Říkala jste, že z vás mateřství udělalo plachou labuť. Jak to vypadá?
Mám pocit, že jsem spíš lvice obranářka. Ale na druhou stranu labutě dokážou být velmi agresivní, zvlášť pokud mají mláďata. Zažila jsem takovou jednu asi před rokem na procházce s dětmi.
Utíkali jste?
Opravdu jsem se jich bála, ale naštěstí jsem v kapse našla slunečnicová semínka. Ta jsem jim hodila a zachránili jsme se.
V čem vás ještě mateřství změnilo? Zklidnilo vás?
Asi ano. Roční dcera Yolana je velký pohodář, pokud má svůj režim. Starší Matilda je trochu komplikovanější, bude jí pět let a už má svoje představy, jak by její život měl fungovat. Občas se v názorech dost rozcházíme. Všechno chce vědět. Někdy je to buddhismus. Musím se ponořit do moře trpělivosti. Někdy jsou ty dětské otázky tak hluboké, že člověk na ně nedokáže dát jednoznačnou odpověď. Leckdy se nad tím musím dlouze zamýšlet.
Čím vás zaskočila?
Nedávno za mnou přišla ráno do kuchyně, připravovala jsem snídani a poslouchala rádio BBC. Zeptala se mě, proč ten pán říkal, že se nějaká paní sama vyhodila do povětří. Nerozuměla tomu. Nevěděla jsem, co jí na to říct. Jak mám to dítě připravit na tento svět? Mám mu vysvětlit, že všude může číhat nebezpečí, říct pravdu, nebo si radši vymyslet nějakou pohádku? Co je správné?
Jak jste jí to vysvětlila?
Nějak jsem to zamluvila. Ale co když se zeptá znovu? Ona je velmi vnímavá. Naštěstí nemáme televizi. Rádio milujeme, ale s Eddiem (partner Eddie Stevens, britský producent a muzikant, pozn. red.) jsme se rozhodli, že ho budeme poslouchat až v noci. A radši už nebudeme před dětmi o politice tak náruživě debatovat. I když s Eddiem se většinou shodneme, třeba s mým bratrem je to mnohem horší (usmívá se).
Jak vypadají vaše debaty?
Máme jiné názory, žijeme v jiných světech. Souhlasím, že situaci kolem migrantů Evropská unie naprosto nezvládla, ale přece se nemůžeme otočit zády před lidmi, kteří utíkají před válkou. My Slováci nejsme vůči cizincům moc tolerantní. Tváříme se, že jsme izolovaným ostrovem klidu, že se nás to netýká. Náš premiér vyhlásil, že mají pod kontrolou každého muslima, takže si můžeme všichni hluboce vydechnout. Tak fajn (ironicky). Myslím si, že vnímat každého muslima jako potenciální hrozbu terorismu je absolutní hloupost a omezenost, ale hodně lidí by se mnou asi nesouhlasilo. Žijeme v velkém městě a už dávno jsem se zbavila těchto předsudků.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Jak se Jana Kirschner seznámila se svým britským partnerem? A proč v neděli nepoužívá počítač? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Co vaše další plány?
Tento rok slavím dvacet let kariéry. Chtěla bych na jaře udělat dvanáct koncertů v českých divadlech. Ráda bych jela s kapelou, která hrála v projektu Moruše, to je československá směs hudebníků. Je to komorní sestava. Chtěli bychom hrát největší hity, některé v trochu jiném kabátě. A připravuju novou desku, kterou bych měla nahrávat někdy na podzim.
V Česku, na Slovensku nebo v Británii?
V Portugalsku, možná... Anebo ve Skotsku. Mně to tam pořád tahá. Mám pocit, že mezi těmi horami se musí skvěle nahrávat. Miluju déšť a špatné počasí. Miluju mraky. (asistentka ji právě přivezla její zapomenutý telefon) Jsem zpátky na příjmu, zpátky mezi lidmi! (směje se). Portugalsko mě láká kvůli tomu studiu, je fakt krásné. Ale Eddie tvrdí, že když nahrávali s kapelou Freak Power měsíc v nádherném studiu na Bahamách, udělali tam nejhorší desku v kariéře. Nic se jim tam nechtělo dělat.
