Plánovačka přesná
Milujete tabulky, grafy, rozpisy jídelníčků na týdny dopředu. V sobotu máte jasno, co předložíte k páteční večeři. Zjišťujete si, co v poledních menu nabízejí restaurace blízko vašeho zaměstnání, kolegům posíláte odkazy na ty nejzajímavější nabídky a od pondělka se těšíte, že naproti bude ve středu rajská.
Problém:
Ve vašem případě je to pouze výběr jídla. Jinak jste typ, kterému náběh na jídelníčky vytvářené s rozmyslem bude činit nejmenší problém. Dokonce můžete fungovat jako pojistka pro některé lidi ve vašem okolí, kteří by třeba také rádi zhubli.
Co vám pomůže:
Studium. Vytvořte si přehledné tabulky, kolik jaká potravina obsahuje kilojoulů, a s těmito znalostmi nově plánujte své jídelníčky. Zaznamenávejte si úbytek hmotnosti každý týden a uvidíte, jak sympaticky klesající bude vaše křivka na grafu.
Dojídačka věčná
Teplo rodinného krbu udržujete rozehřátou plotnou. Vaříte ráda a jste pyšná, že se k vám na oběd těší celá široká rodina. Nejste líná každému členu domácnosti uvařit to, co má rád.
Jste-li doma s dětmi, experimentujete skoro denně a máte spoustu podobně postižených kamarádek. Vyměňujete si recepty, navzájem si ochutnáváte premiérová díla. Váš manžel bývá vaší kuchyní tak rozmazlen, že mu nikde jinde, s výjimkou vlastní matky, nechutná.
Obložený chleba k večeři je pro vás synonymem úpadku společnosti, omáčky vaříte poctivě ze smetany a polívky jako grunt zahušťujete jíškou.
Je to dobré, je to vařené s láskou a je to kalorická bomba. Tím, že se u vás doma vždy vyskytuje hned několik rozdílných pokrmů, máte tendenci všechno ochutnávat a vlastně nikdy pořádně nejíst. Skáčete kolem rodiny, sama si nesednete a pak "jen" dojíte zbytky po ostatních. Kolik, to se v tom rodinném mumraji snadno přehlédne.
Ráno se vzbudíte odhodlaná začít konečně s dietou, k snídani si uvaříte jen bylinkový čaj a v půl deváté zjistíte, že v sobě máte po manželovi nedojedený hemenex, po starším dítku chleba s marmeládou a mladší že vám přenechalo větší část pribiňáku i s pár piškoty. U vaření průběžně ochutnáváte jak použité suroviny, tak průběžné výsledky vašeho vaření.
Problém:
Vaše pusa i váš žaludek jsou v permanenci celý den. Kombinujete páté přes deváté v těžko odhadnutelném množství. Tělo nemá čas zpracovat pořádně to, co mu poskytujete, nehledě na to, že většina z toho bývají "prázdné kalorie". Tedy potraviny, které krom chuti a energie organismu ničím významným nepřispívají. Hrozí vám "mateřská kila" - ta, o nichž ženy až do konce života velmi nesprávně mluví jako o těch, která jim zůstala po dětech. Přitom si za ně můžete pozvolným nenápadným vykrmováním sama.
Co vám pomůže:
Myslet na sebe. Není pro vás problém uvařit hostinu pro dvanáctihlavé příbuzenstvo, ale najít si čas v klidu se najíst ano. Nehodláte-li ustoupit z toho, že každý dostane, na co má chuť, určitě si najdete i chvilku na to, abyste si na páře udělala zeleninu k tomu steaku, který spolu s brambůrky připravujete na večer pro chotě. Máte-li v sobě trochu rebela, začněte vařit všem stejné jídlo.
Pokud vám dělá problémy vyhodit kousek jídla, vězte, že tím, že do koše vypakujete nedojedeného pacholíka, nezhoršíte utrpení hladovějících celého světa.
Rohlíkářka z donucení
Máte normálně zdravě vycepovaný organismus, který vás nenechá bez povšimnutí přejít čas na svačinu či na oběd. To prostě musí být. Ale okolí vašeho zaměstnání není jaksi vybaveno na poklidné a zdravé stolování. Většinou to končí rohlíkem s něčím - tu s uzeninou, tu s vlašským salátem, jindy s třenou nivou. Vaše obědy odrážejí nabídku blízké samoobsluhy, případně bufetu.
Ještě máte ten dojem, že v poledne je prostě správné mít teplé jídlo. Takže když se poštěstí, obohatíte své pověstné polední rohlíky gulášovou polévkou, teplou sekanou nebo párky. Většinou točíte tak pět jídel pořád dokola. Abyste si zpříjemnila krátké chvilky oddychu, ke kávě s oblibou zakusujete nějaký ten keksík nebo dortíček.
Večer doma umíráte únavou a nechce se vám zbytky energie vrážet do "pracného" chystání salátu. Je mnohem jednodušší namazat si pečivo. Pak se o víkendu vybičujete k plotně a to, jak se celý týden odbýváte, si hodláte vynahradit. Jíte s chutí a vždy dojídáte, je přece škoda něco tak dobrého nechávat na talíři.
Problém:
Naprosto nevhodná skladba jídla. Jídlo mít musíte, jedno jaké. Jíte příliš mnoho sacharidů a tuků, minimum kvalitních bílkovin a zeleniny. Navíc do sebe kvůli všem těm uzeninám a rychlopolévkám dostanete tolik soli, že byste si mohla říkat Solnohrad.
Co vám pomůže:
Krabičky. Dělejte si do práce jídlo s sebou. Těstovinový salát se zeleninou nedá moc práce, dá se různě obměňovat a určitě vám prospěje víc než klobása. Ideální by bylo, kdybyste se domluvila s několika stejně postiženými kolegyněmi a založily byste společně Klub dobrého oběda. V chystání jídel se můžete střídat, třeba vás snaha ostatních bude motivovat k přípravě chutnějších a dieteticky vyváženějších pokrmů.
Pokud se přes den odbýváte maličkostmi a jíte až večer, zaděláváte si na problémy.
Ranařka noční
Jen co otevřete oči, jste v jednom kole. Snídáte silnou černou kávu, v lepším případě ji zapíjíte džusem, v tom horším ji doplníte cigaretou. K svačině další kafe, oběd vynecháte, protože nestíháte. Na odpolední mítink si necháte přinést pro změnu kávu, uvědoměle pak občas vyměněnou za rozpustný multivitamin.
Když se večer dostanete domů, zjistíte nejen, že máte hlad jako březí vlčice, ale i to, že jediné jídlo, co jste za celý den pozřela, byly karamelové sušenky, které vám v kavárně vnutili k espressu, případně mandarinka, kterou vám darovala kolegyně.
Problém:
To, že veškerý denní přísun energie vměstnáte do večerní dvacetiminutovky, váš organismus čte jako každodenní vzkaz: Pozor, hrozí válka! Obává se nedostatku, a proto se snaží na horší časy uložit cokoliv, co mu poskytnete. Skutečnost, že v zápalu hladu sníte přepestrou kombinaci, totálně vypruží celý váš zažívací systém, který pomalu, ale jistě začne stávkovat. A kdyby si vás někdo položil pod mikroskop, zjistíte, že vašemu tělu chybí tolik důležitých vitaminů a minerálů, jako kdybyste byla vzbouřenec na lodi Bounty.
Co vám pomůže:
Systém. Do diáře si začleňte pauzy na jídlo a dodržujte je tak, jako kdyby šlo o celoroční firemní uzávěrku. Jestli se váš lety zdegenerovaný žaludek bude zpočátku bránit snídani, jděte na něj pomalu – začněte třeba ovocem, pak přidejte jogurt a cereálie. Každou kávu, kterou do sebe za den vpravíte, zalijte velkou sklenicí vody bez bublin.
Šetřilka velkoobjemná
Pro vás je podstatné, když je jídlo levné. Vyhledáváte ty nejvýhodnější akce všech supermarketů v blízkém i širším okolí. Připadá vám neuvěřitelné a možná až nemravné, že někdo může dát za 100 g italského pršutu třeba 50 Kč, ale už vás nenapadne, že takovou dobrotu si onen člověk dá třeba jednou za měsíc. Zatímco vy tu levnou paštičku, která kolem masa prošla z velké dálky, klidně i denně.
Problém:
Cpete do sebe spoustu příliš výživných surovin, které vám však nepřinášejí nic dobrého. A protože tyto "prázdné kalorie" mají vysoký glykemický index, zasytí vás jen na vcelku krátkou chvíli.
Co vám pomůže:
Začněte číst složení potravin, které kupujete. Udělejte si seznam jídla, které byste ten který týden chtěli jíst, a pořiďte si jenom tolik, kolik je pro vás zdravé. Nemusíte mít doma karton jogurtů, které sice stojí 3 koruny kus, ale chutnají jako dětská zubní pasta. Kupte si pár bílých jogurtů, které obsahují probiotickou kulturu. Můžete ho ochutit lžičkou marmelády s vysokým podílem ovoce či rozinkami a oříšky.
Udělámsiradostka
Cokoliv se vám povede, dovedete náležitě ocenit. Zároveň máte-li nějakou chmuru, víte, kde hledat útěchu. Pokaždé je to u jídla. Naštvali vás na poště - za odměnu čokoládku. Pohádala jste se s manželem - dojíte ty jeho škvarky. Venku je ošklivo - v cukrárně je krásně. Vydržela jste jíst celý den správně - večer jako prémii sušenčičku.
Každá příležitost vybočit z jídelníčku, ke kterému jste se vy sama odhodlala, je vítána. Když kolegyně slaví narozeniny, když vám pekařka nabízí ještě teplé buchty, když jste na dovolené. Přece pro jednou se nic nestane...
Pak zjistíte, že vašemu úsilí navzdory váha překvapivě stále roste. Případně se houpe nahoru a dolů. Jste na sebe naštvaná, spíláte si, sama sobě poroučíte: "Tak od pondělka ale už určitě..." Chvilku to vydržíte, pak se zase za něco odměníte, porušíte to, co jste si přikázala. A znovu a znovu.
Problém:
Vztah k jídlu je možná vaší největší životní jistotou. Máte slabou vůli na to, přinutit se změnit od základů své návyky. Možná, že některé zvlášť vybrané pochoutky dokonce oslovujete, a to zdrobnělinou.
Co vám pomůže:
Skupina. Když se budete scházet s lidmi, kteří ve vztahu k jídlu a tělesné hmotnosti zažívají podobné pocity jako vy, je větší pravděpodobnost, že své odhodlání něco se sebou udělat konečně dostrkáte do kýženého cíle. Před nimi se nebudete muset stydět. Vzájemně se můžete podporovat. Jestli ve vašem okolí žádná podobná skupina nefunguje, najděte si aspoň jednu kamarádku se stejným problémem. Pro vás je rozhodně dobré, když budete mít pocit, že aspoň část odpovědnosti za vaše skutky leží i na někom jiném.
