Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ženská vesnice v Keni je útočištěm i turistickou atrakcí

  0:51aktualizováno  0:51
Afrika je kontinent plný překvapení, jak zjistil i spolupracovník iDNES.cz, který zavítal v severní Keni do matriarchální vesnice. Ženy tu zavrhly muže, mají svou náčelnici, živí se pastevectvím i turismem. Muže využívají pouze k reprodukci.

Ženy při tradičním tanci | foto: Lukáš Houdek

Společně! Společně!

Patnáctičlenná skupina samburských žen registrovala před téměř dvaceti lety u keňského ministerstva kultury svou ženskou pracovní skupinu, která se zabývala především výrobou a prodejem tradičních samburských korálkových výrobků. Jejich muži však rostoucí úspěch svých žen těžce nesli, a manželky proto často slovně i fyzicky napadali. A tak se ženy o pět let později rozhodly založit vlastní matriarchální vesnici, do které bude vstup mužům zakázán.

Vesnici pojmenovaly Umoja, což ve svahilštině znamená "Společně". Vznik čistě ženské vesnice přitáhl pozornost keňských i mezinárodních médií a informace o osadě se začala rychle šířit. Stále více zneužívaných samburských žen hledalo v Umoji útočiště a řešení své těžké životní situace.

samburové

Samburové jsou polygamní společenství, jeden muž tedy může mít více manželek. Každá z jeho žen má ale nárok na svůj vlastní dům, který si staví z dřevěných prutů, hlíny a také kravského lejna. Vesnice nejčastěji fungují na bázi rodinných společenství, které se různí svým počtem - od jedné do přibližně šesti rozvětvených rodin na jednu osadu. Ženy se těší dobrému postavení až ve velmi pokročilém věku. Do té doby je jejich status v rámci komunity poměrně nízký.

Obřízka a znásilnění

Samburské "amazonky" se snaží bojovat proti dívčí obřízce, která je v Keni stále považována za symbol připravenosti dívky pro vstup do manželství a rození dětí. Dívka, která obřízku nepodstoupí, je téměř neprovdatelná. Strach z obřízky je jedním z důvodů, kvůli kterému do vesnice přichází stále více mladých žen.

Především v 80. a 90. letech tu britští vojáci, kteří tu operovali, společensky znemožnili patnáct set samburských žen, když mezi nimi hledali povyražení po tvrdém armádním výcviku a dívky znásilňovali. Komunita dívky posléze obvinila z poskvrnění celého společenství a manželé je zapudili. Některé byly dokonce exkomunikovány. I tyto ženy stály u zrodu matriarchální vesnice.

Samburské ženy

Ženské práce patří chlapcům

V osadě žije nyní kolem dvou set žen a jejich dětí. Vede je náčelnice Rebecca Losoli. Obývají nízké několikapokojové chýše. Za asistence jedné z amerických organizací, které v oblasti působí, se ženám podařilo vybudovat místní kulturní centrum společně s jednopokojovým muzeem, které stojí na okraji vesnice.

Stejně jako všichni Samburové, žijí i obyvatelky Umoje především z chovu dobytka. Vstávají před šestou ráno, aby dobytek podojily a vyhnaly na pastvu. Někdy si najímají mladé chlapce z okolních vesnic - jak pro pastvu dobytka, tak pro jiné drobné práce, které jsou obvykle ženskou doménou (např. sběr dřeva na oheň).

Chlapci, jejichž služby ženy využívají, byli nejčastěji zapuzeni svou komunitou, protože se strachem utekli od obřadu rituální obřízky, která z nich měla udělat mladé válečníky Moran. Chlapci jsou dnes pro posměch a jejich postavení v rámci samburské společnosti je velice nízké. Ženy tyto chlapce využívají v době sucha, protože je často nutné hnát krávy až několik kilometrů daleko, a pastva se tak může protáhnout i na několik dní.

Obyvatelky vesnice se nejčastěji živí masem z poraženého dobytka, jeho mlékem a krví. Chtějí-li jiné zboží, musí jej směnit s ostatními kmeny. Anebo si na nákupy vydělat jinak, například turismem.

Prostě welcome!

Za pomoci několika mezinárodních humanitárních organizací vybudovaly ženy v blízkosti své osady turistický kemp. Turisté si tu mohou za peníze postavit stan, případně využít některé chýše na břehu řeky s výhledem na krokodýly a koupající se slony. Turismus se tak pro ženy stává nedílnou součástí jejich příjmu a osada je na něm čím dál více závislá.

Pokud si návštěvníci kempu připlatí, zorganizuje pro ně náčelnice prohlídku vesnice. Exkurze do vesnice začíná zhlédnutím jednoho z domů a pokračuje návštěvou malého muzea a ukázkou tradičního samburského tance. Prohlídka je zakončena nákupem korálkových šperků, které během ní ženy systematicky rozmisťují po osadním území.

Samburské ženy

Trnem v oku okolním vesnicím

Nebývalý úspěch a překvapivá ekonomická prosperita matriarchální vesnice se logicky nelíbí okolním samburských vesnicím. "Dříve na nás v noci muži z okolních vesnic útočili a honili nás kolem našich domů. Dnes už se to docela uklidnilo," popisuje vztahy s ostatními osadami náčelnice Rebecca Losoli.

Po vzoru Umoje se i další komunity snaží vybudovat své turistické kempy a doufají ve stejný úspěch. Existenci matriarchální osady ale popírají, případně se snaží turisty od její návštěvy odradit. "Vozím tudy klienty už několik let. Nikdy mě ale nenapadlo se tady zastavit. Lidé z okolních vesnic nás totiž varovali před agresivitou žen, které zde žijí. Přirozeně jsem se jich bál a bál jsem se o bezpečí svých klientů. Teď ale vidím, že to byl jen trik," říká ředitel keňské cestovní agentury Africa Calling Nikos Pocock.

Samburské ženy

Nejdůležitější je vzdělání

Prioritou Umoje je vzdělání jejích dětí. Chtějí ukázat, že i dívky mohou něco dokázat navzdory svému nízkému sociálnímu postavení. Za stěžejní považují vzdělání, které je v této oblasti poměrně nedostatečné, samburské děti podle jejich slov školy víceméně nenavštěvují. Zřídily proto před několika lety školu, která sídlí za branami vesnice. Škola je otevřená všem dětem, které v okolí žijí, nyní se v ní střídá asi stovka žáků. Učitelky zde pracují téměř zdarma. Dostávají jen symbolickou částku, která jim umožní v místních podmínkách přežít.

Škola funguje na bázi příspěvků s mottem "přines, co můžeš". Děti nemusí za své vzdělání platit penězi, ale například i sesbíraným dřevem na podpal. Zatímco školu v průběhu dopoledne navštěvují děti, odpoledne probíhají kurzy čtení a psaní pro dospělé zájemce.

kočovníci z Keni

Samburové jsou polokočovní pastevci, kteří obývají území střední a severní Keni. Tradičně se živili především chovem dobytka. S nárůstem populace ale příležitosti k chování dobytka ubývají se stále se zmenšující plochou volné půdy, a tak musí řada Samburů hledat jiné alternativy obživy rodiny. Někteří muži odjíždějí hledat štěstí do velkých měst, kde nejčastěji pracují jako hlídači objektů společně s příslušníky sobě příbuzného kmene Masajů.

Co dál?

Otázkou může být, nakolik je život vesnice udržitelný – respektive jaká může být budoucnost vesnice bez mužů? Mohlo by se zdát, že osada stojí na pokraji vymření. Při pohledu na Umoju ale člověk nemůže přehlédnout desítky malých dětí, které v osadě žijí. Ač sem běžný samburský muž nesmí, místní ženy je přesto využívají: minimálně k reprodukci. Důležité bude také to, jak budou ve snažení svých matek pokračovat jejich potomci – především jejich synové.

Samburské ženy

Autoři:






Nejčtenější

Tváří Nákupů Ona Dnes je Jana Stryková
Nákupem psa z množírny napomáháte týrání zvířat, říká herečka Stryková

Diváci si ji zapamatovali jako zdravotní sestru ze seriálu, teď se jim herečka Jana Stryková představí v jiné roli – stala se moderátorkou pořadu o bydlení....  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Vínová rtěnka na přehlídce Marca De Vincenza.
Tmavá rtěnka je i pro vás. Zkuste extra lesk i sametově matný vzhled

Rtěnky v tmavých odstínech byly ještě nedávno na přehlídkách i v obchodech spíš výjimka, natož abychom je běžně potkávali na ulici. Během pár let se z nich...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příběh Terezie: Děti mi vyčítají, že upřednostňuji jejich sestru

Jsem matkou tří dětí. Všechny už jsou dospělé a zatímco dvě nejstarší žijí spořádané životy, nejmladší dcera se tzv. nepovedla. Už od puberty s ní jsou jen...  celý článek

Klára s rodinou v Tanvaldu
Kvůli nervům jsem takhle ztloustla, stěžovala si vyměněná manželka

Klára z paneláku v Tanvaldu se na deset dní vyměnila s Dášou z baráku v Opavě. „Jet k Romům, to byla moje noční můra,“ prohlásila Dáša v úvodu, když viděla...  celý článek

(Ilustrační foto)
Příběh Ivety: Po porodu se k nám tchyně nastěhovala, její péče mě ničí

Po návratu z porodnice mě doma čekala tchyně. Nadšená z prvního vnoučka a připravená mi pomáhat. První dva dny jsem byla ráda, ale po mnoha týdnech neustálé...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná
11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná

Trocha řasenky, rtěnky, pudru a najednou si říkáte, že vypadáte i jako člověk. Tak toho zkuste někdy nanést trochu víc, ... celý článek

Grafton Recruitment Praha
ELEKTROMONTÉR, 30 000 Kč/měs.

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.