Vypadá to zajímavě, po zimě vyzkouším. Ráno jsem si pro srandu pár úseků dal a je to tedy rozhodně menší nářez než minutové úseky do kopce, které běhám. Nechce se mi tedy moc věřit, že by za méně námahy byly lepší časy, no ale uvidíme. Je zajímavé, že letos jsem těch minutových úseků moc nenaběhal (a i celkově jsem toho naběhal méně) a časy na stejných závodech jsem měl srovnatelné (někdy lepší, někdy horší) s lety, kdy jsem běhal úseky poctivě. Jeden pak má pocit, že to je zbyčná námaha.

Mám dotaz stejný jako loni (http://www.bezeckaskola.cz/clanek-2018-jak-se-zrychlit-za-30-minut.html): tepovka samozřejmě nereaguje tam rychle, aby byla 30s na 50-65% TFmax, 20s na 70-85% TFmax a pak ještě vyšší. Nemělo se náhodou jednat o tempa odpovídající příslušnému rovnovážnému tepu, tedy například volný klus, maratonské tempo a sprint?

V abstraktu původního článku o tepovce nic není, jen je tam o intenzitě pod 30%, pod 60% a nad 90%: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed?term=gunnarsson%20bangsbo%2010-20-30 , navíc koukám, že je to děláno u běžců běhajících dost nízkou kilometráž (30 km týdně, po úpravě 14 km)  a to ještě v dost nízkém počtu, jen 10 lidí v hlavní skupině a 8 v kontrolní.

Neříkám, že metoda je špatná, ale mám dojem, že není dobře popsaná (informace o procentech TFmax jsou spíše zamlžující) a že výsledky studie zdaleka nejsou přenositelné do ostatního prostředí.

Zajímalo by mě ale, zda má Miloš praktické zkušenosti s jeho svěřenci, kteří dle metody už přes rok trénovali. Došlo u nich k skokovému zlepšení oproti těm, kteří trénovali jinak? A co se dělo po několika týdnech či měsících takového tréninku? Došlo k dalšímu zlepšování, či ke stagnaci, či k poklesu výkonnosti?

Takové informace by byly velmi užitečné, pokud jsou.

O tom běhání...už je toho poněkud moc..

Však na rungo budou nové články každý den, ale koho to nezajímá, tak na ně nemusí klikat.