Většina potravy, kterou zkonzumujeme, se rozloží na glukózu, která pak vstupuje do buněk a funguje jako zdroj energie. Nedostatek inzulinu však zamezí vstupu glukózy do buněk, ta se pak hromadí v krvi a způsobuje hyperglykémii – vysokou hladinu cukru.
Cukrovka bývá příčinou slepoty, amputací končetin, onemocnění ledvin, větší pravděpodobnosti infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Dále hrozí hypoglykémie (nízká hladina glukózy v krvi) při vysoké dávce inzulínu, nedostatku jídla nebo velké fyzické aktivitě.
Jaké jsou příznaky této nemoci?
U diabetu 1. typu se objevuje pocit žízně a suchosti v ústech, časté močení, únava, nedostatek energie, neustálý hlad, úbytek hmotnosti, opakující se infekce a pomalé hojení ran.
U diabetu 2. typu se mohou vyskytnout podobné potíže, ale většinou jsou méně výrazné. Nástup tohoto typu diabetu nastává pozvolna, proto se špatně rozpoznává.
Koho se tato nemoc týká?
Rozlišujeme dva typy cukrovky. Cukrovka 1.typu, na inzulinu závislá, je stav, kdy se ve slinivce netvoří žádný inzulin, a může postihnout prakticky kohokoliv.
Naproti tomu cukrovka 2.typu, na inzulinu nezávislá, se vyskytuje u lidí nad 45 let a je vyvolána poruchou uvolňování inzulinu nebo jeho sníženou účinností. Asi 80 až 90 procent lidí s touto formou cukrovky trpí nadváhou nebo obezitou.
Prevence a léčba
Léčba se liší podle závažnosti onemocnění. U některých stačí dieta a zvýšení fyzické aktivity, dalším stupněm je užívání pilulek a až u špatně kompenzovaných pacientů se řeší situace podáváním inzulinu. Velmi důležitá je prevence, která zabrání vzniku diabetu 2.typu (tj. snížení tělesné hmotnosti a zvýšení fyzické aktivity).
