Pohled odborníků Davisovu knihu podrobili kritice i američtí lékaři z kalifornské univerzity. Podle ní obsahuje řadu polopravd a nepodložených tvrzení. Nejsou například žádné doložené rozdíly mezi zdravotními vlivy starších a moderních klonů pšenice. Stejně tak studie nepotvrzují, že by pšenice způsobovala cukrovku nebo srdeční onemocnění. |
Bezlepkovou dietu v nějaké formě drží podle monitoringu společnosti NPD Group až třetina dospělých Američanů. V posledních letech se stala hitem i mezi celebritami a sportovci, kteří tvrdí, že se díky ní cítí lépe a také si udržují štíhlou postavu. Vychvaluje ji třeba zpěvačka Victoria Beckhamová, herečka Gwyneth Paltrowová nebo tenista Novak Djokovič.
Nad dietními trendy a stále tloustnoucí populací se zamýšlel i americký preventivní kardiolog William Davis a všiml si, že pacienti, ať sportovci či nesportovci, dbající na zdravé stravování či nikoliv, neustále nabírají na váze. Davis v knize říká, že za to nemůže nic jiného než pšenice, respektive její moderní forma, a to dokonce i ta celozrnná a bio.
Upozorňuje i na to, že celá kultura a civilizace se točí okolo pečiva. Pšenice má prostřednictvím výrazů jako "každodenní chléb" hluboké kořeny také v našem jazyce. Život bez pšenice je tedy pro mnohé až nepředstavitelný. Moderní člověk konzumuje chléb, rohlíky nebo koláčky v takové míře, až svoje tělo otráví pšeničným lepkem. Svoje zkušenosti doplnil doktor Davis doporučeními a recepty v závěru knihy.
Ukázka 1: Největší omyl současné civilizace
Z pšenice se stala národní ikona symbolizující zdraví. "Jezte víc celozrnných obilnin," říkají nám ze všech stran, a potravinářský průmysl po tom radostně skočil a začal chrlit "zdravé" verze všech našich oblíbených pšeničných produktů.
Viděl jsem sám sebe, jak tvrdě spím na plážovém písku, ochablé břicho se mi roztékalo do stran a má dvojitá brada spočívala na zkřížených ochablých rukách. A tehdy mi to opravdu došlo! Neměl jsem lehkou nadváhu, nepotřeboval jsem shodit "jen pár kilo". Kolem pasu jsem měl dobrých patnáct kilogramů navíc.
Nebyl jsem o nic lepší než lékaři z 60. let, kteří vesele kouřili marlborky a svým pacientům radili, aby vedli zdravější život. Ale kde jsem k těm špekům vlastně přišel? Přece jsem už tehdy běhal pět až osm kilometrů denně, jedl rozumnou, vyváženou stravu, kde nepřevažovala kvanta masa ani tuku, vyhýbal jsem se rychlému občerstvení a raději si dával záležet na tom, abych organismu dopřál hojnost zdravých celozrnných obilnin. Co se to se mnou dělo?
Ukázka 2: Stvoření moderní pšenice
Ale proč se tahle zdánlivě neškodná rostlina, která uživila nesčetné generace lidí, najednou obrátila proti nám? Tak zaprvé to není tatáž pšenice, kterou mleli naši předci pro svůj každodenní chléb. Pšenice se během staletí vyvíjela pozvolným, přirozeným způsobem, ale v posledních padesáti letech prošla dramatickou proměnou v rukou zemědělských inženýrů.
E-kniha Život bez pšeniceE-knihu si můžete koupit na Knihy.iDNES.cz za 199 Kč.  |
Pšeničné odrůdy byly podrobovány hybridizaci, křížení a introgresi (genetika vnesení a zabudování genů určitého druhu organismu do genomu jiného druhu; pozn. překl.), aby plodina lépe odolávala okolním podmínkám - suchu či patogenům, jako jsou plísně. Ale především se při genetických manipulacích zaměřovala i na zvýšení výnosu z akru.
Průměrný výnos na moderní severoamerické farmě je dnes desetkrát vyšší než před stoletím. Tak obrovské skoky ve výnosech si pochopitelně vyžádaly drastické změny v genetickém kódu, což se projevilo i na vzhledu: z někdejších majestátních "jantarových obilných vln" se staly tuhé trpasličí klásky dorůstající jen do čtyřiceti pěti centimetrů výšky. A jak uvidíte, tyto zásadní genetické změny nebyly zadarmo.
S pěstitelkou starobylých pšeničných odrůd v USA Eli Rogosovou jsem si nejdřív vyměnil pár e-mailů a potom jsem ji požádal o kilogram pšenice einkorn. Samozřejmě mě o této unikátní historické plodině náležitě poučila - to co mi poslala, nebyla ostatně jen tak nějaká stará pšenice. Líčila mi, že chuť chleba z pšenice einkorn je "bohatá a jemná, s komplexním aroma".
Eli se zlobí, když někdo tvrdí, že pšeničné výrobky jsou nezdravé. Řekne vám, že příčinou nežádoucích zdravotních účinků pšenice jsou zemědělské praktiky posledních desetiletí, jejichž mottem je maximální výnos a co největší zisk. Řešení spatřuje ve znovuzavedení a organickém pěstování původních plodin, einkornu a emmeru, které by měly nahradit moderní průmyslovou pšenici.
Ukázka: Lékařův pokus na vlastním těle v zájmu vědy
Jsem senzitivní na pšenici. A tak jsem v zájmu vědy provedl tento malý experiment: první den zkonzumuji 120 gramů einkornového chleba a druhý den 120 gramů moderního celozrnného pšeničného biochleba. Pak to porovnám. Chystal jsem se na nejhorší, neboť mé poslední reakce byly dost nepříjemné.
Neomezil jsem se jen na pozorování fyzických projevů, ale také jsem si po každém druhu chleba odebral krev z konečku prstu, abych změřil krevní cukr. Rozdíly mě šokovaly.
Krevní cukr na začátku pokusu: 84 mg/dl. Krevní cukr po konzumaci einkornového chleba: 110 mg/dl. To byla víceméně očekávaná reakce na to, že jsem snědl uhlohydrát. Ale už jsem žádné zřetelné účinky nepozoroval - žádná nespavost, nevolnost, ani bolest. Bylo mi zkrátka dobře.
Ukázkový recept: Ovocný koktejl z bobulí a kokosového mléka Tento koktejl je ideální k snídani "v poklusu" nebo jako rychlá svačina. Zjistíte, že díky kokosovému mléku je sytější než většina koktejlů. Jediným sladidlem jsou bobule, proto je množství cukru minimální. Na 1 porci ½ hrnku kokosového mléka Dejte všechny ingredience dohromady a důkladně míchejte, až bude koktejl hladký. Podávejte ihned. |
Druhý den jsem proceduru zopakoval se 120 gramy běžného celozrnného pšeničného biochleba. Krevní cukr v pořádku: 84 mg/dl. Krevní cukr po konzumaci běžného chleba: 167 mg/dl. Navíc se mi brzy udělalo nevolno a málem jsem jídlo zvrátil. Nevolnost trvala 36 hodin a pojily se k ní žaludeční křeče, které začaly téměř okamžitě a pokračovaly mnoho hodin. Té noci jsem spal přerušovaně, do toho jsem měl živé sny. Špatně jsem se soustředil a nerozuměl jsem ani výzkumným podkladům, které jsem se pokoušel studovat druhý den ráno; musel jsem odstavce číst čtyřikrát či pětkrát, až jsem to nakonec vzdal. Teprve po jednom a půl dni jsem se opět začal cítit normálně.
Svůj malý pšeničný experiment jsem přežil, ale ohromily mě rozdílné reakce na starodávný druh pšenice a na moderní pšenici ve vlastnoručně upečeném celozrnném pšeničném chlebu. Bylo to opravdu divné.
Ukázka: Způsobuje pšenice v těle záněty?
Ještě bych rád poukázal na jeden jev. Až budete držet bezpšeničnou dietu několik měsíců, možná zjistíte, že vaše pokusy znovu pšenku zavést se setkávají s celou řadou nežádoucích účinků, od bolení kloubů přes astma po gastrointestinální potíže (týkající se trávicí soustavy - pozn. red.). Mezi nejběžnější "syndrom" opětovného kontaktu patří větry, nadýmání, křeče a průjem, které trvají šest až osmačtyřicet hodin.
Gastrointestinální následky opětovného kontaktu s pšenicí se v mnoha ohledech podobají akutní otravě jídlem, jako kdybyste snědli zkažené kuřecí maso nebo klobásu kontaminovanou fekáliemi... Mám podezření, že za časů konzumace pšenice byly zřejmě různé orgány zasaženy mírným zánětem. Ten se po vysazení pšenice zhojí a při obnoveném kontaktu se znovu utvoří. Za změny chování a nálad mohou podle mého názoru exorfiny, podobně jako jsme to viděli na schizofrenních pacientech při pokusech ve Filadelfii...
