„Už máme zavedené, jak vysvědčení slavíme. Nejdřív jdeme s mámou do cukrárny a pak si můžu vybrat něco na sebe,“ svěřila se pro páteční magazín MF DNES Rodina dvanáctiletá Veronika.
Její stejně stará kamarádka Julie je zvyklá na jiné uvítání. „My to rozhodně slavit nebudeme,“ směje se trochu rozpačitě. Na na vysvědčení bude mít pár trojek a jednu čtyřku. „Naše matikářka je pes,“ krčí rameny.
Čtěte v magazínu RODINAO tom, jak správně číst vysvědčení potomka, si přečtěte už zítra v magazínu MF DNES Rodina.  Rodina č.4 |
Drastický rozdíl. A přitom to může být právě Julie, která ve škole za posledních pár měsíců udělala větší pokrok. A možná toho i více umí. „Vedl jsem diplomovou práci, v níž autorka prokázala, že za stejný výkon mohou děti dostat známku rozdílnou až o tři stupně,“ upozorňuje profesor Zdeněk Kolář, autor knihy Hodnocení žáků.
„Na sportovním gymnáziu jsem měla vyznamenání,“ popisuje svou zkušenost dnes již dospělá Martina. „Byla jsem přesvědčená, že dostat se na vysokou, bude hračka. Jenomže u přijímaček se sešli maturanti i z jiných gymnázií a já byla se svými znalostmi najednou jen průměrná,“ vzpomíná Martina, která se nakonec na vysokou dostala až napotřetí.
Špatné známky ve škole přitom ještě nemusejí předznamenávat, že dítě bude neúspěšné v životě. Pětky domů jako děti nosili i lidé, kteří se později proslavili, například Max Švabinský či Bohumil Hrabal.
Na rodičích tedy je, aby vysvědčení potomka správně přečetli. S vědomím, že známka sama o sobě není jediným, natož pak objektivním kritériem.
Slavní propadlíci:
Max Švabinský: Až když propadl z matematiky, rodiče ho nechali přestoupit na Akademii výtvarných umění.
Bohumil Hrabal: Měl pětky z rýsování, francouzštiny a dokonce i češtiny.
Albert Einstein: V matematice a fyzice exceloval, z francouzštiny měl čtyřku.
Jaroslav Vrchlický: Na gymnáziu propadl z matematiky.
Co je lepší?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 25. ledna 2015. Anketa je uzavřena.
