"Oba prvky jsou součástí důležitých enzymů, které v těle pomáhají likvidovat volné kyslíkové radikály," vysvětluje Martin Nouza z pražské Imunologické kliniky MUDr. Jaroslava Svobody. "Ty vznikají v těle při běžném metabolismu, a pokud je enzymy nezničí, poškodí buňky - mnohdy natolik, že to přispěje ke vzniku nádorového bujení."
V období, kdy je organismus víc zatížen, například při smogu, stresu nebo po nemoci, se volných radikálů tvoří víc. K tomu, aby je tělo dokázalo odbourat, potřebuje pak logicky víc enzymů, tedy i víc selenu a zinku.
Zinek má podle doktora Nouzy na obranyschopnosti těla ještě větší zásluhu než selen. Je součástí dobré stovky enzymů a také hormonů, produkovaných brzlíkem, bez nichž se nevyvíjejí a nedozrávají T-lymfocyty, bílé krvinky tvořící základ imunitního systému. Ty jsou zodpovědné za ochranu organismu proti choroboplodným zárodkům i vlastním buňkám, jež už byly nemocí napadeny. Je prokázáno, že zinek zlepšuje hojení ran u starých lidí i zacelování bércových vředů. Lékaři jej předepisují při snížené obranyschopnosti, která bývá příčinou častých nebo dlouhodobých infekčních onemocnění.
"Především selenu máme nedostatek, protože naše půda je na něj chudá a prvek se proto nemůže dostávat do rostlinné ani živočišné stravy. Potřebovali bychom denně 50 až 200 mikrogramů, ale přijímáme ho jen asi 20 až 30 mikrogramů," říká imunolog. "Vyplatí se tedy užívat selen v tabletách alespoň v zátěžových obdobích stejně jako zvýšit denní porci zinku, která normálně představuje 10 až 15 miligramů. Je ale vždycky dobré poradit se o tom s lékařem, protože oběma stopovými prvky se člověk může předávkovat."
V čem hledat selen
- pšeničné klíčky, tuňák, cibule, ořechy, semena, pivovarské kvasnice, mořské řasy, česnek, houby, maso, játra, mléko, celozrnné pečivo
V čem hledat zinek
- maso, ryby, pšeničné klíčky, houby, pivovarské kvasnice, celozrnné pečivo, dýňová semena, žloutky, luštěniny, mléko, otruby, bílé fazole, cibule
