Lucie Váňová: Nejtěžší bylo se vyrovnat s ´novým účesem´
Na konci února roku 2016, těsně před mými 36 narozeninami, jsem si při sprchování nahmatala bulku v prsu. Od té chvíle už nebylo nic jako dřív. Objednala jsem se na gynekologii, poté jsem podstoupila ultrazvukové, mamografické vyšetření a biopsii, na které se potvrdilo, že nahmataná bulka je bohužel zhoubný nádor. Následoval kolotoč dalších vyšetření. Sdělení diagnózy byl pro mě velký šok, strach, jak vše zvládnu a jak to zvládnou moji nejbližší, strach z toho, zda budu moci po léčbě otěhotnět.
Lékaři mi stanovili kombinovanou léčbu, po chirurgickém zákroku, na kterém mi byl odstraněn zhoubný nádor v levém prsu a 4 sentinelové uzliny v podpaží, následovalo 6 cyklů chemoterapie a 32 cyklů ozařování. Nejnáročnější částí léčby pro mě byla jednoznačně chemoterapie, která s sebou nesla především padání vlasů, přibírání na váze, bolesti kostí, únavu, nespavost, nechutenství. I když to pro mnohé možná bude znít banálně, nejtěžší bylo se vyrovnat s „novým účesem“.
V současné době má léčba pokračuje onkologickou hormonální léčbou, a to po dobu 5 let. Vím, že nemoc mi toho hodně vzala, nejen zdraví (některé následky pozoruji stále), ale i strach a nejistota mě bude nejspíš provázet po celý život. Na druhou stranu mi také hodně dala. Díky ní jsem si uvědomila, jak moc se mi chce žít, jak některé hlouposti jsou pro život absolutně nepodstatné, jakou mám v sobě vnitřní sílu a především mě utvrdila, jak skvělého partnera a rodinu vedle sebe mám.