na páteři.
